Kdyby byl Andrej Babiš poctivý a čestný chlap, dělal by spoustu věcí jinak.

Předně by se vyvaroval úhybných vytáček a postavil by se žádosti o vydání čelem. Jistě by pravil: „Žádám vás, milí poslanci, abyste mě bez průtahů vydali. Potřebuji očistit své jméno od různých podezření šířících se v mediálním prostoru již rok a půl. Já jsem se vůbec ničeho nezákonného nedopustil a soud to mimo každou pochybnost prokáže. Kličkovat a schovávat se za imunitu je nehodné důstojnosti lidské bytosti. Konejte, co je třeba!“ A bez toho, že by do svého problému zatahoval další a další členy svého hnutí či dokonce rodiny, by prostě jednal sám za sebe.

Čekal bych ovšem takový postup dokonce i v případě jeho viny, totiž že si ukradl 50 milionů do své vlastní kapsy, ačkoliv byly určeny pro někoho jiného. S takovým postojem by možná, sice lstivě, ale přece získal další voliče a volby by suverénně vyhrál. Následně by pak jistě dokázal se svou mocí a se svými miliardami všechno zamést pod koberec. Asi by to vyžadovalo dost pevné nervy a výraz pokerového hráče. Jde o to, že i k podvádění je třeba mít intelektuální schopnosti a hlavně určitou statečnost. Mnozí by o něm tak mohli mít mínění: je to sice podvodník a darebák, ale je odvážný a chytrý. Jenže místo toho se Andrej Babiš kroutí jak vyoraná žížala na jeho rozsáhlých pozemcích.

Koneckonců je třeba zastavit se ještě i u toho, co podle všeho provedl. Zařídil si to podle žaloby tak, aby získal dotaci 50 milionů na svou vlastní ‚chalupu‘ coby jím hýčkané dítě (ten převod vlastnictví je podle všeho jen kamufláž a lze mít za to, že ony akcie na doručitele vlastnil po celou dobu on sám). Pak do ní nacpal stovky milionů dalších. Je třeba se ptát, co ho k tomu vedlo. Pro nás ostatní je 50 milionů hodně, ale pro Andreje Babiše s jeho desítkami či stovkami miliard je to přece směšná kapka. Jediné řešení je, že to tak Andrej Babiš dělá a dělal vždycky: stalo se to již jeho návykem. Podnikatelem není: svůj rozsáhlý majetek přece získal pokoutně a nikoliv díky svým geniálním schopnostem. Rozšiřovat ho dál není s to. Tak se zaměřil na dotace až tak, že na dotacích získal podle ekonomů víc, než kolik zaplatil na daních.

Co si máme o takovém ubohém človíčku-červíčku myslet? Je hoden nejzazšího pohrdání. Dokonce ani mafie by ho nevzaly mezi sebe. Možná si s některými mafiemi i zahrává, ovšem je to jen do času. Asi některým lidem voní jeho peníze. Ale až ho vycucnou, odhodí ho. Skutečné přátele nemá - má jen kumpány na své pletichy. Může být i slavný po určitou dobu, ale sláva polní tráva. Žádné kloudné vzdělání nemá a jeho osobnost je nicotná. Skoro se nabízí: nomen omen.

Převzato z blogu autora