20.4.2024 | Svátek má Marcela


POLITIKA: Kam kráčí ČSSD?

29.4.2009

Sociální demokraté udělali první krok ke spolupráci s komunisty na celostátní úrovni tím, že s nimi začali spolupracovat v krajích. Jinak tomu není ani v kraji Plzeňském. Pro hejtmanku Emmerovou to nebyl žádný problém. Sama strávila v KSČ více než 20 let a Českému rozhlasu řekla, že se za své členství v KSČ nestydí. Tak proč by jí mělo vadit vládnout s podporou komunistů.

Paroubek nedávno prohlásil, že ODS není demokratickou stranou západního typu. Co bychom si pak měli myslet o jeho ČSSD? Ta do do funkcí vždy nominuje velké množství bývalých komunistů a otevřeně spolupracuje s KSČM. Jak by se asi na to dívali plzeňští sociální demokraté, kteří po volbách v roce 1946 odmítli zvolit za primátora člena vítězné KSČ a podpořili volbu národního socialisty Karla Křepinského?

Volby do parlamentu ze dne 26. 5. 1946, v nichž zvítězila KSČ, rozhodovaly i o složení národních výboru. Volební výbor statutárního města Plzně vydal na základě vládního nařízení vyhlášku o rozvržení mandátů do místního národního výboru. Ten byl složen jen čtyř stran české Národní fronty.

V tehdejší situaci to byl výjimečný čin, který v celé republice neměl obdoby. Demokratické strany české národní fronty na celostátní úrovni mohly stejně jako v Plzni komunisty přehlasovat, přesto souhlasily s ustanovením vlády v čele s Gottwaldem. Žádného vděku se od komunistů nedočkaly.

Dnešním plzeňským sociálním demokratům na rozdíl od jejich předchůdců, kteří ani za první republiky ani po roce 1946 s komunisty nespolupracovali, spolupráce s komunisty nevadí. ČSSD se po roce 1989 stala útočištěm mnoha ambiciozních bývalých komunistů. Ti nemají zájem na tom, aby se strana přeměnila v moderní evropskou socialistickou stranu. Kde jsou ty časy, kdy se Paroubek vydával za českého Tonyho Blaira. Dnes tato strana pod jeho vedením vsadila vše na bezbřehý populismus a vzorem již není Blaire, ale slovenský populista Fico.

Bude-li se krize nadále prohlubovat, mohou populisté typu Jiřího Paroubka snadno podlehnou svým autoritativním sklonům a než se nadějeme začnou spolu s komunisty zavádět opatření omezející naši svobodu. Že je zde možné koupit si hlasy voličů poměrně levně, nám socialisté názorně předvedli v krajských volbách. Že svoboda není v Česku nejžádanější artikl, ukázaly výzkumy veřejného mínění ohledně radaru. Oslavy osvobození Plzně armádou USA bývají velkolepé a především dnes by nám měly připomínat, že netrvalo dlouho a v roce 1948 jsme opět svobodu ztratili.

Byli to právě čeští komunisté, kteří tehdy stejně jako dnes vystupovali velmi umírněně a okamžitě po uchopení moci ukázali svou pravou tvář. Dnešní komunisté nemají sice na rukou krev jako jejich předchůdci z 50. let, ale až do roku 1989 byli kolaborantskou organizací udržovanou u vesla okupační armádou. Svůj extremistický fundament již mnohákrát ukázali v praxi.

Extremistou není jen ten, kdo hlasitě vykřikuje na ulici silná hesla, ale i ten, kdo chodí na shromáždění bývalých důstojníků pohraniční stráže, kteří si dodnes zakládají na tom, kolik zastřelili lidí prchajících ze země, v níž se nedalo svobodně žít. Předseda KSČM Filip tato shromáždění pravidelně navštěvuje. Jemu a naprosté většině členů dnešní KSČM život v zemi obehnané ostnatými dráty a obsazené okupační armádou vyhovoval.

Proto by se každá demokratická strana měla spolupráci s komunisty vyhýbat.