aneb Regionální politici v honbě za voličskými hlasy

S prostořekými politiky se roztrhl pytel. Ovšem nejen s těmi celostátními. Vždyť za rok si zvolíme též komunální zastupitele. V minulém týdnu se dva proslavili surfováním na těch nejpřízemnějších pudech.

Místostarosta brněnských Bohunic Milan Hrdlička se rozhodl ve sloupku pro místní plátek přirovnat migranty ke slimákům. A dál už jen strašil plíživým nebezpečím, které se na nás od jihu sune. Když se kolem toho strhla mela, pasoval se na oddaného sociálního demokrata, který jen použil nadsázku, jež nebyla pochopena.

Je možné, že mu uniklo, jak před druhou světovou válkou nacisté dehumanizovali Židy? Dnes by se také dalo říct, že šlo o nadsázku – avšak s jakými konci. Milan Hrdlička byl stranickými špičkami zpražen, zaznělo rovnou cosi o nepřípustnosti členství takového člověka z ČSSD, a my můžeme jen čekat, jestli budou po volbách následovat i nějaké činy.

Druhým významným komunálním politikem, který si pustil pusu na špacír, je Milan Volf. Leč jej nemá kdo do latě postavit: reprezentuje Volbu pro Kladno a coby primátor je svým vlastním pánem. Ba co hůř. Záměr, který vášnivě obhajoval ve vysílání Radiožurnálu, má podporu i v městské radě.

Jde o vyhlášení ne problémových území, ale celého Kladna za „oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“, což se často překládá jako „vyloučená lokalita“ či „ghetto“. Smůlu tak budou mít noví zájemci o doplatek na bydlení. Ti dosavadní - jsou jich zhruba tři a půl tisíce - je prý totiž nadměrně zneužívají. Konšelům proto došla trpělivost.

Milan Volf se odvolával na vysokou kriminalitu, která však podle šéfa kladenské policie nijak dramatická není. Zároveň skoro v každé větě zdůrazňoval, že to dělá pro slušné Kladeňáky, aby se nebáli o sebe a své děti. A když ti vzorní zažádají o sociální příspěvek na bydlení, údajně nebudou dobře vyškolenými úředníky odmítnuti.

Nad tím se pozastavil ředitel Institutu pro sociální inkluzi Milan Šimáček, jenž v blogu na Aktuálně.cz napsal: „Kromě toho, že primátor rozděluje subjektivně obyvatele města na slušné a neslušné (a nenechává nikoho na pochybách, jak by slušného člověka poznal on), ukazuje, jak nakládá se zákonem. Říká, že když bude potřeba, ohne ho. Ale to nejde – na doplatek na bydlení, po schválení celoměstského zóny, prostě nikde nebude nárok.“

Šimáčkovu expertizu možná primátor Volf zná – a jenom spoléhá na to, že nespokojenost odmítnutých žadatelů o dávku bude ve volbách přehlušena nadšením „slušných Kladeňáků“. Těm vzkazuje, že jeho cílem je dostat nepřizpůsobivé jedince z města, a pro začátek alespoň utnout jejich příliv.

Nedávno jsem navštívil ostravskou Vesničku soužití, slavící už patnáctiny. Původně jí komunální politici nevěřili. Dnes kousek od centra moravskoslezské metropole najdeme místo, kde i Romové žijí v důstojných domech, pracují, posílají děti do kroužků, a kde je prakticky nulová kriminalita. Jen to chtělo výdrž.

V Kladně prý prevence selhává a s dětmi by měl pracovat stát, ne město. Přitom, jak uvedl Milan Šimáček, „Kladno před necelými deseti lety získalo čtvrt miliardy z evropských peněz na rekonstrukci vyloučené lokality (známého „Masokombinátu“), ale využilo ji z drtivé většiny na opravy na sídlišti Kročehlavy.“

Pan Hrdlička nikde nepsal o migrantech, nýbrž o „slimácích“. Pan Volf neskloňuje Romy, nýbrž „neslušné“ či „nepřizpůsobivé“. A mezi řádky na nás pomrkávají. Doba je taková, že všichni chápou. Jenže budou-li ti, co mají řešit problémy, hýřit populistickými gesty a šířit dusno, tato společnost utopí svoji důstojnost v temně hnědých močálech.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus