Spíše bychom se však měli nad tím, že se pár emigrantů vrací - a zpráva hned pronikne na titulní stránku - zamyslet, zda se někdo z nich skutečně vrací proto, že představy o pečených holubech se nenaplnily. Či zda proto, že někteří pochopili, že si z nich a na jejich účet někdo udělal kšeft. A také možná z důvodu, že díky proniknutí problému na stránky kanadského tisku někdo z organizátorů neusoudil, že to tentokrát s tím množstvím "nepracujících nevolníků přepískli". A snaží se kličkovat a vytvořit dojem, že jako nic. Jaksi totiž prosáklo, že se ztenčil pramen "imigrantů", na kterých tato parta celokanadsky vydělává (nepřišli Jihoameričané) A tak poklesl pramen báječných příjmů pro celou tu skupinu.

Tak to zkusili vylepšit českýma "Rómákama".

A že jde o organizovanou skupinu lidí, kteří z této emigrace profitují, a že to není žádná novinka pro naše úřady, ukazuje článek v LN Emigrace Romů je byznys. Byť někdo věří, že pomáhá dobru.

Celý úvodník v MFD je totiž uvařen z "vody". Chybí v něm jakákoliv relevantní informace. Prý "tenhle slyšel tohle, a ten prý slyšel tamto..." atd.

Takovým zprávám se odborně říká "prázdná informace", neb jde o něco, co se jako informace tváří, a přitom žádnou skutečnou informací není. Lidově se tomu říká "agentura JPPuŘ", tedy "Jedna paní povídala u řezníka". Takže článek - úvodník na přední straně - spíše vypadá jako kouřová clona. Anebo fakt už nemají co psát!

Vraťme se však k původnímu problému.

Nejprve však musím znovu opakovat, že název Cikáni nepoužívám pejorativně. Označuji jím jen ty skupiny obyvatel Evropy, které byly odedávna zvány Cikány, kteří se sami rozdělují na další podskupiny označované jimi samými jako Sintové, Lalleri Romáci, Olaši atd. Také proto, že v Česku násilně prosazované označení Rom je spíše vyjádřením určitého multikulti postoje a marketingovou značkou. Jako byl "proletářský internacionalismus", "světový mír" a podobné propagační vymyšlenosti. Něco jako v Orwellovi "Ministerstvo lásky". Že se asi nepletu, o tom svědčí i výhrůžky žalobami na autorovu adresu v diskuzi u minulého článku na NP.

Dalším naprosto jasným faktem je toto: Situace cikánské menšiny u nás se vyhrotila. Pokud já bych byl český Cikán - tedy korektně řečeno "Rom" -, který má zájem pracovat a vychovávat své děti jako plnoprávné občany a hodnotné lidi vůbec a má vyšší životní cíle než jen přežívat pod násilím vlastních gangsterů v ghettu, třást se před nebezpečím útoku ze strany neonacistů a být tlačen profesionálními, nafoukanými a nic nechápajícími lidskoprávníky a některými až příliš dobře chápajícími "profesionálními Romy" do statusu nesvéprávné osoby, ….. odjedu co nejdřív někam jinam. Třeba do Kanady. To aby bylo jasné. No a nebo budu makat dvakrát, třikrát víc než "bílí", studovat a vzdělávat se, a budu přísný jako tatínek jednoho romského muzikanta ze Žižkova, jehož CD mám i já v autě. A pak možná uspěji. Možná.

Ve střední Evropě žijící Cikáni byli dlouhodobě utvářeni pobytem na území rakousko-uherské monarchie, a to po dobu 300 let. Po rozdělení Rakouska na Rakousko a Uhersko se však značně omezila možnost jen tak kočovat po celé říši. Slovenští a maďarští Cikáni tak byli odděleni od Čech a Moravy. Proto nejsou jednolitou masou.

Má-li někdo skutečně zájem se něco o této historii dozvědět, doporučuji stránky Historie Romů na území České republiky.

Než si začneme o Cikánech-Romech z našeho civilizačního okruhu povídat, mohou si zájemci vyhledat také zajímavé knihy psychologa Petra Bakaláře. Viz. např. zde.

Bez vědeckého rozboru této problematiky nelze dojít k žádnému kloudnému závěru, co s tím. Bakalář začal problém vědecky zkoumat. Byť by byl z počátku jeho názor odmítán.

