Kdokoli sleduje politickou scénu u nás, musí mít pocit, že stále klesáme ke dnu. Jenže dno nepřichází, takže pomalu mizí i naděje, že bychom se někdy mohli ode dna odrazit. Základem parlamentní demokracie je fungující parlament, jemuž se má vláda zodpovídat, jenže co dělat, když se parlament zvolna rozkládá a ztrácí schopnost nalézat konsensuální rozhodnutí. Rozpadá se v několika směrech.

Zaprvé na stále se zvětšující skupinu poslanců, kteří mají vážné problémy se zákonem a mnozí jsou trestně stíháni nebo stojí před soudem. Zadruhé na stranu ideologických reformátorů, TOP 09, kterou nenávidí stále více lidí za její demonstrativní asociálnost. Tu obhajují údajnou rozpočtovou odpovědností, přičemž už téměř všichni vědí, že je tomu právě naopak. Špatné reformy připravují totiž státní pokladnu o stále více peněz. Pak se vytvořila tzv.ministerská strana po ruském vzoru, která se pojmenovala LIDEM, ačkoli by se spíše měla jmenovat Vládě. Pak jsou v parlamentu tři sice tradiční větší strany, ODS, ČSSD a KSČM, z nichž ovšem ani jedna není schopná vládnout sama, ale ani spolu. Jejich postavení je tudíž politicky značně bezvýchodné.

Navíc lze u ČSSD a ODS očekávat další skandály, jakmile policie dostane příslušnou zakázku rozpracovat toho či onoho jejich kmotra či tuneláře. Nebo jenom prostého poslance nebo senátora. Zatím se to ovšem příliš nedaří, protože ti velcí a slavní kmotrové, například z ODS z doby Topolánkovy vlády, si v klidu užívají své majetky a nanejvýš se na ně jezdí dívat naučné autobusové exkurze. Mám obavu, že se pomalu měníme ve skanzen korupce a zločinnosti, kdy se budou pořádat výlety k určitým památným místům. Například k vile Radovana Krejčíře, kterou nejprve obklíčilo a přepadlo elitní policejní komando, ale pak jejich šéf nechal bosse klidně odejít zadním vchodem, aby nakonec odjel do Jihoafrické republiky. Nebo k načerno postaveným vilám jiných bossů na severu Čech, k vytunelovanému tunelu Blanka, k astronomicky předraženému Pražskému okruhu atd. Ptá-li se někdo, kde skončily miliardy vytunelovaných veřejných prostředků, pak je namístě domněnka, že z jisté části na kontech hlavních politických stran.

Každý větší podnikatelský subjekt musí totiž mít u nás, podobně jako v Rusku, tzv.kryšu, politické krytí, které mu zaručuje, že bude i nadále dostávat zajímavé zakázky, ovšem za to, že odevzdá příslušná procenta politické straně, která mu je zajistí. Poslanec Rath při své řeči ve Sněmovně nenaznačil nic nového, pouze obecně známou věc.

To jen směšný svatoušek poslanec Gazdík hned v televizi mluvil o tom, že TOP 09 má své finance průhledné a čisté. A co kdyby se udělal audit nákladů na volební kampaň TOP 09 v posledních volbách? Mám obavu, že by mezi vykázanými náklady a skutečnými náklady byl rozdíl asi jako mezi horou Říp a Mount Everestem. Pokud by se ovšem ty skutečné náklady daly odkrýt.

Mnozí komentátoři píší o úpadku demokracie v Čechách. Jistě by se dalo napsat ještě mnohem víc. Jenže je správné vůbec ještě mluvit o nějaké moderní demokracii? Podle určitých názorů už nežijeme v demokracii, pokud takový politický systém chápeme jako strukturu institucí a procesů, založených na nějakém hodnotovém konsensu. Naše ústava obsahuje tzv.materiální jádro, to znamená hodnoty, které patří k podstatným náležitostem právního státu. Jenže tyto hodnoty jsou už jenom na papíře, na němž je ústava napsána. Vláda, poslanecká sněmovna a politické strany, které v ní zasedají, už z velké části přestaly mít s se základními hodnotami společnosti cokoli společného. Zabývají se pouze hlasováním, přípravami hlasování a jejich průběhem. Na každé hlasování se shání pouze nezbytná většina, aby daná věc prošla. Podstatné není otázka, o čem se má hlasovat, protože na to stejně není možné získat většinový souhlas, tj.souhlas i opozice, nebo hlavních společenských skupin, ale jak sehnat jistý počet hlasů pro přehlasování nesouhlasných hlasů.

Přitom poslanci, namísto toho, aby debatovali o zákonech, potichu, bez dechu, poslouchali jednoho z nejvyšších představitelů státu, bývalého ministra a pak hejtmana dr.Ratha, když jim vysvětloval, že nevzal úplatek a přesto sedí ve vyšetřovací vazbě. Předtím bez dechu sledovali soudní proces s bývalým ministrem Bártou, který naopak vysvětloval, že nedal úplatek a přesto byl nepravomocně odsouzen. Na oba dva byly prý připraveny pasti, do kterých neopatrně spadli. Veřejné mínění se spíše kloní k tomu, že to skutečně byly záměrně připravené pasti, přičemž se opomíjí možná jediné správné vysvětlení. Připomínám, že jeden z aktérů, dr.Rath, se označil za čudlu, tedy malou rybku, a druhý se u soudu málem rozplakal nad zradou a ubohostí svých spolustraníků a stylizoval se jako oběť. Čudla, tedy dr.Rath i tragická oběť, tedy poslanec Bárta, přitom možná jenom dělali to, co bylo v jejich kruzích zcela normální. Nosit miliony v krabicích nebo si kupovat loyalitu spolustraníků. Pak se tyto jejich zvyky náhle někomu hodily a použil je k jejich politické likvidaci.

Problém je v tom, že se česká politika hemží takovými čudlami a tragédy a přitom ti hlavní ničitelé politické kultury a demokracie sedí v klidu svých přepychových sídel. Z toho už není cesta zpátky, česká demokracie se stala systémem vlády oligarchie a možná změna může přijít jen s novými volbami. Právě proto se nebudou v předčasném termínu konat.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6