Těšit se, že Václav Klaus nejde do voleb a že najde cestu do ODS? Radovat se z toho, že ODS sjednotí? Pochybuji.

Ve volbách Václav Klaus ODS nepodpoří. Podpoří ty, kdo zůstanou z "nesourodého hnutí", které se kolem něho začalo vytvářet. To nesourodé hnutí se jen těžko sjednotí. Bez autority, kterou je Václav Klaus, je nesourodé natolik, že nenajde společnou řeč téměř v ničem. Projekt ale nekončí, jen se nezúčastní říjnových voleb. Po volbách bude pokračovat, bez časové tísně, lépe a důkladněji.

A ODS?

Po volbách, ať dopadnou jakkoliv, bude v ODS následovat volební kongres. Současné vedení bude mít velmi těžkou pozici a dá se očekávat, že se velmi změní. Tlak členské základny už už stoupl nad míru přetlaku.

A proklamovaná loajalita k Václavu Klausovi, ať už je míněná upřímně nebo jako alibi pro zakrytí vlastních proher a neschopnosti řešit problémy ODS, nebude tím jediným, ani tím hlavním hodnotícím měřítkem.

Největším problémem ODS už mnoho let není ideová vyprázdněnost. Ta je důsledkem čehosi, co je jejím skutečným problémem. A tím je klientelismus a propojení byznysu a politiky. Jsou jím politici, kteří se neřídí zájmy ODS, ale zájmy svých "kmotrů", kteří je svým vlivem udržují u moci, ve straně i ve státě.

Před minulým kongresem Martin Kuba, podle jeho vlastních slov, konzultoval nečlena ODS, pana Rettiga, a projednával s ním postup na kongresu, který jej vynesl až do pozice prvního místopředsedy. Že se toto stalo v ODS standardem, že o jejím vedení a o její politice již nerozhoduje členská základna, ale kmotři a jejich zájmy, je tím hlavním důvodem jejího ideového vyprázdnění.

A hlavně je to příčinou ztráty důvěryhodnosti. Veřejnost, voliči, nejsou ideologičtí puristé. Kdyby byli, kdyby hodnotili strany jen podle programů a chtěli striktně ortodoxní pravicovou stranu, byli by dnes Svobodní dominantní stranou pravice. Nejsou. Snad jednou budou, ale nebude to brzy. Voliči chtějí straně, kterou volí, věřit. Chtějí stranu, která nejenže má zásady, principy a program, ale má i schopnost ten program v maximální možné míře uskutečnit. Chtějí politiky, kteří jednají v zájmu prosazení hodnot, které s nimi voliči sdílí, ne v zájmu kmotrů a vlivných šíbrů. Politici, kterým voliči nevěří, jim neprodají ani ojeté auto, natož politický program.

A to bude, pokud chce ODS přežít a odrazit se ode dna a znovu se stát rozhodující stranou pravice, tématem příštího kongresu.

Není ani jasné, co má Václav Klaus v úmyslu. Bude chtít ODS pomoci, nebo se stane jejím největším soupeřem? Sám o tom říká, že ještě neví.

"Tímto pokusem pro mne nic nekončí. V průběhu následujících dvou měsíců rád aktivně pomohu těm, kteří i beze mne do tohoto volebního souboje půjdou. Po uskutečnění předčasných voleb a po seznámení se s jejich výsledkem jsem připraven – společně se všemi, kteří o to budou stát – se ptát, co s pravicí v naší zemi a s jejím dosud nejvýraznějším představitelem, Občanskou demokratickou stranou, v budoucnu učinit."

To, že ji nebude podporovat v nejkritičtějších volbách a v nejtěžším období její historie, znamená, že se nebude řídit sentimentem. Jeho ODS, jak říká, to už není. Co s ní učinit pro něho není otázkou, kterou chce právě teď řešit. Po volbách se uvidí, zda stojí za záchranu.

A budoucnost ODS? Při vší úctě a respektu k jejímu zakladateli, nestojí a nepadá na spolupráci či naopak nespolupráci s Václavem Klausem. Už dávno to není "Klausovo baby". Je to dospělá strana dospělých lidí. Alfou a omegou její budoucnosti je, zda dokáže na všech stupních postavit do svého vedení schopné a důvěryhodné lidi. Všechny trumfy teď drží v rukou členové, každý jednotlivě a všichni dohromady. Přeji jim, aby si této zodpovědnosti byli vědomi a patřičně s ní zacházeli.

Jen tak se ODS znovu stane důvěryhodnou, čitelnou a pro většinu pravicových voličů volitelnou politickou stranou.