O korupci mluví před volbami kdekdo. Ve skutečnosti je recept na účinné potření korupce překvapivě jednoduchý. Jednoduchý – svým způsobem. Netvrdím, že je snadno prosaditelný.

V první řadě jde o tři hlavní body.

/1/ Omezení objemu veřejných zakázek znamená omezení objemu korupce. Je to jednoduché. Koruna neutracená je koruna neukradená. Veřejná zakázka, která se nekoná, nemůže být uplacená. Stačí škrtnout zbytečné zakázky a ušetříme. A zbytečných veřejných zakázek jsou kvanta. Zbytečně vynaložených peněz je mnohem více, než kolik tvoří celkový objem všech úplatků ročně.

Nemůžeme čekat, že korupce vymizí, když veřejných zakázek bylo jen v samotném roce 2012 za 501 miliard korun (včetně zakázek státem vlastněných podniků). Nikdo nespočítá, kolik miliard bylo vynaloženo zbytečně.

/2/ Povinné publikování smluv na internetu funguje. Doporučení povinně zveřejňovat smlouvy na internetu bylo obsaženo již ve výstupech pracovní skupiny NERVu. Sborník pracovní skupiny byl publikován 9. června 2012 a je dodnes vyvěšen na portálu vlády na této adrese.

Jedním z citovaných vzorů je fungující slovenský portál Zmluvy.gov.sk

Co dodat: utajování smluv a informací je živnou půdou pro korupci. Vzpomeňme třeba jenom na mlžení ohledně ceny letounů CASA. Její utajování samozřejmě nemělo žádný strategický význam. Konec tajností by znamenal podstatnou komplikaci při uzavírání nadhodnocených zakázek.

/3/ Volební systém, který umožňuje politicky trestat i takové viníky, kteří jsou nepostižitelní cestou trestního práva. Znáte to: politik je namočený do skandálu. Všichni vědí, že je v něm až po uši, ale policie nemá důkazy. Není divu, korupce, která je technicky "správně" provedená, nezanechává stopy, a je tudíž beztrestná. Politik se všem směje a jeho kolegové se jej zastávají: proč by měl rezignovat na funkci, když nebyl právoplatně odsouzen?

Voliči mají sto chutí poslat dotyčného šíbra ke všem čertům, protože všichni vědí, co je zač. Ale ono to bohužel nejde. Pokud je šíbr na volitelném místě nějaké "velké seriózní" strany, má vystaráno a může být i ve vládě. Kroužkování je k ničemu. Něco podobného platí i na krajské úrovni a na úrovni městských zastupitelstev.

Co by pomohlo? Možnost volit si poslance přímo. Korupčníci se nebudou moci schovávat za kandidátky "velkých stran s tradicí a odpovědností" a velmi rychle vypadnou z kola ven. Na úrovni sněmovny, na úrovni krajů, na úrovni měst.

Nelze odstranit korupci beze změny politického systému. Poměrný volební systém ji má v sobě zakódovanou. Podotýkám, že český volební systém je podobného charakteru jako volební systémy na Ukrajině, v Turecku, ve Španělsku nebo v Srbsku. Vyspělejší státy kontinentální Evropy, například Švýcarsko nebo Švédsko, mají jiné varianty poměrného systému, kde osobní zodpovědnost politiků není skryta.

Takže stačí, abychom kaprům vypustili rybník. A za pár let je po korupci.

Dále jsou zde dva další body, které jsou spíše technické než politické.

/4/ Fyzickou kontrolu dodávek na místě nelze nahradit papírováním. Jde především o stavební zakázky: zda použité materiály mají náležitou kvalitativní třídu, zda zhotovitel nepoužívá levnější součásti, zda byla dodržena technologická kázeň a tak dále. Osobní inspekce na místě včetně fyzikálních metod – nestačí jen razítkovat papíry, je nutné skutečně detailně zkoumat předmět každé velké zakázky.

/5/ Je nutno odstranit systémový konflikt zájmů mezi zadavateli, zhotoviteli a odbornými znalci. Veřejnosti možná není úplně známo, jak fungují mechanismy zadavatelů, zhotovitelů a znalců. Je to složitá spleť vztahů, kam patří ministerstvo dopravy, Ředitelství silnic a dálnic, stavební firmy a znalci ze stavebních fakult. Česko je malá země a lze se snadno domluvit, aby si všichni zúčastnění šli na ruku. Částečně lze problém řešit povoláním zahraničních expertů, částečně změnou organizačního schématu zadávání zakázek. Jde o komplex drobných i větších změn, které mohou dohromady zcela změnit pravidla hry. Zmíněný sborník NERVu nabízí některé základní myšlenky.

Pak lze zmínit některé mediálně vděčné a populární body, které jsou méně důležité. Například zákon o veřejných zakázkách. Všichni vědí, že je to monstrum, které ve své dnešní podobě nemělo nikdy vzniknout. Měl by být napsán znova a lépe, ale v tom problém netkví.

Jeho těžiště nespočívá ani v anonymních akciích. Jistě, anonymní akcie usnadňují korupci, ale jejich zrušení lze obejít. Návrhy zákonů, které byly doposud podávány, byly bezzubé a bylo možno je snadno obejít. Skutečně účinná eliminace anonymních akcií by vypadala jinak.

Zcela nedůležitý je zákon o státní službě. Naopak by mohl spíše škodit, opravdu chceme, aby stát ovládali úředníci jako sir Humphrey ze satirického seriálu Jistě, pane ministře? Vysoce postavení byrokrati s definitivou, kteří se na volené politiky dívají jako na své dočasné služebníky? Zmíněný britský seriál je zajisté parodie, nicméně české prostředí má tu pozoruhodnou vlastnost, že parodie nebývá mnohdy rozeznatelná od reality. Zákon o lobbingu je pak další zbytečností, která jen odvádí pozornost. Finsko jej například nemá vůbec a korupcí netrpí.

Řešení problému korupce je tedy víceméně jasné. Nyní je třeba prosadit je, ale neptejte se mě, jak to udělat.

Psáno pro Neviditelného psa

Nová ústava.cz