20.4.2024 | Svátek má Marcela


POLITIKA: Hlava státu dle ČSSD

23.7.2007

Sociální demokraté přišli za rok v opozici s mnoha bláznivými nápady. Mám ovšem pocit, že žádný z nich nebyl tak nesmyslný jako ten poslední, kterým chtějí zcela překopat institut prezidenta republiky.

Jiří Paroubek již na jaře naznačil své představy o pojetí prezidentského úřadu, když za ideálního prezidenta označil Edvarda Beneše, jehož by příští prezident měl následovat především v tupém kopírování politiky vlády. Nyní ovšem sociální demokraté předložili kompletní vizi prezidentského úřadu a člověk neví, jestli se smát nebo plakat.

Hlavní vlajkovou lodí jejich návrhu je přímá volba prezidenta republiky. Ta by podle mého názoru měla svou logiku. Postavení českého prezidenta je totiž dnes značně schizofrenní. Slabý mandát daný tím, že prezidenta volí pouze parlament, kontrastuje s úctou a prestiží, které se prezidentský úřad těší mezi veřejností. Nechci zde rozjímat, zda je to pozůstatek rakouské monarchie nebo masarykovského tatíčkování, pouze konstatuji, že úřad prezidenta republiky je dlouhodobě a bez ohledu na osobu právě úřadujícího prezidenta vnímán takto prestižně. Tato společenská vůle by měla být vyjádřena i silou prezidentova mandátu, a proto soudím, že úvahy o přímé volbě prezidenta nejsou vůbec od věci.

Přímá volba totiž zakládá nejsilnější možný mandát prezidenta. Větší autority než je lid voličský v žádné zemi není. Jejím výsledkem je prezident, který se může zaštítit podporou celého národa, nikoliv jen necelých tří stovek volitelů. Jenže aby tento silný mandát měl nějaký smysl, musí mít jeho držitel také odpovídající pravomoci. Je zcela zbytečné, aby prezident měl takto silný mandát ke kladení věnců.

Při současném pojetí prezidentského úřadu je silný mandát, vyplývající z přímé volby, naprosto bezdůvodný. Pokud skutečně chceme zavést přímou volbu prezidenta, bylo by vhodné zároveň podstatně rozšířit jeho pravomoci.

Jenže sociální demokraté navrhují pravý opak - chtějí prezidentovy pravomoci, zejména ty podle článku 62 Ústavy (tedy ty, které vykonává samostatně, bez nutnosti konzultace či kontrasignace), dost výrazně ořezat a tím prezidenta přiblížit onomu Paroubkovu ideálu představovanému Edvardem Benešem.

Tyto dva návrhy jsou natolik protichůdné, že se člověku ani nechce věřit, že jejich spojení je dílem pouhé nevědomosti (navíc když mezi předkladateli návrhu je univerzitní profesor ústavního práva). Spíše se mi zdá, že je za tím opět snaha Jiřího Paroubka bodovat současně na co nejvíce frontách. Sociální demokraté chtějí učinit z prezidenta neškodného kladeče věnců a zároveň nabrat nějaké body na vděčném tématu přímé volby prezidenta. Machiavelliho očima je vzniklý návrh geniální - oslabí nenáviděného prezidenta a zároveň získá aplaus laické veřejnosti, které „přímá volba“ vždycky zní dobře. Co na tom, že z právnického hlediska se jedná o naprostý paskvil?

Ukazuje se, že mocenské choutky Jiřího Paroubka se nezastaví ani před Ústavou. Alespoň tohle je celkem užitečné zjištění.