17.7.2019 | Svátek má Martina


POLITIKA: Nezávislost?

12.7.2019

Zdá se, že termín „nezávislost“ se stává jedním z hitů české politiky a s ohledem na téměř každodenní hysterii, ve které se tato politika nachází, se stává jednou z mnoha příčin neladu, nesvornosti a nepochopení. Co však může znamenat nezávislost v politice, kde příchylnost k politickým subjektům je základem jakékoliv smysluplné politiky? Co může znamenat nezávislost ve státní správě, když již z povahy věci je zřejmé, že se zde nutně musí jednat o funkční závislost právě na státu?

Každý snad chápe, že státní správa musí být vykonávána profesionály, a to bez momentálních nálad a vlivu politiků nemajících oporu ve znění zákonů. Ale znamená to snad, že by se občané ve jménu „nezávislosti“ institucí měli vzdát svého podílu na státní moci, kterou v zastupitelské demokracii vykonávají prostřednictvím svých volených zástupců?

V demokratických státech si přece občané vybírají představitele státu právě proto, aby jimi byl stát řízen a ovlivňován. Opravdu si však občané přejí, aby jejich stát byl řízen těmi, kteří nejsou determinování tímto demokratickým výběrem? K čemu by pak takový výběr byl? Nebo má opravdu platit, že pokud by svobodné volby měly opravdu něco rozhodnout, dávno by byly zakázány? Není volání některých politiků po „nezávislosti“ toho či onoho státního orgánu jen snahou o vytvoření situace, kdy by současná politická reprezentace nemohla uskutečňovat své představy, k jejichž realizaci byla volbami povolána? Těžko se někdy takové otázce ubránit…Nezávislost podobně jako závislost nutně vyvolává otázku, na čem ona závislost nebo nezávislost existuje nebo neexistuje. Je státní úředník cítící se nezávislý na státu, tedy na politické moci, ještě státním úředníkem? Nebo je jen jakýmsi „mudžahedínem“, vykládajícím si zákony nezávisle po svém a realizujícím své vlastní představy podle rádoby své vůle?

Navržená novela stavebního zákona předpokládá vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který by měl o stavbách rozhodovat nezávisle na místních vlivech starostů a občanů. Opravdu to chceme? Názor společnosti architektů a inženýrů na rekonstrukci libeňského Janákova mostu byl pražskou radnicí odmítnut s odůvodněním, že nejde o názor, který je dostatečně nezávislý. Proč by měl být?

Největší diskuse se dnes vedou kolem nezávislosti státního zastupitelství. Je-li však něco noční můrou odpovědných demokratických politiků, pak to je politické kontrole se vymykající kterákoliv součást výkonné moci, především ovšem ta její část zabývající se úkony souvisejícími s trestním stíháním. Jsou vyslovovány názory, že by této nezávislosti prospělo oddělení státního zastupitelství od moci výkonné, kam dosud podle Ústavy patří, a s tím související i změna Ústavy nebo vytvoření nezávislého orgánu s vlastním rozpočtem, jako má např. NKÚ.

Nelze však při těchto úvahách podle mého názoru zapomínat na to, že trestní politika je důležitou a sotva přehlédnutelnou součástí programů politických stran a pro politické představitele volené občany by asi mělo být obtížné zcela se zbavit odpovědnosti za stav veřejné žaloby, trestní politiky a koneckonců i nezávislé justice.

I při takovém oddělení státního zastupitelství od moci výkonné se otevírá otázka odpovědnosti státních zástupců, když počet osvobozujících rozsudků nezávislých soudů po mnoha letech projednávání žalob nezávislého státního zástupce není nikterak přehlédnutelný. Stejně jako počet milionů korun vyplacených jako náhrady osobám, které byly nezákonně státními zástupci stíháni.

A v nedávné době navržený institut vyšetřujících soudců, kteří by měli vyšetřovat pochybení státních zástupců, pak znovu jen otevírá otázku zase jejich nezávislosti…

Tedy nic jednoduchého a rozhodně ne snadno řešitelného politickými emocemi, amatérskými chvilkami nebo letenskými setkáváními. Současný počet „znalců“ našeho i evropského ústavního práva na našich sociálních sítích majících k dispozici jednoduchá a rychlá řešení (často, žel, adorovaných i částí politiků) spíše děsí, než těší.

Právo, 9.7.2019

Autor je právník

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem



Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Diskuse


K. Janyška
17:52
12.7.2019

J. Rojšl
11:52
12.7.2019

M. Mikulec
15:25
12.7.2019

R. Vacek
11:31
12.7.2019

P. Zinga
9:17
12.7.2019

J. Jurax
15:42
12.7.2019

J. Hrdlička
9:06
12.7.2019

F. Houžňák
11:13
12.7.2019

F. Houžňák
16:50
12.7.2019

J. Jurax
15:52
12.7.2019

S. Sedlák
16:43
12.7.2019

J. Jurax
21:39
12.7.2019

M. Mikulec
8:26
12.7.2019

S. Sedlák
4:07
12.7.2019

M. Koutný
15:23
12.7.2019

S. Sedlák
16:40
12.7.2019

počet příspěvků: 22, poslední 12.7.2019 09:39









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.