25.4.2024 | Svátek má Marek


POLITIKA: Jeden by slzel

2.11.2006

Skončily senátní volby a začalo další kolo sněmovního hemžení. Zdá se, že se formují dva stejně silné bloky á osmdesát sedm výkvětů vlasti. Jednu stranu tvoří modří se zelenými, kteří si na předčasné volby věří. Na druhé straně se sešli oranžoví s černými, kteří mají z předčasných voleb spíše nepříjemné mrazení. Zatímco oranžoví jsou alespoň upřímní a Jiří Paroubek je upřímný i za lidovce, v paláci Charitas se modlí o vnuknutí, kterak vyhovět hlasu lidu, který by volby rád a současně hlasu rozvahy, který našeptává, že příští parlament bude možná s lidovci, ale určitě bez Kalouska. Lidoveckou schizofrenii pak může ještě podpořit prosincový sjezd. Ten zvolí nové vedení a soužití se starým vedením, dobře zasysleným v poslaneckém klubu, bude oříškem pro kohokoli. Výsledkem pak může být snaha po nových volbách deklarovaná usnesením sjezdu a blokovaná poslaneckým klubem.

V tuto chvíli je zřejmé, co kdo má nebo nemá v úmyslu. President například nemá v úmyslu jmenovat vládu, která nebude mít předem zajištěnu podporu ve sněmovně, a to dohodou parlamentních stran. Pokud bude doba setrvání Topolánkovy vlády v demisi příliš dlouhou, nejspíš jmenuje skutečnou „úřednickou vládu“, sadu správců pověřených vedením jednotlivých resortů, dokud nebude jmenována vláda řádná. Vláda v demisi má v úmyslu využít čas a co nejvíce oslabit na ministerstvech a vládou řízených úřadech pozice lidí, kteří tam byli umístěni coby do politických trafik. V tuto chvíli jsou na řadě sociální demokraté, koncem měsíce, jak se začne blížit lidovecký sjezd, začnou sílit signály, že ani výsadek bratří a sester nemá nic jistého. Smyslem tohoto pohybu je zajistit, aby po případném nástupu „úřednické vlády“ nebylo možno obnovit předchozí stav vzniklý činností administrativy Zemanovy, Špidlovy, Grossovy a Paroubkovy.

Dále zuří válka policajtů. Po pěti měsících vyšetřování a odposlechu telefonu Langerovy tchýně dospěl vyšetřovatel inspekce ministra vnitra k nezvratnému závěru, že plukovník Kubice skutečně svoji zprávu do parlamentu přinesl a rozhodl se jej za to trestně stíhat. Protože je pouze přes stíhání policajtů, rozhodl stíhání ministra Langera za to, že zprávu nechal ležet na stole, poslance Vidíma a mně nezapamatovatelného poslance ČSSD za využití ústavou chráněného svobody projevu ve sněmovně předat spřátelenému protikorupčnímu útvaru, nejspíše pro jeho rozsáhlé zkušenosti s případem Kořistka. Co má profiknutí tajné zprávy na veřejnost společného s korupcí, nechápu. A to jsou v záloze ještě špatně vyplněné cesťáky!

Dnem jmenování Topolánkovy vlády ztratil Jiří Paroubek definitivně strategickou iniciativu. Ztratil zdroje, kterými si mohl kupovat přízeň svých lidí i politických spojenců, naopak, v současné době nedokáže plnit svoji část dohody, která drží sociální demokracii pohromadě. Prvním nespokojencem není nikdo jiný, než místopředseda Škromach, jehož ambice Jiří Paroubek před několika měsíci zkřížil a který se nyní pokouší zvládnout svoji roli Poseidona znovu a lépe. Poslanec Pohanka z Rathova lékařského týmu se pro jistotu skrývá. Je otázka, před kým, protože před policejní vůlí i zvůlí jej chrání imunita.

Je pravděpodobné, že základní strategií Topolánkova týmu je přesvědčit Paroubka, že současná zabejčenost pro něj může být horším stavem, než souhlas s předčasnými volbami. Vojtěch Filip to už zřetelně tuší a začíná pomalu, ale jistě od socialistů vytvářet distanci. Pokud se mu v předčasných volbách nepodaří „ukradené“ voliče dovést zpět do komunistického hnízda, nebude to mít s Grebeníčkem lehké.