Před podzimními senátními a krajskými volbami nasadili socialisté ty nejtěžší kalibry. Slibují zrušení zdravotních poplatků Rathem, zrušení smluv s USA Paroubkem (po podpisu smlouvy SOFA vydal Paroubek prohlášení zakončené Ne Bushovu radaru!). Obecně se socialisté snaží o to, aby v krajských volbách dominovala celostátní témata. To má dvojí příčinu. Jednak socialisté vědí, že výrazná krajská témata nemají. Navíc by museli vysvětlovat, co v koalicích s ODS v některých krajích vlastně pohledávali.

Hnacím motorem předvolební kampaně socialistů je populismus. Slibuje se okamžité skoncování s výběrem poplatků (Rath se proti námitce, že tím budou porušovány zákony, ohradil tím, že už to mají „právně vyřešeno“), plánuje se zavedení nových nebo obnovení zrušených sociálních dávek apod. To, jak si ale socialisté představují spravování krajů, není tématem jejich kampaně. Na co tedy Paroubek a jeho přátelé sázejí, když je jejich kampaň v podstatě ryze negativní a vymezující se proti vládě a ODS zvláště? Paroubek přitom údajně svou volební kampaň organizuje opět s pomocí najaté PR agentury z USA. Bude proto velmi zajímavé sledovat, s čím Paroubkova PR agentura přijde na počátku tzv. ostré předvolební kampaně v říjnu před volbami u nás. Že to nebude žádná selanka, to lze tušit už teď.

Přesto mám k předvolební kampani ČSSD jednu celkem zásadní poznámku. Všichni pozorujeme, že se ČSSD obrací na chudé či méně majetné. Česko však od posledních voleb v červnu 2006 prošlo dalším vývojem a bohatne. Díky nadprůměrně rostoucí ekonomice a posilujícímu kurzu koruny k euru i dolaru, české domácnosti výrazně zbohatly. Lidé se navíc začínají i rychle orientovat v možnostech, které poskytuje EU. Jezdí se za výhodnějšími nákupy do zahraničí, a to dnes už i pro potraviny. V Česku už zdaleka není tak levně jako ještě před pár lety. I to svědčí o tom, že se kupní síla obyvatel v Česku výrazně zvýšila. ČSSD se proto podbízí relativně stále menšímu počtu lidí, které lze ještě označit za sociální případy. Je však známou zkušeností, že tento typ lidí dost často nenachází cestu do volebních místností. Většinou tito potencionální voliči házejí Topolánka s Paroubkem do jednoho pytle a k volbám nepřijdou.

Nedomnívám se, že zatahování celostátních témat do krajských voleb je ze strany ČSSD příliš chytré. Žádné sociální drama se navíc v Česku nekoná. Na druhou stranu je mi jasné, že ČSSD nemůže svým voličům z hlediska krajských programů nabídnout nic jiného, než další porci slibů. Těm by pravděpodobně uvěřilo ještě méně voličů. Proto ČSSD angažovala na kandidátkách do krajských voleb své současné poslance. Žádné výrazné typy mezi svými krajskými politiky ČSSD nemá, a tak vše vsadila na známé, leckdy velmi problematické tváře. O tom, že by například Rath skutečně odešel z českého parlamentu a vykonával funkci hejtmana na plný úvazek, mám vážné pochybnosti.

Kalkulace volebního štábu ČSSD spočívá v tom, že volbou celostátních témat ČSSD posílí o tu skupinu voličů, jejichž sociální postavení je relativně dobré a jsou vůči současné vládě v ideové opozici. Tím hlavním politickým tématem má být americký radar v Česku. Za předvolební protibushovský ryk z Lidového domu by se v případě radaru nemuselo stydět ani Kojzarovo Rudé právo. Tím, že se ČSSD jednoznačně postavila proti USA, dává každému jasnou zprávu o tom, že to s naším členstvím v NATO nemyslí vážně. Jestliže se teď pro americký protiraketový systém v Evropě vyslovil i demokrat Obama, bere tím našim socialistům poslední stéblo naděje, k němuž se upínali. Pokud se k tomu přidá současné paktování Ruska s venezuelským diktátorem Chávezem, táhne nás ČSSD svým „chápáním“ ruských zájmů zpátky na Východ. Paradoxně tím, že ČSSD zatahuje do krajských voleb celostátní politiku, bychom mohli jít ještě dál a z těchto voleb udělat otázku o dalším směřování Česka, tj. zda budeme prohlubovat naše postavení v NATO nebo zda se z NATO budeme chtít politikou ČSSD vyvázat. Věřím, že sázka na to, že je Česko stále ještě chudé a navíc proruské, ČSSD nevyjde.