25.9.2016 | Svátek má Zlata






POLITIKA: Fantastická linka Praha - Tomio

4.11.2013

Bouřlivé dění v sociální demokracii a vůbec otázka sestavení příští vlády odsunuly trochu do pozadí Tomia Okamuru a jeho formaci, jíž se podařilo proniknout do parlamentu. Okamura je všeobecně označován za populistu, což je jistě pravda, neboť zjednodušuje popis problémů a navrhuje navenek jednoduchá, leč ve skutečnosti velmi problematická řešení.

Pěkně je to vidět na jeho ohánění se Švýcarskem. Okamura ho líčí jako ráj přímé demokracie, a přímo i nepřímo publiku podsouvá názor, že Švýcarsko je na tom tak dobře, poněvadž tam mají přímou demokracii a vše řeší referendy. Švýcarsko je nesporně skvělá značka, mnohem lepší než Coca cola nebo Japonsko. Nejen průměrnému Čechovi, ale každému člověku na světě asociuje blahobyt, solidnost a krásnou alpskou přírodu. Čili něco jako ráj.

Dosáhlo Švýcarsko svého bohatství díky přímé demokracii, nebo tam, jako skoro v jediné zemi na světě, přímá demokracie funguje, poněvadž je Švýcarsko bohaté? Takto formulovaná otázka představuje docela závažný politologický problém – politologové si ji kladou nejen ohledně Švýcarska, ale vůbec ohledně vztahu jakéhokoliv politického a ekonomického systému. V krátkém komentáři není na její rozbor místo, jen podotknu, že bych se ve švýcarském případě přikláněl k tezi o primátu ekonomiky, tedy že tam přímá demokracie funguje z toho důvodu, že Švýcaři jsou bohatý a relativně vzdělaný národ, který hned nerozpálí do běla například poplatek u lékaře.

I když, ani to Švýcarsko není dobré idealizovat. Při posledních parlamentních volbách v roce 2011 zde volební účast dosáhla pouhých 48,5 procenta a ve volbách zvítězila krajně pravicová Švýcarská lidová strana se skoro 27 procenty hlasů. (V roce 2007 měla dokonce téměř 30 procent.) O tom však Okamura mlčí, neboť tento obrázek se mu nehodí do jeho zájezdového katalogu. Byť asi tajně sní o tom, že jednou, třeba už při příštích českých volbách, by podobně mohl dopadnout jeho Úsvit. Samuraj laciného marketingu ví jak na to – stačí vytvářet ty správné asociace a vyvolávat u voličů žádoucí pavlovovské reflexy.

Populistům však zpravidla hodně, byť nechtíc, pomáhají demokraté, svými chybami, opomenutími, korupcí či neschopností. Nejinak tomu je i u nás v případě vzestupu Tomia Okamury, a to zcela konkrétně i v otázce referenda. Referendová přímá demokracie, kdy je lidové hlasování hlavním a častým nástrojem rozhodování, by ve svých potenciálních důsledcích byla hodně nebezpečná a sotva by u nás něco zlepšila. Ale referendum jakožto výjimečný prostředek rozhodování, třeba o přijetí eura, lze nesporně, byť nikoliv bez výhrad, akceptovat. Ústavy většiny demokratických zemí proto vyvolání referenda umožňují, i když zároveň pro tento proces stanoví řadu podmínek a omezení. Nikoliv však u nás – u nás se musí kvůli každému případnému referendu schvalovat speciální ústavní zákon na jedno použití právě pro ono konkrétní referendum.

Kdybychom měli možnost vypsání referenda vkomponovánu v ústavě podobně jako ostatní země, foukal by do plachet Okamurova Úsvitu přeci jen o něco slabší vítr.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



Hledáte maminku s dítětem a podobnými zájmy?
Hledáte maminku s dítětem a podobnými zájmy?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Diskuse


J. Ráž
10:35
4.11.2013

J. Ráž
10:39
4.11.2013

I. Schlägel
11:29
4.11.2013

T. Czernin 251
20:29
4.11.2013

Š. Hašek
8:58
4.11.2013

J. Dvorská
7:54
4.11.2013

P. Lenc
9:51
4.11.2013

J. Heincl
6:31
4.11.2013

K. Frauknecht
:-)
8:38
4.11.2013

E. Vašátko
5:32
4.11.2013

počet příspěvků: 11, poslední 4.11.2013 08:29









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.