8.12.2016 | Svátek má Květoslava






POLITIKA: Jako přes kopírák

22.4.2014

Bitva proti úplatkům a rozkrádání vrcholí. Za údajný zločin ve výši cca 2500 Kč, slovy dva tisíce pět set korun, je obžalováno zastupitelství jednoho města, přestože se tyto peníze neztratily, ale teoreticky se ztratit dle policie mohly. Dnes a denně jsou hlášeny nájezdy policejních komand do různých úřadů, kde zabavují počítače, prohledávají kanceláře, a policejní mluvčí pak hrdě hlásí, že jsou pracovníci úřadu ABC podezřelí ze spáchaní trestného činu, za který jim hrozí nejméně 12 let či jiný podobný civilizovaný trestík. To, že se výše těchto trestů rovná hrdelním zločinům anebo rovnou trestním sazbám, které měli v oblibě stalinističtí prokurátoři, nechává všechny chladné.

Jak seděli dva trestanci v gulagu (gulag rusky - Glavnoje upravlenije lagerej) a jeden se ptá druhého: "Tak kolik jsi vyfasoval? Já dostal 25 let za sabotáž budování socialismu."
Druhý odpovídá: "Já mám deset let. Ale za nic! Nic jsem neudělal!"
"Nelži!" zařve první vězeň. "Za nic se dává maximálně sedm let!"

Ono dostat "za nic" takový flastr, jaký hrozil Jourové a mnoha dalším nakonec soudně osvobozeným "zločincům", které veřejně předem dehonestuje jak policie, tak hlavně televize, není žádná sranda. A navíc není jasné, kolik takovýchto "zločinců" bylo odsouzeno "za nic". Mezi právníky se vypráví případ muže, který byl odsouzen proto, že o něm v policejním odposlechu jakási jiná osoba řekla, že " je z toho nějaký nervozní". Z toho usoudila policie, prokurátoři a nakonec soud, že když byl nervozní, tak něco spáchal. A když něco spáchal, i když nevíme co, a znal se s jedním z podezřelých, tak je také zločinec.

Obvinění poslanců a pak celého vedení Hlavního města Prahy má své úžasné dopady. Blanka se nestaví a přes nějaké rozhodnutí smírčího soudu asi hned dostavěna nebude. Škody vzniklé nestavěním jdou do stamilionů, takže nějaké ukradený milion nějakým úředníkem je proti tomu prkotina. V pátek vyhlásilo vedení ŘSD, že okamžitě zastavuje všechny stavby silnic a dálnic a předloží je "ke kontrole". Samo toto nové "protikorupční" vedení není schopné nic vyšetřit, nesedí v něm jediný odborník na tyto stavby. A tak vzniknou miliardové škody. Třeba za propadlé peníze z EU.

Jak praví staré socialistické heslo, tak milé osazenstvu hospody "Na růžku" a podobným vzdělancům:

"Šetři se musí, ať to stojí, co chce."

Zbláznili jsme se my nebo se zbláznila policie, prokurátoři a novináři, anebo co se to děje? Vždyť takhle uplatňované "právo" ničí celý stát. Za potlesku medií, bulváru a části "intelektuálních elit".

Jsme snad nějaký šílený národ?

Ale kdepak. Určité systémy vytváří určité skutečnosti, Zdaleka nejsme první. První byla Itálie, dnes nemocný muž Evropy, země, jejíž obyvatelé mají, zvláště na vesnicích a v malých městech na jihu zřetelně nižší životní úroveň, než je dnes v Česku. Řím a letoviska nejsou Itálie, jako u nás nejsou Praha a Karlovy Vary běžné Česko.

Nástup Andreje Babiše je docela dobře srovnatelný s tím, co se stalo v Itálii v roce 1992. Tam politický systém a následně ekonomiku doslova roztrhala policejně-prokurátorská akce posvěcená italskými soudy v akci zvané "Čisté ruce", italsky "Mani pulite". U nás vybuchla dosavadní, ve východní Evropě dosti výjimečná, protože trvalá a poměrně "usazená" politická scéna po policejní akci řízené Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci monstrakcí "Nagyová".

Kdo a proč onu italskou akci - protože se jednalo, jak se dnes zdá, o koordinovanou akci určitých politických a mocenských sil - zahájil, dodnes není jasné. Jsou známy "mediální figury" jako státní zástupci Francesco Saverio Borrell, jeho zástupce Gerardo D'Ambrosio a následně i několik soudců, jako byli Antonio Di Pietro, Piercamillo Davigo a další.

