28.3.2024 | Svátek má Soňa


POLITIKA: Může sedět Pecina na dvou židlích?

25.4.2009

Dne 30.3. 2009 jsem zde napsal článek, kde jsem mimo jiné kritizoval pojem úřednická vláda a argumentoval tím, že v Česku každá vláda je vládou politickou, i pokud bude složena z úředníků. V mezidobí prezident Klaus jmenoval jednoho z čelných úředníků novým premiérem a ten se pokouší pod kuratelou politických stran sestavit vládu z úředníků.

Původně deklarovali zúčastnění předsedové politických stran, že nebude vůbec jasné, jakého úředníka které politické uskupení nominovalo. V Česku se ale všechno vykecá. Takže zcela přesně víme, koho do dočasné letní vlády nominuje ODS, koho sociální demokraté a koho zelení. Lidovci se na poslední chvíli rozhodli kverulovat. Nad některými jmény veřejnost pokrčí, některá jména jsou slyšet vůbec poprvé, ale jedno je ve veřejném prostoru již delší dobu. Původní náměstek ministra průmyslu a obchodu za ČSSD a od roku 2005 předseda Úřadu pro ochranu veřejné soutěže (ÚOHS) je osoba nejen díky své postavě nepřehlédnutelná.

Nyní hodlá vejít do dějin. Dosud se nestalo, aby v České republice vykonávala jedna osoba dvě tak významné exekutivní funkce, které navíc mohou být velmi snadno vzájemně v konfliktu a ve střetu zájmů.

Je celkem běžné, že někteří poslanci jsou současně i ministři za vládní koalici. Někteří občané již nyní pozvedávají obočí, pokud je starosta města současně senátorem, ale i to je v českém prostředí běžné a je to chápáno jako příležitost k lobbování ve prospěch svého města. Do nedávné doby jsem si myslel, že po Sládkovi druhý největší demagog českého politického nebe, pan Rath, nemůže dlouhodobě udržet současně pozici hejtmana i poslance. Zřejmě pokud má někdo současně vedle sebe dvě manželky, zvládne i dvě vysoce náročné politické funkce. Jen pro pořádek připomínám, že bývalý hejtman Bendl se v roce 2000 po zvolení hejtmanem okamžitě vzdal poslaneckého mandátu a stejně tak udělal třeba Michal Hašek, nynější hejtman Jihomoravského kraje. Argumentovat možná lze, že se jedná o dvě politické funkce, které plynou z výsledku voleb, a že pokud si to občané takto přejí, pak, … Ale i taková argumentace je vlastně již v zárodku zcela mylná. Sedět na dvou židlích prostě nelze stihnout.

Nyní, jak se zdá, všechny trumfne pan Martin Pecina. Tento dosud svými postoji více méně úctyhodný muž se rozhodl pro velkou blamáž. Moc by chtěl být ministr vnitra, ale také si udržet teplou židli na Úřadu. Prý bude přes týden v Praze na ministerstvu pracovat a o víkendech v Brně na Úřadě kontrolovat správnost veřejných zakázek.

Považuji za naprosto nemorální vůbec seriózně uvažovat o připuštění takové možnosti kombinace obou funkcí, a to ze dvou důvodů:

a) Je z časového hlediska zcela nereálné zvládnout kvalitně obě funkce. Jednu nebo druhou prostě nelze zajišťovat. Nebo opačně, pokud je to možné, pak to znamená, že jedna z funkcí je zcela zbytečná, protože ji může vykonávat i ten, kdo není v úřadu přítomný a kdo přitom dělá něco zcela jiného. Otázka na pana designovaného premiéra pak je, která z těch dvou funkcí je zbytečná? Je to ministr vnitra, nebo ředitel ÚOHS?

b) Druhým důvodem, proč je nepřijatelná tato kumulace funkcí, je často zmiňovaný střet zájmů. Jak bude ředitel ÚOHS Pecina vyšetřovat rozhodnutí ministra vnitra Peciny v konkrétní kauze? A nejedná se pouze o období do následujících parlamentních voleb, ale o mnohem delší časový úsek. Rozhodnutí ministra Peciny v nějaké konkrétní veřejné soutěži se může na stůl ředitele Peciny dostat k přezkumu až třeba za rok. Výmluvy, že jako ministr nebude rozhodovat a že to nechá na svých spolupracovnících, jsou zástupné. Proč je tedy ministr?

Typicky český problém zdvojených vysokých příjmů jednoho státního úředníka považuji za zástupný a mnohem méně podstatný. I když chápu, že pro některé z nás s průměrným příjmem mohou astronomické výše kumulovaných příjmů ve vysokých exekutivních funkcích zvýšit krevní tlak.

Pokud pan designovaný premiér Jan Fischer povolá do vlády Martinu Pecinu a jeho letní vláda ho ponechá ve funkci ředitele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, budu to považovat za výsměch všem demokratickým principům. Taková kumulace funkcí byla možná pouze v období Husákovské normalizace. Kdejaký stranický kádr mohl být současně v libovolném počtu různých funkcí podle toho, kam ho strana právě postavila. Doufám, že toto již máme za sebou.

ODS Praha 2