Krize ve zdravotnictví je odvrácena, jen není úplně jisté, na jak dlouho. Místo ní nám ale ožívá krize koaliční, živená zejména poměry uvnitř Občanské demokratické strany. Jejím poslancům a senátorům již delší dobu údajně vadí, že premiér Nečas příliš ustupuje partnerským stranám a nyní i organizovaným nemocničním lékařům. Poslanec Boris Šťastný tvrdí, že „je třeba říci, k čemu je poslanecký a senátorský klub; zda jsou jen pro parádu a na mačkání tlačítek, nebo zda jsou to orgány, které mají svou váhu a jsou respektovány“. Podle poslance Marka Šnajdra slibuje vláda lékařům něco, co nemá. Nadto jí vyčítá, že jejím „klíčovým partnerem pro vytváření reformních změn bude Lékařský odborový klub a Česká lékařská komora, čili instituce, které vždy byly protireformní“. Hospodářské noviny citují i anonymní zdroje šířící dojem, že ODS dělá politiku ve stylu „díky za každé nové ráno“ a ve vládě je názor Víta Bárty víc než názor občanských demokratů.

Ukazuje se tak, že pro definitivní zažehnání hrozícího kolapsu nemocnic je důležité, aby Petr Nečas dokázal obhájit kroky ministra Hegera před vlastními zákonodárci. Bude to mít těžké. Jednak proto, že spoustě z nich na zdravotnictví coby veřejné službě nezáleží a bez obav by je svěřili neviditelné ruce trhu. Neméně pádný důvod pak spočívá v setrvačně klesající Nečasově autoritě, která stále intenzivněji připomíná někdejší chatrnou pozici Vladimíra Špidly. Zatímco koalici tmelil ve dne v noci, domovská strana se stavěla na zadní tak dlouho, dokud nebyl svržen.

Churavějící pravicovou koalici by nakonec paradoxně mohli pomoci léčit právě uspokojení doktoři. V první řadě tím, že se nenechají ukolébat zvýšením platů a budou dál tlačit na systémové změny a především šetření ve svém resortu. Ani to sice nemusí stačit k uklidnění politických vod, zvlášť když mnozí jejich obyvatelé o průhledné a efektivní zdravotnictví ve skutečnosti nestojí, ovšem hůře by se politikům házela vina na druhé. I přes rozdílná stanoviska by si měli koaliční ministři a poslanci uvědomit, že lékaři nejsou původci, ale oběťmi nevhodně nastaveného soukolí, stejně jako pacienti. A jeho opravdová změna, nikoli tedy pouze další ušmudlaná parodie na reformu, přijde až tehdy, jakmile budou přízemní politické hrátky nahrazeny pečlivou a zodpovědnou prací správců tohoto státu.

Psáno pro ČRo1