Jmenování Karla Schwanzenberga ministrem zahraničních věcí rozzuřilo Václava Klause, jeho další kroky - především ty, které se týkají plánované stavby americké radarové stanice - pak i mnohé členy Strany zelených. Ti nyní ovšem také kují plány, jak ovládnout ministerstvo, které by mělo ze své podstaty být konzervativní a mít dlouhodobou vizi i personální kontinuitu, která se nemění ze dne na den podle toho, jak se zrovna Pohanka s Melčákem vyspí. Jeden z mladých členů zelených, Jan Kamínek, se rozhodl, že využije aktuální konstalace hvězd a zreorganizuje ministerstvo zahraničních věci ku zelenému obrazu. To, co je důležité podotknout, je fakt, že Jan Kamínek je nejen členem SZ, ale i zaměstnancem MZV. Kamínek sepsal dokument, který se šíří mezi členy SZ lačných po nových postech ve státní správě. Otázkou je, zda následující řádky jsou objektivním popisem stavu na korupcí prolezlém zamini nebo zda si tak jedna skupina zaměstnanců nevyřizuje účty se skupinou jinou. Posuďte sami:

(zde začíná citát dokumentu)

Popis situace:
SZ nominovala na post ministra ZV p. Schwarzenberga. Názory p. ministra a SZ se ve většině případů protínají, ovšem existuje i řada věcí, na které mají partneři odlišné názory (včetně aktuálních a zásadních záležitostí).

SZ nemá na MZV vybudovanou základnu, která by ji zaručovala kontrolu nad MZV. P. ministr je v prostředí MZV nový (i když s několika zaměstnanci i ve vrcholných funkcí se z dřívější spolupráce zná). Čelí značnému tlaku vedoucích zaměstnanců, kteří prosazují své často individuální představy. MZV je známé svým konkurenčním prostředím a přetahováním o moc. P. ministr proto bude mít bez silné podpory SZ velmi obtížnou možnost prosadit své vize a zároveň i cíle SZ. Pravděpodobnost, že se mu podaří prosadit nové věci je velmi malá, především na počátku jeho funkčního období.

MZV je ve stavu, kdy potřebuje reformy!!! Základem fungování MZV jsou výběrová řízení na ZÚ, kde mají zaměstnanci několikanásobně vyšší plat než v ústředí. Většina zaměstnanců proto nemá zájem pracovat v ústředí a snaží se ho co nejrychleji a za každou cenu opustit. Ze strany vedení chybí snaha motivovat zaměstnance a vytvořit jim pro práci v ústředí odpovídající podmínky. Za této situace logicky vzniká prostředí personální korupce a klientelismu. MZV funguje přísně hierarchickým způsobem - ten, kdo má největší moc, rozhoduje o nejvíce věcech. Efektivita a akceschopnost není prioritou. Chybí důraz na expertízu. Priority SZ nepatří mezi priority MZV, i když navenek je deklarován opak (např. lidská práva, demokratizace, rozvojová pomoc, reforma OSN, efektivita EU).

Tedy - klíčové věci jsou následující - 1) kontrola 2) reformy 3) priority SZ.

Obecné podmínky pro změnu výše popsané situace:
1. a) SZ získá na MZV "pro svého člověka" funkci náměstka, který by byl zárukou kontroly SZ nad MZV. Jako ideální se v krátkodobém hledisku jeví pozice náměstka ministra bez bližšího vymezení agendy. Primární funkcí náměstka by bylo sledovat a kontrolovat zásadní rozhodnutí a vystupování MZV navenek (včetně vlády ČR, Parlamentu ČR, zahraničních cest a návštěv, klíčových multilaterálních organizací) a uvádět je do souladu s politikou SZ. Získáním náměstka nebude problém vyřešen, p. ministr musí být obklopen lidmi, kteří budou zárukou profesionality a nestrannosti. Nutné budou tedy i personální změny.

b) Dalším úkolem by bylo reformovat MZV - implementovat závěry auditu z roku 2006, zavést moderní řídící metody a odstranit z vyšších funkcí ne příliš schopné osoby (s výjimkou schopnosti udržet si jakoukoliv funkci), které často usilují o zachování statutu quo a reformám brání.

c) Náměstek by se měl přednostně věnovat prioritám SZ (viz výše) a výhledově po získání kontroly nad rozhodujícími procesy na MZV a po vyřešení personálních změn získat nad plněním těchto priorit přímý dohled (vytvořit z nich podřízenou sekci).

Předpoklady vhodného náměstka:
- vazba na vedení SZ - především na členy Parlamentu ČR
- znalost prostředí MZV včetně osobních kontaktů na vedoucí zaměstnance MZV
- orientace v prioritách SZ