Jak už pravil Schopenhauer: Všechny zásadní pravdy procházejí třemi stádii:
- nejprve jsou zesměšňovány
- posléze jsou zuřivě vyvraceny
- nakonec přijaty jako samozřejmost

U knih P. Bakaláře se pohybujeme, dle mého názoru, někde mezi fází jedna a fází dvě. Protože některé jeho myšlenky použiji, podle reakce určitých čtenářů plných "svatého nadšení", leč chybějících argumentů, sami usoudíte na případnou fázi.

Autor článku-kritiky na knihu P. Bakaláře - David Halatka - v Britských listech napsal:

Petr Bakalář se již v publikaci Tabu v sociálních vědách (2003) dotkl politicky a eticky citlivých témat. Recenzovaná kniha Psychologie Romů, která vyšla letos na jaře v nakladatelství Votobia, v podstatě rozvíjí pasáže knihy Tabu, věnované romským "otázkám".
Publikace polarizuje a názorově vyhraňuje. Reakce oscilují od obviňování autora, že se snaží poskytovat alibi xenofobní části společnosti, až po konstatování, že pokud jsou Bakalářovy údaje zakotveny na bázi vědecky ověřených měření a bádání, veřejnost má právo tyto informace znát…….
Práci (R.Bakalář) označuje za "první systematický pokus porozumět romské problematice z hlediska moderní psychologie".
Svým kolegům, akademikům mj. vytýká, že lpějí na marxistickém výkladovém schématu, že odmítají moderní trendy, že trpí nedostatkem invence a "naivním humanismem". Odborná obec se vůči knize profiluje vesměs značně záporně. …….Odborníci Bakalářovi vytýkají, že tendenčně vytrhává své zdroje a svá fakta z kontextu,…. Do jisté míry jedinečná je i míra, jakou kniha oslovila běžnou čtenářskou obec, zaplnila novinový papír, internetová fóra. "

Odezva byla taková, že takzvaný "Romský parlament" prý dokonce zvažoval podání žaloby na Bakaláře. Ale pokud vím, neuskutečnil to.

Vyjdu-li z některých myšlenek obsažených v Bakalářově práci, jedním ze základních problému, proč se Cikáni jako jediná sociální skupina nezačlenili ani po staletích pobytu v Evropě do většinové společnosti, je jejich sociální struktura. A strategie přežití. Na druhou stranu jsou také jednou z mála malých skupin - národů -, které, jak dodávám, přežily jako společenství a nerozpustily se ve většině.

Pokud si někdo myslí, že "ztrácení se" národů a společností je věcí dávné minulosti, vzpomeňte třeba na naše sousedy, skutečné Slezany - viz Bezručovo: " … třistatisíc před Těšínem, třistatisíc za Těšínem a my tady hynem hynem…". Což se po sto letech ukázalo jako prorocké. Protože skuteční Slezané prakticky už zmizeli. Cikáni -Romové přežili. Úspěšně. Dokonce přes nacistickou genocidu, kdy byli prakticky vyvražděni Sintové (žijící po staletí v německy mluvících oblastech) tak Cikáni-Romové z Protektorátu. Viz další informace na Holocaust.cz.

Vezmeme za dané, že chce-li nějaká skupina - živočišný druh a nebo národ - přežít, tedy "rozšiřovat své geny", což je základ všeho živého, má na výběr, pokud je složitým organismem, jen tyto možnosti:

a) Strategie první: Co nejvíce se množit a nechat zvítězit kvantitu nad kvalitou. Tyto skupiny se o potomky příliš nestarají, v lidském případě se příliš nestarají o jejich kvalitu a vzdělání. Tyto skupiny žijí "dneškem", nezajímá je příliš minulost a už vůbec ne vzdálená budoucnost. Zato se starají o početnost.

b) Množit se málo a snažit se prací a hlavně vzděláním dosáhnout úspěšnosti své skupiny. Na prvním místě je vzdělání, výchova, vše je perspektivně zaměřeno na budoucnost a na zvyšování kvality malého počtu jednotlivců. (V historii židé, pak protestanté obecně, dnes např. Finové a vůbec malé národy.)

c) Mimořádnou skupinou - z hlediska Evropy - jsou některé asijské národy, které dbají velice na vzdělání, před flexibilitou však upřednostňují poslušnost a kolektiv. Zároveň po staletí preferují značnou porodnost. Mohli bychom také poukázat na to, že i Češi dlouhou dobu preferovali tuto taktiku. V období 17. až začátku 20. století měli Češi a Moravané vysokou natalitu - 8, 10, 12 dětí běžně a zároveň po reformách Josefa II. - což byly vlastně reformy víceméně "protestantské" - a nástupu tzv. obrozenců jsme se soustředili na vzdělání. Dodnes jsme na vzdělání a "nedostatek" v přístupu k němu mimořádně citliví. Viz. např. dnešní diskuze o Akademii věd. Kombinací vysoké porodnosti, nekompromisnímu trvání na vzdělanosti a až pro oficielně katolickou zemi neuvěřitelně zarputilého trvání na neustálé a trpělivé drobné práci, viz třeba Masaryk, jsme nakonec vstali z národního hrobu.

