Jak si po kongresu ODS nepřipomenout slova onoho generála z filmového zpracování Černých baronů, ztělesněného V. Postráneckým, který po prověrce politických znalostí důstojnického sboru oné pozoruhodné jednotky - jak dobře tomu rozumím, sám jsem u takové jednotky „sloužil“ - pronesl: „Neočekával jsem žádný zázrak, ale imperialisté by se zaradovali….“. Nahradíme-li slovo „imperialisté“ slovem „obyčejní lidé České republiky“, je výsledek víkendového kongresu ODS důvodem k spokojenosti. I když, pravda, žádný zázrak, natož pak takový výsledek, nikdo snad neočekával. Byla totiž již z přípravy kongresu více než zřejmá krátká paměť politiků ODS projevující se zapomenutím všech předvolebních svalnatých řečí o tom, co vše se ve straně musí stát, pokud ve volbách nebude dosaženo sedmi hejtmanů, osmi senátorů a já nevím čeho ještě. Nestalo se nic. Ale přece jenom, to, co zaznívalo na kongresu ODS, se již pouhou ztrátou paměti vysvětlit nedá…

Sledovat, jak většina delegátů, včetně představitelů strany, spatřuje příčiny neúspěchu pouze v nesrozumitelnosti a nedostatku komunikace, bylo téměř neskutečné. Spatřuji v tom jistý rozpor: na straně jedné tvrzení, že voliči ODS jsou vzdělaní a inteligentní, a na straně druhé tvrzení, že záměry ODS nepochopili, neboť jim nebyly vysvětleny, a že to s nim někdo „špatně komunikoval“. Ale inteligentní člověk i bez dlouhého vysvětlování dokáže pochopit, co je a co není pro něho dobré, ne? Tedy ne v očividně chybných reformách - nebo si někdo opravdu myslí, že placení regulačního poplatku dítětem, které je v inkubátoru, nebylo chybou a je onou správnou cestou k reformě zdravotnictví? – ale neschopnost vysvětlit toto nevysvětlitelné bylo prý příčinou volebního neúspěchu. Ale co volebního neúspěchu - o žádný snad ani, podle některých delegátů, nešlo. Vždyť se v podstatě nic neděje, prohrát bitvu neznamená prohrát válku, stačí jen získat „střední třídu“, zbavit se pověsti strany jen pro bohaté, přidat do kroku (Topolánek) a vše bude v pořádku! Vždyť proto existují významné předpoklady: lidé se dělí na občany a socialisty (senátor Kubera), občanů je více než socialistů, a proto strana, která má v názvu „občanská“, musí každé příští volby vyhrát. Svatá prostoto…

I pro povrchního pozorovatele naší politické scény muselo být zcela nepochopitelné ono nelíčené překvapení delegátů z toho, že „jejich“ voliči, což jsou podle nich všichni inteligentní, slušní a vzdělaní občané této země, nevolili ODS! Upřímné překvapení v očích ministra Langra nad tím, že je nevolila podstatná část občanů, vždyť přece každý, „kdo chce být zdráv“ a prožít šťastný a klidný život, musí volit pouze ODS!

Bylo zvláštní sledovat, jak se vzájemně všichni vyzývají k jednotě a pak tleskají té neuvěřitelné postavě ministra zdravotnictví, kterého k nám nějaký neblahý vítr zavál odněkud z hororových časů, který uráží senátory a poslance vlastní strany a není schopen ani té nejminimálnější pokory jako zcela nezbytné výbavy každého opravdu slušného politika.

Bylo zvláštní a zejména i poučné slyšet z úst předsedy Topolánka, ale i z úst poslance Doktora, že ono předvolební Tlustého daňové kolečko, onen zlatý hřeb volební kampaně ODS před volbami do Sněmovny, nebyl pouhý omyl, jak jsme věděli, ale že to byl „podvod, který již nebudeme opakovat“. Jistě dobrý důvod se s touto perspektivou dívat na další volební kampaně ODS ve volbách následujících…

Od ČSSD by samozřejmě v průběhu kongresu ani ten nejvyhladovělejší vysočanský pes ani kůrku nevzal. To se dalo vcelku čekat. Ale ta strašlivá bohorovnost, ty hloupé výmluvy na cokoliv bez špetky zdůvodnění (Topolánek: „Soupeř porušoval všechna pravidla“), ono do omrzení opakované přesvědčení, že právě politici ODS jsou ti jediní slušní, kteří by ani nepomysleli na agresivní a negativní volební kampaň. Jako bychom si nepamatovali na hulvátství a sprostotu, kterou byl ze strana ODS častován jeden z nejslušnějších lidí, kteří omylem zabloudil do politiky, Vladimír Špidla. Jako bychom si nepamatovali na předvolební, ale i povolební vystupování Bendla a Topolánka. Jako bychom měli přehlédnout, že na onom samotném kongresu, kde se za svoji slušnost vzájemně poklepávali na rameno oni slušní a neagresivní politici, byl předseda druhé nejsilnější politické strany nazván, za potlesku delegátů, „odporným normalizačním vekslákem“ a členové ČSSD nazýváni „nabubřelými paroubkovci“. Opravdu nejlepší důkaz proklamované slušnosti! Slova těch opravdu slušných o tom, že důkazem politické noblesy je i “respekt k názoru, který se nám nelíbí“ (T. Chalupa), byly jen mlácením oné příslovečné prázdné slámy…

Předseda Topolánek se prý již polepšil. No nevím. Ještě dva dny před kongresem v Poslanecké sněmovně napadl předsedu rozpočtového výboru Sněmovny Sobotku tím, že tento je nejen „bývalým ministrem financí, ale jak doufám, brzo i bývalým předsedou rozpočtového výboru“. Což ovšem vypadá spíše na hulvátské vměšování se předsedy vlády jako představitele moci výkonné do pravomoci zákonodárného sboru, než jako slova politika, který se polepšil a něco z politické kultury již pochytil.

Pro občany to byl dobrý víkend. Ukázalo se, že ODS nechápe to podstatné: neuspěli ve volbách ne proto, že lidí nepochopili, o co jim jde, ale právě proto, že to pochopili. Po kongresu, a to ani po proběhlých volbách na kongresu, se na tom nic neměnilo…

Autor je poslanec za ČSSD