Situace v Itálii byla kolem roku 1990 podobná tomu, co jsme zažili a zažíváme dnes u nás. Systém, politický i ekonomický, který po válce a u nás po "převratu" nastartoval změny a zvyšoval blahobyt občanů a celkové přibližování se k ekonomickému "ideálu" Evropanů, tedy Německu, náhle začalo drhnout.

Místo přibližování k výkonnější a bohatší Evropě začala Itálie opět zaostávat. Politické strany byly shora dolů zkrumpované. Politické špičky byly označeny za klany srostlé s mafií a zločinci - stejně tak u nich jako dnes u nás. Bez šíbrů, polozločinců a zločinců ve spojení s politiky se ve státě údajně nehnulo nic.

V okamžiku, kdy se na zcela jistě úplatný, je však otázka, zda tak zločinecký, jak to italští prokurátoři líčili, italský politický systém soustředila media, objevila se obecná touha Italů něco změnit.

Pod tlakem prokurátorů, policie a hlavně medií se klasické politické strany v podstatě zhroutily. Italští křesťanští demokraté (něco jako u nás ODS) a socialisté byli rozmetáni (ČSSD má k tomu nakročeno). Státní zástupci plošně, tak jak se to děje dnes i u nás, "zahájili právní kroky" a policie vyšetřovala a obvinila kdekoho. Nebylo snad týdne, aby nebyla policejním komandem doslova přepadena nějaká firma či instituce a nebyl někdo veřejně obviněn z úplatků, finančních machinací či jiné trestné činnosti. Naprosto totéž se děje dnes v ČR. U nás jsme to vylepšili tím, že státní zástupci masírují veřejnost prohlášeními, kde prakticky každému "sprostému obviněnému" hrozí odsouzením k mnohaletým trestům, často stejným, jaké se dávají za úkladné vraždy a podobné trestné činy. Jako italská politická scéna před lety, tak dnes ta naše prakticky dokonale zkolabovala. Mimochodem, i proto může Miloš Zeman dělat to, co dělá.

U nás, oproti Itálii, je rozsah zahájeného trestního stíhání tak široký, že se týká i volených orgánů jako třeba Magistrátu hl. m. Prahy. Jako vedlejší, ale logický důsledek kriminalizace politiky a ekonomických rozhodnutí pak celá tato neustále se zrychlující řada monstrakcí doslova zastavuje chod veřejné správy obcí a měst (viz tunel Blanka).

To v důsledku paralyzuje chod státu a ekonomiky. Úřady, úředníci, odborní experti, místní politici v krajích a okresech - z obavy z neustále se množících udání, většinou anonymních, které státní zástupci a policie berou skoro vždy jako "důvodné" a zahajují ihned úkony v trestním řízení - z obavy o svoji bezpečnost přestávají vydávat jakákoli rozhodnutí.

Policie a státní zástupci jsou doslova utržení ze řetězu a výsledek nemůže být zásadně jiný, než byl v Itálii. Tam soudce Di Pietro získal téměř nimbus svatého bojovníka. U nás se Ištvanovi a Bradáčové získat svatozář neohrožených bojovníků tedy rozhodně nepovedlo. Ovšem nikdo také nedokázal proti tomuto převzetí moci ve státě orgány státního zastupitelství Olomouc zasáhnout. Vyhození jednoho ze strůjců této mocenské malverzace, a to Jiřího Pospíšila z ODS, je směšně málo.

Přestože čteme v našich novinách téměř denně zprávy o tom, kdo, jaká firma či úřad byly zase "obsazeny" policií a kdo byl obžalován, jsme na tom díky Ištvanem zpackané akci "Nagyová" přeci jen lépe než Itálie po rozpoutání akce Čisté ruce. Tam prokurátoři ve spolupráci s mediální levicovou frontou, většinou kvůli tomu, aby byl var mezi lidmi stále udržován, dosáhli toho, že zavírání "obviněných" do vazby nabylo takového rozsahu, že i jinak zaražení italští politici pochopili, že se schyluje k převzetí veškeré moci ve státě justicí, a tedy zavedení vlády "soudcokracie".

