Vstup Václava Klause do povolebních vyjednávání vzbudil mírný optimismus u těch, jimž leží na srdci řešení dosavadního patu. Šéf ODS coby prezidentem pověřený vyjednavač viditelně selhal, když po dva měsíce zaujímal vůči Paroubkovi silové postoje, třebaže mu k takovému jednání chyběla dostatečná podpora ve sněmovně. Všichni příznivci ODS, kteří se dosud pohoršovali nad tím, jak vůdce ČSSD blokuje situaci a „odmítá přiznat porážku“, by si měli položit otázku, jak by po volbách na jeho místě postupovali oni; při troše intelektuální poctivosti dospějí nutně k závěru, že ne jinak.

Prezidentu Klausovi se nyní často předhazuje, že se v zájmu svého znovuzvolení pokouší protlačit dohodu mezi dvěma velkými stranami. I těm méně chápavým dva měsíce po volbách zvolna dochází, že není východiska mimo dohodu ODS s ČSSD, a tak bychom Klausovi měli alespoň jako možnost přiznat, že jeho motivací je prostá snaha postrčit jednání kupředu.

Pokud je prezidentovi co vyčítat, pak jsou to jeho náznaky z doby bezprostředně povolební, že šéfa ČSSD v žádném případě sestavením vlády nepověří: Topolánka jimi nepřímo vyprovokoval ke svérázným interpretacím ústavy, podle nichž bude sestavením vlády pověřen právě on poprvé, napodruhé i napotřetí, že bude kabinet sestavovat klidně „do Vánoc“ a když se mu to nepodaří, budou předčasné volby. Naznačovat lídrovi ODS, že v ústavě vskutku není žádný paragraf o tom, že sestavením vlády bude „pověřen Mirek Topolánek“, nebylo donedávna nic platné.

Podle toho, jak se Paroubek začal veřejně chlubit, že by případným druhým pokusem o sestavení vlády pověřil prezident jeho, to vypadá, že Klaus svůj omyl pochopil a změnil v téhle věci svůj postoj. Až Topolánkovi dojde, že prvním nezdarem jeho mise skončí, přestane dštít oheň a síru proti „nemravné oposmlouvě“ a pokusí se domluvit s Paroubkem. A bude se u toho hodně snažit.

www.danes.cz