Tento článek se měl původně jmenovat „Volba starostů“. To proto, že se nám blíží komunální volby, z nichž v řadě obcí vzejdou mnozí noví starostové, jen menší počet těch stávajících zůstane. Proč?

Inu proto, že to je bohužel již jakýsi náš národní zvyk. Vítězná strana (koalice) má „nárok“ na svého starostu. Připusťme hypoteticky následující situaci. V obci se před čtyřmi lety stalo vítězem voleb hnutí „Za obec krásnější“. A toto hnutí si prosadilo svého starostu. Ten se následně projevil jako nadprůměrně inteligentní a velice schopný manažer. Jistě, nebyl jím ihned. První dva roky se rozkoukával, posléze nabral slušný finiš a ve chvíli, kdy by mohl těžit z toho, co se naučil a co dobře naplánoval, přišly volby.

On sám se třeba do zastupitelstva dostal, avšak většinu získala jiná hnutí nebo jiné strany. Myslíte, že je možné, aby se ti noví vítězové voleb shodli na tom, že je třeba nechat ve funkci stávajícího starostu, protože má dobře „našlápnuto“, přestože není z jejich strany či z jejich hnutí? Ani nápad. Většinou se uplatní názor, my jsme zvítězili a máme nárok na starostenskou sesli a další funkce. Vítěz bere vše.

A tak nový starosta bude opět začínat od nuly, učit se, a když se bude zdát, že je vyučen, přijdou další volby. A navíc si ostatní „vítězové“ ještě nárokují funkce místostarostů, případně jednu ještě navíc vytvoří. Také bez ohledu na to, zda ji někdo předtím vykonával ku prospěchu všech. Že to tak není? Ale je.

Podívejme se na statistiku jednoho středně velkého města B. v moravském pohraničí. V letech 1809 - 1934 se v jeho vedení vystřídalo za 125 let celkem 14 starostů, takže „průměrný věk“ starosty byl asi 9 let, když z toho jeden starosta řídil město dokonce 18 let (také za něj dosáhlo město úžasného rozvoje), další dva 12 let, jeden 11 let atd. atd. Podíváte-li se na seznamy členů obecních rad a zastupitelstev, zjistíte, že mnozí budoucí starostové pracovali předtím dvě, tři volební období jako členové obecní rady či zastupitelstva.

Přeskočíme-li v tomto městě období, kdy se „muselo volit“, vystřídalo se v jeho nedávné historii z let 1989-2014 celkem 10 starostů za pouhých 25 let, pomalu tolik, jako předtím za 125 let. Tedy „průměrný věk“ starosty je 2, 5 roku. Žádný z těchto starostů nepřežil více než jedno volební období. Takže hovořit zde o nějaké promyšlené dlouhodobé koncepci či o osvíceném a vysoce odborném řízení nelze ani náhodou, podle toho také ono město vypadá.

Souvisí tohle všechno také s velice nízkou schopností volebních stran provést dokonalou a vysoce odbornou analýzu činnosti stávajícího vedení obce v končícím volebním období. Pokud tohle někdo neumí a neudělá to, nemůže tvrdit, že povede obec lépe. Bohužel, kandidující strany a hnutí tak nečiní a voliči to k jejich vlastní škodě po nich ani nevyžadují. Ani je to totiž nenapadne.

A tak se vytvářejí programy, které jsou často snůškou zbožných přání, ale nikde se nedočtete, proč my (naše strana či seskupení) budeme dělat lepší obecní politiku jinak (a jak), proč náš kandidát má daleko vyšší předpoklady být lepším starostou (omlouvám se, ale samozřejmě také starostkou) než ten současný. Že to je nevhodné či neetické? Ale je to stále lepší než dosavadního starostu pomlouvat u piva.

Totiž - kdyby strany protivné byly schopny zpracovat podobné analýzy a rozbory (to platí pochopitelně zrovna tak i pro volby primátorské), musely by samy vnitřně (a hlavně poctivě) dospět k závěru, z něhož vyplyne, zda budou opravdu schopny řídit obec či město stejně, hůře nebo lépe. Navíc proto, aby byly schopny zpracovat takové rozbory, musely by znát dokonale mechanismus práce úřadu, zákony, možnosti a práva orgánů a plno jiných okolností, které jsou pro řízení obce a města nezbytné. A řekněme si otevřeně, někdy o tom nemají některá nová, zejména účelově sestavená hnutí ani potuchy.

Bohužel, tohle všechno si často neuvědomují ani voliči. Takže nikoli paušálně, ale někde přichází opravdu „hrozba starostů“. Někde je „volba starostů“ pouhým snem.