Po prvotním šoku z toho, že si prokurátoři a policie uzurpují stále větší a větší moc a vliv na řízení státu, nově zvolený předseda italské vlády Bettino Craxi bez ohledu na "veřejné mínění" a po skandálech lačnící media veřejně označil Di Pietra (tedy v českých poměrech Ištvana) za justičního zločince. Nakonec se našel muž ctící demokracii a mající dost odvahy - tehdejší ministr spravedlnosti Itálie Alfredo Biondi -, který vydal slavnou "vyhlášku Biondie". Byl za ní veřejně dehonestován a napadán, ale vydržel. Tím vlastně zachránil v Itálii demokracii. Vyhláškou zarazil do té doby trvající šílení justice, soudců a policie, kteří objevovali stále a stále "nové zločiny" a podezřelé posílali do vazby. Nakonec museli zástupci "akce čisté ruce" a hlavně soudci po urputném politickém a mediálním boji veřejně v přímém televizním vysílání potvrdit, že budou dodržovat platné zákony.

To se u nás stále ještě nepovedlo a duo Ištvan a Bradáčová (Ištvan v přímém televizním pořadu OMV) předstírají, že postupovali zákonně. Poněkud se opomíjí skutečnost, že návratu k právnímu státu a konec připravenému rozjezdu vlny zatýkání a vyvolání pogromistických nálad v obyvatelstvu udělal trochu škrt svým nedoceněným rozhodnutím Nejvyšší soud - když donutil státní zástupce z Olomouce, hlavního sídla čistek, aby propustili z vazby evidentně nezákonně a bez důvodů zadržované poslance a paní Nagyovou.

Uvidíme, jak to bude u nás. V Itálii v následném přechodném období, které my máme ještě před sebou, v průběhu policejních a soudních procesů, z kterých na dálku páchlo to, že jsou z velké části postavené na domněnkách a názorech a nikoli na faktech, několik lidí spáchalo sebevraždy. Další lidé za podezřelých okolností zemřeli a "pokrokoví" intelektuálové jásali a psali obdivné články a točili filmové seriály.

Zajímavé je, že jak u nás, tak v Itálii se celá tato akce prakticky nedotkla komunistů. Příchylnost "mladých odvážných" prokurátorů a soudců k levici, včetně té téměř extrémní, byla v Itálii a u nás je evidentní. Marxisté jsou "čistí" v očích justice tak nějak "od přírody".

Za této situace se politické příběhy Itálie po roce 1992 a České republiky po roce 2013 opět začínají neuvěřitelně podobat. V Itálii byli všichni přesvědčeni, že v dalších volbách zvítězí komunisté přemalovaní na Demokratickou stranu levice. Jen se diskutovalo, jak velké to bude vítězství. U nás "bylo jasné", že zvítězí na všech čarách normalizačními komunisty stále více ovládaná ČSSD, a diskutovalo se, zda dostanou stalinističtí komunisté KSČM tolik hlasů, aby měli společně s ČSSD v parlamentu ústavní většinu anebo ne.

V obou případech to nepokrytě levicovým, u nás normalizačním a eurolevicovým, aktérům děje nevyšlo. V Itálii jediný Berlusconi pochopil budoucí vývoj událostí a během neuvěřitelných několika měsíců vydupal – jistěže za veliké peníze - z ničeho stranu "Forza Italia". Nikdo mu nevěřil, nikdo jej nepovažoval za konkurenta, protože media jásala nad každý zatčeným a nad každou objevenou "nepravostí", ať to byla skutečná nepravost či jenom výplod fantazie orgánů v trestním řízení.

Také u nás se objevil - v době, kdy už se sociální demokraté, komunisté a Zeman radili, jak budou svorně a jednotně vládnout - nový politik. Mnoha "pokrokovými" lidmi podezíraný ze všeho možného. A sestavil stranu, která, být volby o pár týdnů později, by drtivě vyhrála. V každém případě nás nová strana ANO, ať bude její vývoj jakýkoliv, zachránila od společné vlády normalizačních a stalinistických komunistů. Bez ANO by byl Sobotka v ČSSD zameten a dnes by v ní nehrál žádnou úlohu.

Podíváme-li se na Itálii v letech po roce 1992, musíme konstatovat: rozbití starých struktur a jejich spojení s byznysem a mafií nevedlo k žádnému ozdravení Itálie a zlepšení ekonomiky a morálky, ani k zastavení propadu do pásma států zoufalců, kteří by bez Evropské unie stáli tváří v tvář katastrofě. Zda to byla práce právě Berlusconiho, od začátku nenáviděného všemi liberálními a levicovými intelektuály i vedením Evropské unie, není úplně jasné.

