20.4.2019 | Svátek má Marcela


POLITIKA: Mládí vpřed

16.4.2019

aneb My jsme mládež nová, mládež Rakušanova!

Už zase se veřejnosti ze strany politiků předkládá představa, že mládí je pokrok a být mladým je hodnota sama o sobě. S předvídatelnými důsledky.

Novopečený předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan se prakticky ihned po svém zvolení do čela tohoto hnutí, kde vystřídal Petra Gazdíka, uvedl následujícím výrokem: „Odpoledne přijdeme se zajímavým bodem, který souvisí s tím, že my mladým lidem věříme. A myslíme si, že nazrává doba, aby se otevřela diskuse o tom, aby v českém volebním systému měli právo volit i šestnáctiletí.“

Jedovatý cynik by dodal, že mladým lidem věřil kde kdo, stačí se podívat do dějin 20. století: mládež byla protežována prakticky všemi totalitními režimy a (politické) výchově mládeže přikládali velký vliv postupně Lenin (Komsomol), Mussolini (Balilla), Hitler (Hitlerjugend), Gottwald (ČSM) i Mao Ce-tung, který nakonec musel Rudé gardy pacifikovat armádou. Pánové Rakušan s Gazdíkem navíc musí pamatovat éru prakticky povinného Pionýra a členství ve Svazu socialistické mládeže. Staří (pardon, mladí) jsou na to oba dost a není nutné, aby jim to nějaký starší mladík – například já osobně – připomínal. Z novodobých českých dějin pak snížení volebního práva z 18 na 16 let navrhovala například Unie svobody, Strana zelených (která se rovněž inspirovala Rakouskem) a samozřejmě Piráti. U ostatních stran podobný nápad už před pěti lety nevzbudil přílišné nadšení.

Důvěra v mládež, jakou pan Rakušan projevuje v průhledné snaze zajistit svému hnutí lepší volební výsledek novými voliči, tak není ani v naší borůvkové republice ničím novým. Otázkou je, jestli je sázka na mladé šestnáctileté prvovoliče pro STAN výhodná: výsledky „Studentských voleb“ totiž ukazují, že mezi pubertálními voliči STAN žádný převratný výsledek nezíská, a to ani na komunální úrovni, vyjma Prahy. Na rozdíl od Pirátů, kteří ve všech těchto volbách dominovali.

„Starý blbec“ byl kdysi „mladý blbec“

Pan Rakušan si neopomněl rýpnout ani do starší generace: „Chceme začít také na komunální úrovni. Nechci se dotknout nikoho ze starší generace, ale ta mladší je mnohdy mediálně zdatnější a orientuje se v záplavě informací, které se na nás valí. A dokáží poznat, která informace je nosná.“

Pan Rakušan zapomíná na to, že i ti „staří blbci“ byli kdysi „mladými blbci“, a na rozdíl od dnešních pubertálních voličů už o své blbosti leccos ví. To jim umožňuje se i v té záplavě informací, která se na nás valí, orientovat lépe než mladí. Protože, což už pan Rakušan nedodává, aby se občan mohl ve všech dostupných informacích orientovat a správně je použít, musí mít nějaké penzum informací, nestačí mu „vědět, co kde může najít“, musí mít aspoň nějaké znalosti a zkušenosti, aby je mohl aplikovat. Nedělám si iluze o tom, kolik z těch šestnáctiletých prvovoličů bude mentálně na úrovni třeba Jakuba Čecha nebo Jamie Edwardse, tedy osob, které si důvěru zaslouží.

Následně pan Rakušan dodal, že když to funguje na komunální úrovni v sousedním Rakousku, může totéž fungovat na komunální úrovni u nás: „Nevidím jediný důvod, proč bychom mladým nedali důvěru od šestnácti let. Aby mohli rozhodovat, jaký bude stát, ve kterém budou žít a konzumovat výsledky práce politiků.“

Na rozdíl od pana Rakušana těch důvodů vidím docela dost, a to na rozdíl od něj nejsem učitelem: je to nezralost a nezkušenost, zato přebytek energie a z toho plynoucí riziko snadné manipulovatelnosti a snadné radikalizace, jež činí mladé voliče nebezpečnější než staré voliče, kteří nejenže nemají takové množství energie, ale ani „nedokáží poznat, která informace je nosná“, což je nádherný eufemismus pro „schopnost nechat se zmanipulovat nejnovější módní vlnou“.