Není příliš složité rozpoznat že do skupiny a) první patří Cikáni-Romové a dnešní Arabové. Dříve tomu bylo jinak, Arabové patřili do civilizací pokrok a vzdělání podporujících.. Do skupiny b) druhé pak patří evropská židovsko-křesťanská civilizace a její poslední mocnost USA. Také můžeme lehce rozpoznat, že skupina třetí c) právě provádí mimořádně prudký obrat od politiky co největšího počtu dětí k co nejkvalitnější výchově dětí. Čína, Vietnam atd.

Bohužel, většina populace Cikánů patří do skupiny a).

V případě Cikánů je zde ještě jeden sociologický a společenský problém. Jak se zdá, jsou Cikáni, naši indoevropští bratři, jak uvádí někteří z badatelů "nejčistší Árijci", jsou ve svých sociálních postojích a formách naprosto výjimeční. Přestože přišli témeř před osmi stoletími - (do Čech v roce 1242 ), zachovali si dodnes většinově mentalitu a psychologii kočovníků. Fascinující je, že není nic známo o tom, že by jako jiní kočovníci pěstovali nějaké stáda! Alespoň ne nikdy v Evropě. Ani se nepokoušeli se pastevci - třeba nájemními - stát! (Až na malou část v Maďarsku.)

Z kočovnického způsobu si zachovali vztah k místu, majetku a obydlí. Při průchodu krajinou ji dovedně využívají, ale nijak se o ni nestarají. Pochod krajinou také určuje dodnes hluboce zakořeněné hygienické návyky. Vše, co není použitelné, se vyhazuje, aniž by se někdo staral, co se s odpadky stane. Při kočování a jednoduchém přírodním způsobu života si příroda poradí. Jak to všem dopadne v konsumní společnosti, ukazuje nejlépe případ ústecké Matiční ulice.

Také osobní hygiena velké části Cikánů a způsob, jak zachází s byty, kopíruje tradice a zvyklosti z dob kočování. Moc se nevytahujme, ještě naši prarodiče se většinou koupali jednou týdně - ti bohatší -, a to ještě na nátlak církve, jak nás učil pan profesor Brož, kdy kostelník kontroloval, zda se lidi na venkově umyli aspoň před nedělní mší.

Pokud Cikáni považují byt za vlastní - bývá v tradici přezdoben, příjemný, pokud vám některé nezvyklé věci nevadí -, koupelna však bývá, zvláště u Cikánů příchozích z východu, až to poslední v pořadí důležitosti. Uvnitř naklizeno, ale na chodbě - tedy venku v "v přírodě" z hlediska kočovníka - je to strašlivé. Ne, že by tak nevypadaly i jiné objekty obývané i "bílou chudinou", ale zde je to markantní.

Pokud by někdo chtěl vykřikovat, že o bydlení Cikánů nic nevím, tak jen dodávám že jsem vyrůstal na rozhraní Libně, čili v denním styku s cikánskými kluky i jejich rodiči. A pracoval značnou část života ve fabrikách ve Vysočanech a v Holešovicích. A dlouhou dobu na OPBH uprostřed starých Vysočan. Jména jako Varga, Stojka, Horváth, Červeňák, Lakatoš atd. nejsou pro mne jména nějakých abstraktních "cikánů". Ale lidí, s kterými jsem se převlékal ráno v šatně, pracoval na dílně, topil v kotelnách, popíjel v hospodě a jejichž byty jsem jako kolega a později i jako pracovník bytového podniku navštěvoval.

Nepříliš diskutovaná (nevím, zda se o ní Bakalář zmínil) je skutečnost, že Cikáni vynechali jednu důležitou kapitolu na cestě od barbarství k civilizaci, kterou jsme si prošli všichni, ač se třeba - jako například Francouzi - tváříme, jako kdybychom rovnou jsme vypadli z oka Stvořitele. V jejich historii v Evropě nenajdeme nikde přechod k zemědělství.