Soudcokracie se však nekonala. To je potřeba mít za základní. Jaký bude náš česko(slovenský) Berlusconi, tedy Babiš, to teprve uvidíme. Teď čekáme na vládu, která vysvětlí Ištvanovi a jeho soudruhům, kde a v čem je jejich úloha.

Jedno je jasné už dnes. Italská akce "čisté ruce" Itálii nepomohla. Úplatkům a podvodům nezabránila, politickým obchodům také ne, nepřivedla odnikud "skvělé čisté politiky".

V našem případě lze očekávat, že slaboučká Sobotkova vláda nebude mít dlouhého trvání a v dalších volbách dostane Babiš hlasy chudých, zklamaných a z dosavadního vývoje otrávených občanů a převezme skutečně kormidlo. Kam a jak je otočí, je otázka.

Je zbytečné z něj dělat Belzebuba, možná se zněj vyvine, získá-li dost podpory, někdo jako Orbán. Muž politicky Evropě nepříjemný, levicí nenáviděný, ale muž, který zachránil Maďarsko od krachu.

Vládu dali Babišovi do ruky mocichtiví, politicky nesoudní a o své genialitě přesvědčení státní zástupci. Domnívám se, že už nikdy nikdo jim samotným tu moc do ruky nedá. Zvláště po tom, co jsme viděli výsledek boje proti Berlusconimu. Tohoto politika nakonec porazili a z Itálie je bezvýznamný ubožák na konci evropského peletonu.

Tuhle si nějaký odborník stěžoval v novinách, že když se Německo zvedalo, zvedali jsme se i my. Teď se Německo zvedá a my jdeme dolů. No, u nás zavládla česká obdoba italské akce "Čisté ruce", takže kolaps ekonomiky je zaručen. Za všeobecného potlesku.



Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Diskuse


P. Vítek
10:31
25.4.2014

J. Jurax
20:54
22.4.2014

P. Vaníček
16:22
22.4.2014

J. Vintr
19:31
22.4.2014

J. Jurax
20:59
22.4.2014

M. Starý
13:02
22.4.2014

J. Vintr
13:29
22.4.2014

J. Jurax
21:09
22.4.2014

R. Tesařík
15:06
22.4.2014

J. Boleslav
12:46
22.4.2014

J. Jurax
21:11
22.4.2014

J. Boleslav
12:35
22.4.2014

V. Vaclavik
11:23
22.4.2014

B. Rybák
12:04
22.4.2014

J. Boleslav
12:39
22.4.2014

V. Vaclavik
14:14
22.4.2014

Z. Švrček
9:25
22.4.2014

M. Prokop
9:02
22.4.2014

P. Lenc
8:33
22.4.2014

J. Svoboda
15:51
22.4.2014

M. Frank
8:24
22.4.2014

V. Vlach
17:48
22.4.2014

L. Machala
7:48
22.4.2014

V. Hajková
7:58
22.4.2014

P. Lenc
8:35
22.4.2014

M. Vondráček
8:52
22.4.2014

M. Frank
7:44
22.4.2014

V. Hajková
8:00
22.4.2014

P. Lenc
8:33
22.4.2014

B. Rybák
11:38
22.4.2014

P. Vandas
12:21
22.4.2014

J. Svoboda
14:44
22.4.2014

M. Frank
15:25
22.4.2014

J. Svoboda
16:44
22.4.2014

M. Frank
19:38
22.4.2014

M. Frank
19:49
22.4.2014

J. Svoboda
21:04
22.4.2014

M. Frank
22:11
22.4.2014

M. Martin
23:31
22.4.2014

M. Martin
23:44
22.4.2014

J. Svoboda
10:38
23.4.2014

K. Januška
7:27
22.4.2014

V. Hajková
7:35
22.4.2014

J. Boleslav
12:44
22.4.2014

V. Hajková
7:07
22.4.2014

P. Khail
9:28
22.4.2014

V. Hajková
10:32
22.4.2014

P. Khail
16:27
22.4.2014

E. Vašátko
5:56
22.4.2014

B. Rybák
12:46
22.4.2014

V. Němec
1:43
22.4.2014

počet příspěvků: 87, poslední 25.4.2014 10:36









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.