27.6.2019 | Svátek má Ladislav


POLITIKA: Kdo se diví nad BIS

23.4.2012

Kdyby se pořádalo mistrovství světa v divení, tak současní příslušníci politické a bezpečnostní elity, stejně tak jako část novinářské obce, by byli žhaví kandidáti na tituly šampionů. Proč? To je jednoduché. Divit se nad situací v BIS se totiž v těchto dnech stalo módou. A to i u těch, kteří toho s BIS mají dlouhé roky hodně společného.

Začněme u Františka Bublana, který se nejen diví, ale dokonce říká, že "to tam mohou rozpustit". To je zajímavé, neboť on by přehled o situaci v tuzemských zpravodajských službách, a zejména v kontrarozvědce, měl mít lepší než kdokoliv jiný. Pracoval dlouho jako ředitel operativních odborů BIS. Poté se stal šéfem rozvědky a záhy byl ministrem vnitra. Když ministerský post opustil, byl několik let šéfem parlamentního výboru pro bezpečnost, jehož členem je dodnes. A také, což je podstatné, byl a je členem Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Kdo jiný by měl mít o dění v BIS více než dobré povědomí než člen komise, která by měla představovat její veřejnou kontrolu?

Pokud se nyní Bublan situaci v BIS diví, dává za pravdu těm, kteří dlouhodobě kritizují BIS i nečinnost parlamentní kontrolní komise. Upozorňují již roky na to, že se služba vymkla veřejné kontrole, a co ještě hůř, že hraje svoje vlastní hry. Již desetiletí na to například upozorňuje bývalý důstojník BIS Vladimír Hučín, v posledních letech také senátor Jaromír Štětina. Nyní v podstatě Bublan nepřímo uznává, že jeho kritikové měli pravdu. On, i celá komise, ve své roli totálně selhali.

Podívejme na dalšího známého komentátora dění v BIS. Je jím populární "odborník na zpravodajskou problematiku" Andor Šándor. Přitom právě o něm by se s úspěchem dalo mluvit jako o nejúspěšnějším babrákovi současné české zpravodajské komunity. Proč babrákovi? Protože svůj velitelský post ve vojenském zpravodajství musel opustit, když jeho lidé doslova zbabrali akci kolem Karla Srby. A výraz zbabrali je možná ještě málo výstižný pro skandální situaci, kdy místo toho, aby jeho operativci řídili agenta Srbu, tak s největší pravděpodobností právě agent Srba pomocí peněz řídil svého operativního důstojníka i jeho kolegy. Ostuda pěkná, následky nedozírné. A Andor Šándor, místo aby se po téhle ostudě od zpravodajství držel dál, naopak úspěšně funguje jako rádce politiků i novinářů ve věcech zpravodajských. Dokonce se stal svého času poradcem bývalého premiéra Mirka Topolánka. Zajímavé by bylo vědět, jestli by bývalý premiér postupoval stejně třeba v případě najímání plynaře na práci ve svém bytě. Najal by si "odborníka", výsledkem jehož minulé zakázky byl výbuch sousedního domu?
Nicméně stejnou prostoduchost jako kdysi Topolánek projevuje dodnes část tuzemských médií, a to když Šándora pasují do role takřka výhradního analytika a poradce.

A když už jsme u novinářů, tak i ti se převelice diví a rozčilují nad únikem informací z BIS. Ale ze strany některých z nich je to slušná porce pokrytectví. Informace z tajných služeb "unikají" i do médií celá desetiletí a nikoho to netrápí.

Ba právě naopak, někteří z českých publicistů si právě s jejich pomocí akcelerovali své kariéry. Což o to, každý podle svého gusta. Jen by neměli před čtenáři tajit stinné stránky takové praxe. Například to, že pokud únik informací z tajné služby ke konkrétním novinářům je opakovaný, má tajná služba (kterákoliv) nejen možnost, ale i povinnost zjistit, odkud utajované skutečnosti unikají, a zamezit tomu. Pokud se tak nestává, existují dvě vysvětlení. Jedno je, že oni novináři jsou takoví mistři konspirace, že se dokážou se svými zdroji pravidelně stýkat, aniž by je kompromitovali před jejich vlastními bezpečáky. O tom by se ale dalo s úspěchem pochybovat.

Druhé vysvětlení těchto "úniků" už je méně lichotivé. A totiž že nejde ani tak o investigativní žurnalistiku, jako spíš vlivovou agenturu. Zkrátka že úniky k novinářům se odehrávají na přání tajné služby. A daný novinář tak už dávno není osobou jednající ve veřejném zájmu, ale pouhou figurou, prostřednictvím které zpravodajci rozehrávají své hry. Což je pro obě strany výhodný kšeft.

Takže pokud se část novinářské obce, která dlouhodobě žije z informací z tajných služeb, nyní pohoršuje nad úniky do ABL nebo třeba k Romanu Janouškovi, tak je to bohužel jen a pouze smutně naplněné přísloví Zloděj křičí chyťte zloděje.

LN, 10.4.2012



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


B. Rybák
22:50
23.4.2012

M. Starý
13:04
23.4.2012

I. Schlägel
7:26
23.4.2012

P. Skřivan
3:42
23.4.2012

počet příspěvků: 4, poslední 23.4.2012 10:50









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.