Pro příklad nemusím chodit daleko: stačí se podívat na studentskou stávku za klima, která se nakonec zorganizovala i v řadě našich měst, samozřejmě s odpovídajícím mediálním pokrytím. Inspirace českých organizátorů chováním šestnáctileté švédské aspergerky (navržené na jedinou Nobelovu cenu, pro jejíž získání není potřeba nic znát ani dělat), víra účastníků, že pokud se okamžitě, resp. do 14 dní, nezačne něco dělat, do 12 let čeká naši planetu zkáza, což je podle organizátora stávky „přípustné zjednodušení“ (ačkoli zpráva IPCC, ani tisková konference Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu, na kterou demonstranti odkazují, nic takového netvrdí), a naprosto radikální požadavky (jejichž realizaci budou platit jejich rodiče a starší generace), doplněné radikální rétorikou (k čemu se vzdělávat, když nemáme žádnou budoucnost) a strašením apokalyptickými vizemi. Třešničkou na dortu pak byly transparenty hlásající mimo jiné, že „dinosauři si taky mysleli, že mají času dost“, ačkoli dinosaurům by veškerá jejich snaha zabránit globální změně klimatu způsobené pádem asteroidu byla houby platná, což by měli hrdí absolventi základky vědět, nebo „Plast je past“ nesený stávkující, která by bez plastu ani neměla co obout.

Starší voliči, tedy ti, kteří podle pana Rakušana dokáží tak špatně pracovat s informacemi, si přitom vzpomenou, že všechno tohle už jednou slyšeli: bylo to v letech 2006-2007, kdy Nobelovu cenu míru obdržel také Al Gore za svůj snímek Nepříjemná pravda, který se ukázal být kolosální lží. I tehdy byly občanům předkládány apokalyptické vize topících se ledních medvědů, kteří vyhynou (jejich populace místo toho roste), tajících ledovců v Grónsku (které místo toho překvapivě rostou), Kilimandžára bez ledu (který na něm stále je) a zatopených tichomořských ostrovů (které se ne a ne potopit). V té době Greta Thunberg ještě „tahala kačera“, protože jí byly asi tak tři roky, což jí ovšem nebrání hlásat prakticky to samé, co už před ní hlásali jiní klimatičtí alarmisté. Skepticismus starých vůči opakování téhož narativu, který se prokázal jako falešný, je tedy zcela na místě. Mladým naopak jejich mládí nebrání v šíření naprostých nesmyslů. Šance, že tato mládež zachrání svět před změnou klimatu, je zhruba stejně velká jako šance, že Petr Doubravský – jeden z organizátorů stávky – zvládne akušroubovákem opravit vojenskou helikoptéru.

(Ne)vyspělost mladistvých

Dalším důvodem pro „nedání důvěry mladým“ je nedůslednost návrhu pana Rakušana: šestnáctiletý volič bude moci volit do obecního zastupitelstva, a to nejen v malých vesnicích, ale i ve velkých městech. Bude tedy moci rozhodovat o dalším rozvoji obce a o obsazení radnice, tedy prakticky o všem, a to na období čtyř let. Důsledky komunálních voleb nelze bagatelizovat s tím, že jsou méně významné než jiné volby. Ostatně celé hnutí STAN vyšlo právě z výsledků komunálních voleb, zdola, nikoli shora, jak samo hrdě hlásá.