Neabsolvování zemědělské zkušenosti je obrovský hendikep pro každý národ. Podívejte se na Afriku, na některé části divoké Asie, na domorodé obyvatelstvo Austrálie. Všude stejný problém. Znamená praktickou neschopnost žít v moderní průmyslové společnosti. Tragickou neschopnost.

Zemědělství má totiž na skupinu obrovský sociální dopad. Donutí lidi, aby se naučili plánovat. Dlouhodobě plánovat a trpělivě čekat na výsledek. Plánovat práci, počet dětí, majetek na celá desetiletí dopředu. To rozhodující skupina Cikánů nedokáže.

Tragikomicky na to odpověděl třeba pokus skutečně významného Roma - i když si občas sám říká Cikán - Radoslava "Gipsy" Banga uskutečněný ve spolupráci s televizí. Talentovaní a nadějní mladí tanečníci, přes veškeré lákání a promluvy do duše, prostě místo využití příležitosti, sebrali to, co bylo "okamžitě" k dispozici, a plánované setkání ignorovali.

Neschopnost velké části Cikánů-Romů uvažovat a plánovat v delším časovém horizontu je v dnešní moderní době zásadní. Národ, který neprošel trpkou a těžkou zkouškou období zemědělství, neumí mnoho věcí, které nutně potřebuje. Nemá nacvičenou ukázněnost. Nekonečnou trpělivost. Úctu před vědomostmi. Vědomí o důležitosti udržovat majetek - pole, stáda, dům a nářadí - po generace a schopnost předat je tomu nejlepšímu, který bude pokračovat až k dalšímu nejlepšímu a tak to půjde po staletí. To jim až na výjimky chybí.

Za otázku hodnou vědeckého prozkoumání je problém, proč se ani po staletích nenaučili zemědělské praxi ani usedlí Cikáni, kterých bylo od poloviny 19 století na Moravě, Slovensku a Maďarsku relativně dost. Je jasné, že v některých oblastech jim bylo zabraňováno půdu si koupit a vůbec se stát členem "obce". Přesto však dodnes nevidíme nikde na území bývalé monarchie, že by Cikáni měli byť jen zahrádky na zeleninu pro svoji potřebu, a to ani v oblastech, kde by to bylo možné -dnešní Slovensko. Možná se mýlím, ale viděl jsem nesmírně šikovné cikánské řemeslníky, stavení dělníky hudebníky atd. Ale nikdy jsem neviděl (až na specifické Bulharsko) ani jediného zemědělce z tohoto etnika.

Že Cikáni umí udržet a předávat majetek, je jasné, jde však většinou jen o lehce směnitelné a přenosné zlato, které nepotřebuje žádnou další péči. Jejich další tradiční kočovný majetek - tedy vozy a koně - jim sebral socialismus, tedy správně řečeno komunisté.

Pokud se nějaký příslušník etnika pokusí z tohoto začarovaného kruhu dostat, brzy pochopí co znamená přísloví "Zvyk je železná košile".

Ten, kdo se pokusí vykročit jiným směrem, narazí na problémy. U "svých" po celý život na nepochopení - často otevřené opovržení anebo otevřené nepřátelství, a od "cizích", tedy od těch, mezi které se chce dostat, na přezíravý postoj. Úspěch sklidí většinou až jeho děti.

Cikáni byli vystaveni po staletí v Evropě útlaku, viz třeba zde. Jenže pravdou je také to, že Cikáni vždy pokračovali v kočovnickém způsobu života se vším, co k tomu patří, a to často i jako "usazení". Tedy i s drobnými krádežemi, polním pychem, malými podvody. To vždy iritovalo většinovou společnost. A nejen dneska, viz zde. Tato "Učebnice pátrací taktiky" od majora čs. četnictva Košťáka je zajímavých dobovým čtením. Odfiltrujeme-li si tehdejší četnické ideové zabarvení, najdeme tam mnoho praktických popisů, jak se tato skupina obyvatel jevila četnictvu a prvorepublikovým úřadům. Bohužel, dones by se pod většinu "závěrů" podepsala většina Evropanů. S tím rozdílem, že ti "západní" si myslí totéž, ale vědí, že se to nesmí "ve slušné společnosti" říkat. A pak se všichni diví, že v tajných volbách dostávají hlasy rasisté.

Ale proč sakra jezdí do té Kanady furt jen ti čeští Cikáni? Proč třeba ne maďarští? Na tuto otázku ještě dopověď dlužím. Omlouvám se, snad se toho dobereme v dalším pokračování. Ale ještě něco napovím předem.

