ODS má zřejmě despekt k právu zakódován ve svých genech. Hovořil jsem o tomto rysu její politiky již v červenci 1996 při jednání Sněmovny o důvěře Klausově vládě. Tato vláda považovala tehdy za možné zřídit Úřad pro státní informační systém, ačkoli zákon o působnosti tohoto úřadu přijat nebyl. Zákon o státním informačním systému byl schválen později. Kritizoval jsem tehdy, že zřízení tohoto úřadu není v souladu s Ústavou ČR.

Takový byl tehdy fakt, nyní jsou podobné záměry v představě Mirka Topolánka o složení jím vedené vlády. V listině předpokládaných členů vlády chybí ministr pro informatiku, zato je tam uveden ministr pro evropské záležitosti.

Tu je třeba rozlišit dvě věci. Ministerstva a ústřední orgány státní správy lze zřídit a jejich působnost stanovit jen zákonem. Obě zmíněná ministerstva podle zákona existují, a proto při jmenování nové vlády musí být některý z členů pověřen řízením těchto resortů. Pokud je Topolánek bude chtít zrušit, musí jeho vláda přijít s příslušnou změnou tzv. kompetenčního zákona. Teprve až legislativní proces v této věci bude v Parlamentu úspěšně završen, přestanou tato ministerstva existovat a s tím se ukončí i pověření členů vlády k jejich řízení.

Může být někdo jmenován ministrem bez portfeje, tj. členem vlády, který nebude spravovat žádný resort. Resort pro evropské záležitosti podle zákona neexistuje, nemůže být tedy ani pro něj nikdo jmenován ministrem. Mohl by být jmenován někdo členem vlády s úkolem koordinovat různé agendy na vládní a ministerské úrovni ve vztahu k EU. Tyto agendy jsou však stanoveny a vymezeny v právních předpisech, takže do nich nemůže zvenčí nikdo autoritativně zasahovat. Podle kompetenčního zákona je pak těžiště této agendy v působnosti ministerstva zahraničí. Vládě i Sněmovně je tedy za jejich výkon odpovědný ministr zahraničí.

Topolánek, dostane-li důvěru, může jistě jako předseda vlády přijít s návrhem na reorganizaci. Než se tak stane a než takový případný návrh schválí Parlament, musí se řídit platným kompetenčním zákonem, který stanoví počet ministerstev i jejich působnost a tím předurčuje i složení vlády. Je ovšem možné v daném zákonném rámci, aby členem vlády byl někdo, kdo žádný resort řídit nebude, nebo aby některý člen vlády řídil třeba i dva resorty. Navržený počet ministrů s uvedením resortů v uvažované Topolánkově vládě však těmto kritériím neodpovídá.

Právo, 15.8.2006

Autor je poslanec za ČSSD