Když se Sněmovna Parlamentu České republiky v úterý sama rozpustila, s dávkou ironie jsem podotkl "národe český, tvůj sen se vyplnil". Rozpuštění dolní komory a následující předčasné volby se totiž vývojem proměnily v tužbu drtivé většiny, jejíž podstatná složka ještě rozhojnila svou úctu a vděk prezidentu Miloši Zemanovi. Byl rozhodujícím hybatelem, ač je nasnadě, že větší životnost jím navzdory jmenované "vlády odborníků" by mu byla milejší.

Když si čtete internetové diskuze, zejména nejsou-li pod "zbytečným" dohledem redakcí, cítíte hloubku úlevy a sebeprojekce do hlavy státu. Po málo srozumitelném, snobském a stále nevěrohodnějším Havlovi nebo "amnestijním" narcisu Klausovi získávají lidé iluzi, že konečně vládne jejich, lidový prezident. Nadaný strejda od vedle, "dobrý otec dolních deseti milionů", který dobře ví, co dělá.

K hrstce toužící po odkladu likvidace stávající Sněmovny a spojitého vzestupu (levicí pevně ovládaného) Senátu, náležela Občanská demokratická strana. Jejím "posledním Mohykánům", včetně předsedkyně komory Miroslavy Němcové, se stalo nad slunce jasným, že půl kroku za "samorozkladem" zákonodárného tělesa bude následovat rozklad ODS. Její bezmyšlenkovitá propaganda proto "burácela" o konci parlamentarismu v "českých luzích a hájích". Z nedostatku rozumu vzala zavděk také 21. srpnem ´68 a normalizací. Patrně předsmrtná křeč.

Přes do posledka vyslovované pochybnosti se zkrácení volebního období jevilo s vysokou dávkou pravděpodobnosti. Však také sto čtyřicet hlasů nemálo přesáhlo nezbytné dvoutřetinové kvórum ve dvousethlavé instituci. Rozhodování zástupců opozičních stran, sociálnědemokratické a komunistické, nepřekvapilo, protože jejich hvězdná hodina přichází. Zajímavějším může být rozhodování "českým Richelieu" Miroslavem Kaluskem tvrdě šéfované TOP 09. Výrazně pravicová strana ztratila na základě minulých poslaneckých hlasování naději na renezanci faktického, ač neformálního premiérství svého předáka v koaličním kabinetu. Ocitovat bych tudíž klidně mohl svůj názor z kraje aféry Petra Nečase, kdy jsem psal, že koaliční partner půjde občanským demokratům první na pohřeb. S pláčem o obraně demokracie, dodávám nyní. Mandátů přece získá ještě víc.

Čím blíže budou mít obyvatelé k rozhodovaní o struktuře sněmovny, tím logicky méně zapomenou na maléry ódéesky a z "kalouskovců" učiní hegemony pravice. Urychlení věci možná přispěly i zákulisní záruky vedení topky, že dvou měsíců bez imunity nebude "zneužito" orgány činnými v trestním řízení...

Hodně pochyb, kam se vývoj stočí, jestli si "kapři vypustí rybník", šmahem odstraňoval také výše zmíněný Václav Klaus. Zdánlivě mimo politiku. Zemanovo "astrální dvojče" nechalo před hlasováním uniknout zkušební údaje o svém plánu "řídit ze zadního sedadla". Patronovat protievropskou partaj nacionalistky a bývalé europoslankyně Bobošíkové, jež produkuje apoteózní výroky jak z 90. let: "Jednoznačně říkáme, že buďto do chudoby a nesvobody, nebo s Klausem."

Pokud by si stěžejní strůjce bezúspěšné ekonomické transformace doopravdy s tímto "pionýrským oddílem" začal, plynuly by z toho aspoň dvě věci. Existence platformy pro všechny nespokojené pravičáky vystupňuje chmurné vyhlídky teď až "jednociferné" Občanské demokratické strany. Smutek za asi čtyřnásobnábnými preferencemi by mohla klidně vystřídat tragédie mimosněmovního hloučku. Zhrzený "železný vůdce" by se usmíval, potvrdil si vlastní výlučnost a poděkoval příteli i nástupci na Pražském hradě. Za inspiraci štěpením levice. Každému, co jeho jest.

Zveřejnil slovenský deník Pravda