2. Pokud má SZ zájem významně zasáhnout do reformy MZV na moderní a funkční instituci (a v podstatě tuto reformu i nastartovat), musí mít jejich představitelé na MZV včetně p. ministra odvahu řešit problémy (např. MZV se již několik let snižuje podíl na státním rozpočtu, v ústředí MZV je 2. nejnižší výše platových tříd z ministerstev, výběrová řízení jsou netransparentní, řada vedoucích zaměstnanců v ústředí a na ZÚ není pro tyto pozice kvalifikovaná a je konzervativní vůči změnám, MZV ovládá logistická a personální sekce). Tedy - bez vize, snahy se domluvit, odvahy a podpory bude získání funkce náměstka jen krátkodobým efektem bez hlubšího dopadu.
3. SZ má v zahraniční politice určitou pověst. Zásadově klade důraz na lidská práva. Chce zreformovat systém rozvojové pomoci a odpolitizovat poskytování humanitární pomoci. SZ podporuje nové progresivní trendy v OSN včetně reformy. SZ podporuje další rozvoj EU. Další ideální prioritou SZ je civilní krizové řízení (hit EU 2006 - základem je teze: "Vojáci až v případě nejvyšší nouze, vše by měli vyřešit civilní specialisté"). Tedy - po získání vlivu a nastartování reforem by mělo přijít i sladění priorit MZV s prioritami SZ.

Konkrétní navrhované personální kroky:
a) získání funkce náměstka (viz výše). Náměstek by se měl opírat o své tajemníky (ideálně tři: 1. pro styk se SZ a sledování respektování pozic SZ při rozhodování a vystupování MZV
2. pro sledování priorit SZ (lidská práva, rozvojová pomoc...)
3. pro reformu MZV;
b) reforma systému náměstků - dle auditu ideálně státní tajemník a 2 až 3 náměstci bez jim přímo podřízených sekcí (v současné době jsou díky této podřízenosti a systému schvalovacích procesů často zahlcováni zbytečnou administrativou). Náměstci (multilaterální, bilaterální, ekonomický ???) by měli pouze dohlížet na naplňování priorit MZV a věnovat se aktuálním tématům podle sekcí, na které dohlížejí;
c) jmenování nestranného státního tajemníka (dohled nad personální a logistickou sekcí) - Bašta, Siro, Laštovka, Kryl, Galuška (schopný manažer se znalostí MZV)
d) jmenování vrchního ředitele sekce ministra (dohled nad přípravou základních činností ministra, nyní je tato funkce neobsazena) - Toušek, Šitler, Siro, Štindl, Rychtár, Kopřiva (spolehlivý, pečlivý, loajální)
e) jmenování ředitele kabinetu ministra (spisy pro ministra, Parlament, vláda, kolegium ministra, nyní je tato funkce neobsazena) - Toušek, Svárovský, Hejduk, Kolatek, Rychtár, Kopřiva (spolehlivý, pečlivý, loajální)
f) odvolání a jmenování vrchního ředitele sekce EU (Sečka - nekvalitní, sledování vlastních zájmů, obtížná spolupráce) - Kottová, Boček, Haubertová (odborník s kontakty)
g) jmenování vrchního ředitele sekce personální (personální a pracovněprávní problematika, nyní je tato funkce neobsazena) - Toušek, Siro, Svárovský, Lacina, Galuška, Štindl, Pittel, Kopřiva (silná osobnost s reformním myšlením)
h) odvolání a jmenování vrchního ředitele sekce právní a konzulární (Nový - velmi nekvalitní práce, nereprezentativní vystupování, silný klientelismus) - Horák, Boček, Kunclová
i) odvolání a jmenování ředitele pracovněprávního odboru (Kahle - totálně nepokrokový, odpor ke změnám, nekvalitní práce, typ "stará struktura", asociální) - Svítil, Doláková, Proseč, Caban, Svěráková (právník, pokrokové myšlení)
j) vytvoření sekce pro lidská práva, rozvoj a demokracii - sjednocení logicky souvisejících agend, už se o ní uvažovalo, vrchní ředitel - Doláková, Dlouhá, Hlavičková (pokroková osobnost, odborník)
k) vytvoření odboru humanitární pomoci v rámci sekce pro lidská práva, rozvoj a demokracii - nyní zpolitizováno, podceňováno a byrokratizováno - ředitel Slavík, Mikšová (odborník)
l) znovuvytvoření odboru Afriky (nyní pouze oddělení v rámci odboru Blízkého východu a Afriky. I veřejností kritizovaná dlouhodobá marginalizace této části zahraniční politiky ČR včetně nepodložených návrhů na zavírání našich afrických ambasád, zrušení odboru aj.)
m) odvolání a jmenování bezpečnostní ředitelky (nepokroková, prioritou tajné služby, neprůhledné vztahy s NBÚ) - ředitel Kosek, Větrovský, Miller (odborník, prioritou krizové řízení)

SZ by zároveň měla na MZV prosadit několik vlastních osobností. Měly by projít výběrovým řízením a po určité době praxe (např. jako tajemníci u výše uvedených pozic) zastávat i vedoucí funkce.

22.1.2006, Jan Kamínek

(konec citátu)

Karel Schwanzenberg má jistě renomé mezi svými kolegy v Evropě, situaci na MZV detailně ovšem nezná. Bude se tedy chovat jako Třeštíková, Kuchtová, Čuněk nebo namátkou vyměněný strážce pokladny Tlustý (abychom měřili všem stejně), o nichž je známo, že provoz ministerstva pro ně byl španělskou vesnici a jsou či byli závislí na svých poradcích? Porovnejme budoucí kroky knížete Schwanzenberga s tím, co mu naplánoval jeho intimus a uvidíme, jak ne/důležitá a ne/závislá je v České republice role ministra.

autor je nezávislý novinář