Na druhou stranu takový volič nebude moci legálně požívat alkohol ani cigarety (hranice legální konzumace obou těchto drog je 18 let), řidičské oprávnění bude moci mít leda tak na motorku (minimální věk pro řidičské oprávnění skupiny B je 18 let), nebude moci uzavřít manželství, leda se souhlasem soudu (a nebude moci až do nabytí 18 let věku vstoupit do registrovaného partnerství), nebude moci jako mladistvý ani vykonávat řadu prací, které zakazuje zákoník práce, a další jen „přiměřeně svému věku“ a konečně ani neponese plnou trestní odpovědnost (opět až od 18 let). Nebudu spekulovat nad tím, kolik takových šestnáctiletých voličů bude platit třeba daň z příjmu a jak rozsáhlé budou jejich znalosti, v té době zajištěné toliko povinnou školní docházkou (povinnou do 15 let) a maximálně jedním dalším rokem navazujícího vzdělávání, mimochodem podfinancovaného natolik, že už si toho všimla i DVTV a Česká spořitelna. Pominu rovněž fakt, že mladistvý nemůže být v rámci branné povinnosti odveden ani do armády (i tam je minimální věk 18 let, ačkoli řada méně civilizovaných zemí prokázala, že střelbu z kalašnikova zvládne i třináctiletý).

Co však pominout nemohu, je, že pan Rakušan ve svém nadšení mládeží předvedl flagrantní neznalost zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Pokud je totiž šestnáctiletý občan oprávněn vykonávat své aktivní volební právo, tedy volit kandidáty do obecního zastupitelstva podle § 4 uvedeného zákona, může být podle § 5 téhož zákona rovněž sám do zastupitelstva zvolen. Aniž bych se chtěl dotknout předčasně vyspělých jedinců, na rozdíl od pana Rakušana si myslím, že průměrný šestnáctiletý puberťák má sice sedět v lavici, ale gymnázia nebo učiliště, nikoli obecního zastupitelstva.

Čeká nás hodně srandy

Abych to shrnul: podle pana Rakušana a dalších členů STAN, kteří jeho prohlášení dělali stafáž, je šestnáctiletý člověk dostatečně duševně způsobilý k tomu, aby rozhodoval o rozvoji obce nejen z pozice voliče, ale též z pozice zastupitele. Současně takový volič či zastupitel není způsobilý dát si v obecní hospodě ani malé pivo a pokud vezme úplatek, dostane jen poloviční trest. Jak já se na tu mládež novou, mládež Rakušanovu, těším. Pokud totiž její hlasy katapultují do radnic zastupitele podobného duševního, ehm, kalibru, jakým disponuje například česká antifa skautka Lucie Myslíková, Greta Thunberg nebo Alexandria Ocassio-Cortezová, budu mít o zábavu postaráno na hodně dlouho.



Diskuse


R. Tichý
19:51
16.4.2019

V. Čermák 376
19:05
16.4.2019

P. Han
20:10
16.4.2019

J. Jurax
16:53
16.4.2019

R. Tichý
19:52
16.4.2019

M. Krčmář
12:55
16.4.2019

I. Vermis
11:03
16.4.2019

J. Jurax
16:57
16.4.2019

O. Dvořák
10:09
16.4.2019

J. Jurax
16:59
16.4.2019

P. Lenc
Tak
10:04
16.4.2019

L. Severa
9:59
16.4.2019

I. Vermis
10:59
16.4.2019

J. Jurax
17:01
16.4.2019

J. Kanioková
17:52
16.4.2019

M. Mikulec
9:54
16.4.2019

J. Kanioková
1*
17:54
16.4.2019

V. Braun
21:56
16.4.2019

J. Lukavsky
9:33
16.4.2019

A. Alda
9:01
16.4.2019

K. Janyška
8:47
16.4.2019

Š. Hašek
8:37
16.4.2019

M. Valenta
11:06
16.4.2019

J. Svoboda
17:42
16.4.2019

J. Kunes
4:38
16.4.2019

B. Baron
5:00
16.4.2019

I. Vermis
11:04
16.4.2019

K. Salajka
14:53
16.4.2019

R. Langer
5:42
16.4.2019

J. Uzel
13:02
16.4.2019

J. Schwarz
20:05
18.4.2019

S. Ševeček
0:54
16.4.2019

počet příspěvků: 34, poslední 18.4.2019 08:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.