13.11.2018 | Svátek má Tibor


POLITIKA: Korespondenční volba je dobrá

14.8.2018

V prvním kole prezidentských voleb v lednu letošního roku v zahraničí hlasovalo necelých 13 tisíc občanů. Miloš Zeman skončil až jako čtvrtý. V druhém kole ze zhruba 17 tisíc hlasů získal 10 procent proti devadesáti pro Jiřího Drahoše. Ze všech voličů však šlo o pouhé tři desetiny procenta. Nejen krajané trvale žijící v zahraničí, ale i statisíce Čechů, kteří jsou v době voleb v zahraničí z pracovních, studijních nebo turistických důvodů, nemají reálnou možnost využít svého volebního práva.

Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD ve svém programovém prohlášení slíbila, že zjednoduší „volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám, včetně zavedení korespondenční volby“. Za opozici se tématu chopila TOP 09 a s podporou poslanců z ODS, KDU-ČSL, Pirátů i STAN předložila vlastní návrh. Korespondenční volba je možná ve 24 státech z 28 v EU, používají ji také USA, Austrálie a Kanada. Na rozdíl od elektronických voleb (funkční pouze v Estonsku) je technicky vyřešena a mnohokrát vyzkoušena. Jde o systém několika vložených a různě odlišených obálek, které volební komise zahrne do sčítání při ověření platnosti i zachování tajnosti.

První návrh 2004

První úvahy o korespondenčním způsobu voleb iniciovali senátoři z komise pro krajany, měla po revoluci napomoci naší zahraniční politice budování a udržování vztahu s krajanskými komunitami. Další cíl byl usnadnit volbu pro zaměstnance a studenty, pro které je možnost volit na ambasádách nedostupná nebo krajně náročná. Při přípravě senátního návrhu jsme nakonec navrhli maximální variantu, aby korespondenční volba byla dostupná i občanům v ČR. Tím by se řešil velký problém statisíců občanů, kteří žijí jinde, než mají nahlášený trvalý pobyt (často v jiném městě, kraji). V roce 2004 schválili návrh korespondenční volby senátoři, z nesouvisejících důvodů o 13 hlasů neprošel na podzim 2005 sněmovnou.

Český systém voleb je unikátní „roztříštěností“ právní úpravy. Přes letité sliby ministrů vnitra nemáme volební kodex, který by volby upravoval přehledně v jednom zákoně. Každé volby probíhají jinak, jinak se počítají, na jiném území, v jiných termínech, může kandidovat jednotlivec na podpisy, strany, koalice, sdružení nezávislých kandidátů atd. Vyhlašuje je prezident s podpisem premiéra, ale i v tomto už došlo ke zmatkům.

Korespondenční volba má řadu pozitiv, ale i problematické prvky. Zásadní politický argument je, zda někdo, kdo nežije dlouhodobě v ČR, má mít právo svým hlasem rozhodovat o zásadních otázkách. To už je ale dnešní situace, jen komplikovaná nutností volit osobně na několika málo ambasádách, případně nutnost cestovat na území ČR. Zvýší se volební účast a především dostupnost volit nejen pro lidi v zahraničí, ale například i pro lidi pohybově omezené. Odhady jsou ošidné, lze však předpokládat nárůst účasti v řádu procent u domácích voličů a znásobení voličů ze zahraničí, byť jejich hlas zůstane málo významný. Pravděpodobně. V roce 2006 zahraniční hlasy „obraly“ Jiřího Paroubka o jeden mandát, a neměl tak spolu s KSČM 101. Každé rozšíření možností je vždy výhodou pro aktivní část populace, která se bude moci více (snáze) zapojit do voleb.

Když obálky nelepí

Politicky stabilizující je, že řada lidí odvolí několik týdnů nebo dní před vybičovaným závěrem kampaně. Slabinou je nemožnost zajistit tajnost a osobní hlasování. Pokud bude korespondenčně hlasovat například celá rodina, pak není jak ověřit, že jde o svobodný projev vůle každého, nebo zda hlava rodiny „usměrnila“ ostatní příbuzné. Mohou nastat i technické problémy. Z našich sousedů Slováci, Němci i Rakušané korespondenční volby používají. A právě v Rakousku došlo k neuvěřitelné patálii s nekvalitními obálkami z Německa, které způsobily opakování nedávných prezidentských voleb. Přesto korespondenční způsob volby nezavrhli a využilo ji cca 10 procent voličů.

Vláda slíbila předložit svůj návrh na jaře příštího roku. Opoziční návrh je zbytečně široký (sněmovna, prezident, Evropský parlament) a nedotažený, pilotně se měl zaměřit na nejjednodušší volby do Evropského parlamentu v květnu 2019. Celá republika je v těchto volbách jedním obvodem, tedy jedny volební lístky pro celou ČR (do sněmovny máme 14 krajů, a tedy 14 sad lístků kandidujících stran). U evropských voleb nikdo nepochybuje, že je třeba pokusit se zvednout účast, a především výsledek voleb není tak důležitý pro domácí politickou situaci, aby se ho strany se slabší podporou v zahraničí (nové strany a radikálové) a vládní bály a návrh blokovaly se zástupnými argumenty.

Korespondenční volby není proč se bát a široká politická shoda dává šanci na její přijetí již příští rok.

Autor je politický analytik, spoluautor návrhu v roce 2004
Kráceno vyšlo v MfD



Diskuse


Jiří_K
20:28
14.8.2018

J. Prikner
17:17
14.8.2018

M. Mikulec
12:08
14.8.2018

J. Uzel
11:32
14.8.2018

M. Mikulec
12:10
14.8.2018

V. Pokorný
11:06
14.8.2018

R. Meišner
7:28
14.8.2018

K. Nový
0:31
14.8.2018

V. Šťastný
6:08
14.8.2018

R. Langer
6:23
14.8.2018

počet příspěvků: 15, poslední 14.8.2018 09:39









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.