Příklad malé školy z Litoměřicka ukazuje, jak si regionální politici snaží přivydělat na fondech EU

Ploskovice jsou vesnice pár kilometrů od Litoměřic na úpatí Českého středohoří. V obci žije něco málo přes čtyři sta lidí, díky státnímu zámku, který sloužil jako letní rezidence Habsburků, sem rádi jezdí turisté. A právě v zámeckém areálu sídlí základní a mateřská škola, v níž se loni odehrála malá vzpoura proti jednomu z politických bratrstev, která v Ústeckém kraji rýžují z evropských dotací.

"Jsme tu se starostkou za největší vyvrhele," povzdechne si ředitelka školy Miroslava Melicharová, když vypráví o své bitvě proti nevýhodné dotaci. Když se před více než rokem vrátila do školy z mateřské dovolené, zdědila hotový projekt EU peníze školám. Ten spadal do Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK), zastřešeného ministerstvem školství. Škola si za zhruba 700 tisíc pořídila devatenáct počítačů a příslušenství. Techniku dodala lokální firma IT&T. Odcházející ředitelka Miluše Karfíková si pochvalovala, jak se podařilo školu zvelebit. Jenže Melicharová se brzy od učitelů doslechla, že počítače příliš nefungují, a také si spočítala, že stály asi třikrát víc než obvykle. Co hůř, mezitím se už rozběhl další projekt Krok za krokem, tentokrát šlo o vybavení učebny pro přírodní vědy za skoro pět milionů. V projektu opět vystupovala firma IT&T a jako partner společnost Laptus vedená lovosickým radním, sociálním demokratem Janem Pieglem mladším. Z e-mailové korespondence ve škole zjistili, že Pieglova firma měla od začátku oba projekty pod palcem a že ten druhý připravila lovosická starostka a Pieglova známá z ČSSD Lenka Lízlová, která dříve pracovala pro Laptus a v době zpracování projektu seděla v krajském zastupitelstvu a vedla krajskou Radu pro rozvoj lidských zdrojů. "Projekt byl zařízen tak, aby se z něj dostala spousta peněz pryč," popisuje své dojmy Melicharová.

Horko na zastupitelstvu

Z obavy, že druhá grantová zakázka dopadne stejně jako dodávka předražených počítačů, se současná ředitelka rozhodla dát projektu výpověď. Tvrdě ale narazila. Z jedné strany na pokračování projektu tlačil Piegl, z druhé šéfka pro vzdělávací granty EU v Ústeckém kraji Martina Černá. Přidala se i část obecních zastupitelů, kteří chtěli dotaci získat za každou cenu. "Tehdy jsem měla i strach vyjít ven," vzpomíná Melicharová. Pomohlo jí, že se na její stranu od začátku postavila starostka Věra Petrů. Do kauzy se následně vložila i mostecká senátorka Alena Dernerová (Severočeši.cz), která upozornila, že server Aktuálně.cz a posléze i Litoměřický deník už v první polovině loňského roku s odvoláním na audit Evropské komise zdokumentovaly přihrávání dotací v OPVK firmám s vazbami na regionální politiky včetně Piegla. Škola se snažila ukončit projekt dohodou, na to však krajská úřednice ani firma Laptus nechtěly přistoupit. Projekt ale už v té době neměl žádné zaměstnance a nemohla být odevzdána monitorovací zpráva. Kraj potom odstoupil od smlouvy kvůli porušení smluvních povinností. Škola musela vrátit zálohu necelý milion korun, hrozící stotisícovou pokutu se nakonec podařilo po jednání na kraji snížit na deset tisíc.

Ředitelka i starostka jsou přesvědčené, že se jim podařilo zabránit finančním únikům, ale štve je, že situaci zatím nedořešila policie, která od nich dostala dva podněty. Vyšetřovatel krajské kriminálky Josef Kadeřábek v březnu věc dokonce odložil. Po stížnosti Melicharové, podle níž komisař svoji práci přinejmenším odbyl, státní zástupce nařídil, aby se policie k případu vrátila.

Snadná kořist

Připomeňme, že ministerstvo školství přestalo zhruba před rokem vyplácet žadatelům z Ústeckého kraje peníze z OPVK. Peníze zatím náhradou proplácí Ústecký kraj. Na rozdíl od mnohem objemnějšího Regionálního operačního programu jde "pouze" o 53 milionů korun. Proč ministerstvo dotace stále neuvolnilo? Podle mluvčího resortu si v Ústí musejí dávat větší pozor na "propojenost jednotlivých úspěšných žadatelů a dodavatelů jednotlivých plnění". Jednou z firem, na které ukázal již zmíněný audit, byla i agentura Laptus, která figuruje jako partner také v řadě dalších vzdělávacích projektů dotovaných z EU. Samotná firma pak získala bezmála pět milionů korun za vzdělávací program Brána k úspěchu. Samozřejmě že Piegl, který se ke kauze nechce vyjadřovat, není jediný, kdo využívá spjatosti samosprávy a dotačního byznysu. Podle zjištění evropských kontrolorů si podobně "přivydělávali" také mnozí jiní radní a politici napříč stranami. Na rozdíl od školy v Ploskovicích ale většinou nemusejí mít obavy, že by s nimi ředitelé nechtěli spolupracovat. Vždyť vedení základních a středních škol mají pod kontrolou obce, respektive kraje.

Týdeník EURO 23/2013, 3.6.2013