Protože jsou - ti, co jsou v Kanadě a také v Británii - až na výjimky nejvzdělanější, nejschopnější, nejvíce přizpůsobení členové svého etnika moderním světě …. Prostě jak já znám toto etnikum ze střední a východní Evropy, jsou skutečně nej….! Tedy z hlediska přizpůsobivosti moderní společnosti.

(Teď mi vynadá milion lidí, ale je to tak. Na tom trvám.)

Tak proč utíkají? A kdo jsou ti, co neutíkají? Jen proto, že by je imigrantští úředníci vrátili? Jak už se u těch nekřiklavějších případů stalo? A kdo se vlastně odtamtud vrací? A že se vrací, to konstatoval i předseda sdružení Dženo Ivan Veselý. Takže proč? Vrací se skutečně jen proto, že je i v Kanadě chleba o dvou kůrkách, anebo proto že už organizátoři tohoto "exodu" získali své peníze za "porady a služby", vybrali penízky od kanadské vlády, zinkasovali, co se dalo, a dneska už jsou jim emigranti na obtíž?

A ještě předesílám jednu takovou úvahu potvrzenou diskuzí s přáteli ze zahraničí. Otázka, kterou si klade v Česku kde kdo, zní: "Proč mají Kanaďané tak idiotské předpisy, že jsou nuceni předstírat sobě i kdejakému vyčůránkovi (nejen od nás, aby bylo jasné) že je chudinka a nutně potřebuje ochranu?"

No, za prvé je to proto, že lidskoprávníci nutí celý svět, aby to tak bylo. Je to jejich ideologie a byznys. Za druhé se na tom živí v Kanadě tisíce úředníků -podobnost s řáděním zbytečných celníků u nás i v okolních státech, co nemají po vstupu do Schengenu co dělat a vymýšlejí si kdejakou práci = buzeraci - není náhodná.

Ale hlavně. V padesátých a šedesátých letech proběhlo v Kanadě, zemi pro uprchlíky staletí zalíbené, množství nechutných skandálů. Rozmáznutých v tisku. Šlo o to, že na základě přísných imigračních zákonů si z "pouštění" dovnitř udělala část, jistě že pouze malá, ale přesto ne nevýznamná část kanadských úředníků super kšeft. Za vstup se platilo. Jim osobně. Penězi, zlatem… A co hlavně rozzuřilo veřejnost, sexem. "Chceš dovnitř? Šup manželku či dcerku do sklepa! Zejtra ti ji, celkem nepoškozenou, vrátíme."

No a od té doby, co to prasklo, už o vstupu rozhodují složitě kanadské úřady a soudy. Už žádné zlato do kapsy a soulož v policejní šatně. A vytvořily se orgány a úřady. A ty úřadují jak mourovatí - každému řeknou, že věří, že mu doma ubližovali. A navíc, protože vzdělanost a informovanost kanadských úředníků je ÚŽASNÁ (to znamená, že o střední a východní Evropě a Česku neví ale lautr NIC), zařadili nás mezi zlodějské, necivilizované země, kde se zřejmě bydlí v zemljankách (ty kupodivu dost znají), a žijí v přesvědčení (a značná část obyvatel taky), že právní a státní situace je v ČR prakticky stejná jako v Somálsku.

No ale myslíte si, že v dnešním korektním světě se k tomu někdo přizná?

A pohovoří o kanadských úřednících, co požadovali od manželek a dcer žadatelů o povolení k imigraci sex ve všech podobách? A kradli? Až to prasklo?

A nebo že si na kanadské úřady tohle někdo vůbec troufne vytáhnout? Že jako ten problém vznikl u nich, a tak ať si ho laskavě vyřídí sami? Ani náhodou!

Jak že to napsal Karel Havlíček Borovský?

"Nechoď Vašku s pány na led.
mnohý příklad známe,
že pán sklouzne
a sedlák si za něj nohu zláme."

Takže "Pán" - Kanada - "skouzl" a "sedlák" ….. No, tomu za to chtějí zlámat nohu. Tedy zavést víza. Co kdyby místo vyhazování milionů na jakoby emigranty a celou tu šaškárnu kolem postavili na svoje letiště kontroly? Jako to udělali Britové a za chvíli byl pokoj. No uvidíme. Ale že se Kanaďani nepřiznají, že si za to můžou z 90% sami, na to si vsaďte!