29.3.2024 | Svátek má Taťána


POLITIKA: Klid před bouří

5.7.2016

Teploměr ve vládní Strakovce byl v předchozích týdnech rozžhaven do běla natolik, že zklidnění, k němuž aktéry koaliční krize vyzval i prezident Miloš Zeman a které jsme zaznamenali po minulé středě, logicky přijít muselo.

Aby ale znesváření lídři zachovali před voliči dekórum, nechali smírné závěry jednání koaliční rady převyprávět ty nejméně radikální kolegy. Ti nám přiblížili společné a vesměs neambiciózní mety ČSSD, ANO a KDU-ČSL – školský zákon, protikuřácký zákon či zelenou naftu. Po divokém britském čtvrtku k nim ještě nejspíš přibude udržení a reforma Evropské unie. Každopádně buďme rádi, že pohled na ni ani na pozadí brexitu vládní koalici neštěpí.

To ale neznamená, že by se po zemích českých, moravských a slezských rozlila harmonie. Naopak. Pandořina skříňka byla otevřena a běsy z ní si žijí vlastním životem. Především se nedá odhadnout, jaké všechny zkazky budeme slýchat od nabroušených policistů, kteří se cítí být omezeni, ba poškozeni reorganizací, za niž se postavili ministr vnitra Milan Chovanec i premiér Bohuslav Sobotka.

Něco může prokapávat Sněmovnou (a je jedno, zda z bezpečnostního výboru, či speciální vyšetřovací komise přes bůhvíco), něco sdělovacími prostředky. Nesví by měli být hlavně v Lidovém domě, ovšem ani babišovci nemají jistotu, že to budou právě oni, kdo z trablů koaličního soupeře bude profitovat.

Želízka v ohni nebo papíroví draci?

Vzhledem k tomu, že jde o politické amatéry, mohou být rozpohybované události i nad jejich síly. Ostatně poslední šetření CVVM, podle kterého sociální demokraté hnutí ANO v preferencích předběhli, naznačuje, že na pěnu dní voliči moc nedají.

Andreji Babišovi pro nadcházející období nezbývá než střídat dvojí tvář. Tichou na vládních a koaličních tiskovkách, vášnivou při setkáních s občany. Šikovné téma pro volební kampaň získal. Víc nepotřebuje. Položit vládu s poměrně solidní důvěrou veřejnosti se Andreji Babišovi ani jeho politickému a byznysovému holdingu nehodí.

Co však v horizontu měsíců klidně nastat může, je jeho osobní odchod z kabinetu – aby mohl řídit hnutí a ponořit se do přípravy voleb. Priority ANO, případně i Agrofertu by ohlídali zbylí ministři. Podmínkou ale je najít náhradníka do čela resortu financí, což je úkol tak těžký, že může Babišovy zaječí úmysly i odpískat.

Já to nemám zapotřebí a otloukánka ze sebe dělat nenechám, můžeme od něj slyšet, například když projde přísnější verze novely zákona o střetu zájmů. Na tom, jestli velkým podnikatelům ztížit přístup do vlády nebo jestli firmám ovládaným ministry zkomplikovat čerpání veřejných zakázek, ve Sněmovně úplný konsensus není.

Na rozdíl od nesmiřitelné TOP 09 jsou ODS, ale i ČSSD a KDU-ČSL opatrnější. Zato v přesvědčení, že by politici neměli vlastnit média, se strany s výjimkou ANO shodnou. A i kdyby norma prošla a týkala se až dalšího volebního období, může si Babiš zahrát na uraženého.

Dobrovolně by ministerské křeslo mohl opustit i v situaci, kdyby výběr daní dostatečně nepokrýval výdajovou stránku rozpočtu. Jakmile by se Babišova želízka v ohni – elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení DPH či přiznání původu příjmů a majetku – ukázala být papírovými draky, mohl by zahájit dobře maskovaný ústup.

Koaliční reprezentanti již předvedli, že zájem na funkční vládě mají jen odsud-posud. Víc jim záleží na mediálním obrazu svých stran. Pro Andreje Babiše, který se už vidí coby předseda té příští, to platí dvojnásob.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus