Osobně se domnívám, že pro většinu občanů nebyly tyto (ne)politické hrátky středem pozornosti. Navíc šlo jednoznačně o zcela neznámá jména prosazovaná politickými stranami. Nakonec, po třenicích a zakrývaných rozhovorech, byla vláda sestavena. S úspěchem však lze pochybovat o jejich nestranické odbornosti. Opět "zapracovala" Strana zelených a se čtyřmi, v brzké době končícími poslanci prosadila dva ministry! Jistě mnohé z nás napadne, jak je to vůbec u nás možné. Rovněž nebyl nikdo překvapen ani tím, že někteří ministři byli bývalými kariéristickými příslušníky KSČ. Naplno se vymstila nekoncepční práce sdělovacích prostředků. Neustále propagují a diskutují výhradně s politiky. Prakticky nikoho jiného občané již neznají.

Mnoho let jsem pracoval na čtyřech různých ministerstvech. Zákulisí státní správy naši občané neznají. Proto mi dovolte, vážení čtenáři NP, uvést svůj názor.

Za celou tu dobu se kolem mne mihly desítky různě dosazovaných politických ministrů a náměstků s větší nebo menší odborností. Chybou je, že ani dnes si dosud nikdo neuvědomil, že práce ve vrcholné státní správě je ve své podstatě složitá profese. Je nezbytně nutné několik let se poctivě učit. Je zcela nepředstavitelné, že funkci ministra nebo jinou vysokou činnost je možné provádět okamžitě a zcela z voleje. Mohl bych dokladovat , že všichni politickými stranami navržení a dosazení ministři nebo jejich náměstci se museli se svou novou profesí intenzivně seznamovat několik let, nežli mohli odborně a objektivně rozhodovat . Důležitý je zde výraz "objektivně rozhodovat", neboť celá řada návrhů nebo usnesení předem vyvolávala úsměv na tvářích letitých zaměstnanců.

Vysoké představitele mohu za celá ta léta rozdělit do dvou skupin. Do první patřili ti, kteří si uvědomili, že se pohybují na křehkém ledě a pokud chtějí uspět, neměnili personální složení úřadu. Oproti té druhé skupině to udělali velmi prozíravě. Řada jiných ministrů však okamžitě po nástupu do funkce vyměnila stávající zkušené pracovníky, a dostávala tak svěřený resort do naprosto neřízeného chaosu. Všiml si toho někdo?

Uvádím to proto, že nově ustavená úřednická letní vláda během svého krátkého, pětiměsíčního působení není ani s největšími odborníky schopna zabezpečit pro stát nezbytné řídící funkce. Může pouze přežívat a vyvolávat určité zdání usilovné práce. Úřednická zkušenost zde napovídá, že je lepší se během krátkých měsíců do žádných zásadních věcí nepouštět, čímž se minimalizují případná nesprávná rozhodnutí .

Takže opět mnoho povyku pro nic.