Odposlechy jsou obžalobou celého politického systému z Topolánkovy éry, který v různých podobách přetrvává do současnosti

Uplynulý týden nebyl pro bývalého primátora Prahy Pavla Béma a lobbistu Romana Janouška tím úplně nejšťastnějším. Odposlechy jejich hovorů z roku 2007 přitom jen dokládají to, o čem se celou dobu nejen v hlavním městě vědělo, ale nedalo se to nijak dokázat. V dosud zveřejněných přepisech zřejmě skutečně není nic tak silného, kvůli čemu by se museli "kolibřík" Bém s "mazánkem" Janouškem obávat vězení. Naznačená podezření jim půjdou prokázat jen stěží. Zvlášť když policie a státní zastupitelství fungují, jak fungují, a náměstek vrchního státního zástupce v Praze Libor Grygárek chodí s Janouškem poklábosit do "jeho" Žlutých lázní.

Přesto je velmi dobře, že se odposlechy dostaly ven. Nejen proto, že mají obě "koťata" alespoň nebetyčnou a nesmazatelnou ostudu. Věci, které v rozhovorech zazněly, jsou totiž zároveň obžalobou celého politického systému za éry Mirka Topolánka, který v různých podobách přetrvává do současnosti. Vždyť v odposleších se to hemží řadou tehdejších špiček ODS a ministrů, z nichž mnozí jsou ve vysokých funkcích dodnes. Kdyby někdo vypustil třeba záznamy hovorů takových Ivo Rittiga, Patrika Oulického, Alexandra Nováka, Romana Jurečka, Pavla Dlouhého, premiérovy spolupracovnice Jany Nagyové či třeba Richarda Hávy, pravděpodobně by se až tak zásadně v ničem nelišily. Ostatně všichni mohli sledovat v přímém přenosu ze soudní síně, jak to chodilo/chodí u bártovců.

Odposlechy zveřejněné Mladou frontou Dnes zároveň přinesly několik skutečně závažných otázek, které nesmějí zůstat bez odpovědí a případného vyvození viny a sjednání nápravy.

Tím asi nejzbytečnějším dotazem je, co nyní bude s Bémem. Nejvhodnějším řešením by samozřejmě bylo, kdyby okamžitě složil funkci poslance a pro chození na veřejnosti si opět nalepil vousy, anebo chodil rovnou kanály. Spolustraníci na něj v tomto smyslu mohou vytvářet tlak. Vzhledem k tomu, že řada z nich je na tom podobně jako Bém a všichni to o sobě navzájem vědí, onen tlak však nemusí být nikterak výrazný. I kdyby ale byl, Béma ke složení mandátu zkrátka nikdo dotlačit nedokáže a on se přitom, nijak překvapivě, cítí jako oběť "pseudokauzy a snůšky polopravd a lží".

Co bude s Janouškem, se uvidí. Každopádně jednu prokazatelnou "munici" proti němu už vyšetřovatelé mají. Lobbista v pátek dopoledne řídil své porsche opilý (2,2 promile). Řidičku nabouraného volva, která chtěla nehodu řešit, svým autem porazil a ujel. Policisté ho naštěstí dostihli. Na místě se prý našel také kokain.

Musejí padat hlavy

Policie samozřejmě musí vyřčené či naznačené věci důkladně prověřit. Například ony sporné prodeje a projekty, nad kterými měl jeden ze dvojice všehoschopného úřednického dua Ďurica–Toman "zavřít oko". Ostatně orgány činné v trestním řízení tak měly učinit už dávno. Vždyť třeba o Letišti Praha a zájmu Janouška, Dalíka, Béma a Topolánka se mluvilo několik let. Tajná služba BIS navíc nahrávky pořídila již v roce 2007. Už jen proto, že bez ohledu na to mohli Bém s Janouškem spokojeně "fungovat" dál, by měly začít padat hlavy. K odpovědnosti by měl být volán i tehdejší premiér Mirek Topolánek, který měl k materiálům tajných služeb přístup.

Nynější premiér Petr Nečas se od toho všeho snaží okázale distancovat a zdůrazňuje, že po jeho nástupu Bém ztratil všechny významné politické funkce a Janoušek žádný vliv nemá. V rámci ODS se přitom vyprávějí legendy o přátelství jeho nejbližší spolupracovnice Jany Nagyové s Janouškem a jejich významné roli třeba při jmenování Aleny Vitáskové do čela Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Pokud chce Nečas opravdu alespoň vyslat signál, že si Janoušek a další lobbisté nemohou za jeho vlády dělat, co chtějí, musí přinejmenším rozprášit vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny v čele s ředitelem Pavlem Horákem a předsedou správní rady Markem Šnajdrem. Po na první pohled zjevné zlodějině s IZIP je totiž jejich další působení v čele pojišťovny po zveřejněných odposleších neúnosné.

Stejně tak musí ředitel BIS i špičky policie a justice (mimochodem ministrem spravedlnosti byl tehdy Jiří Pospíšil, který někdy v té době jmenoval vrchním zástupcem v Praze Vlastimila Rampulu) věrohodně vysvětlit, proč se nic nedělo, ani když měli díky odposlechům potřebné informace jako na talíři. Pokud totiž "mazánka s kolibříkem" celou dobu vědomě kryli, je to mnohem horší a závažnější zpráva, než že si dva zloději vzájemnou svépomocí nakradli z eráru. Je přitom vysoce pravděpodobné, že právě tak tomu bylo.

Čeká Bártu odveta?

Šéf BIS Jiří Lang navíc musí zevrubně odpovědět na to, jak je možné, že nahrávky mohly uniknout v roce 2009, tedy dva roky po jejich pořízení, do soukromé bezpečnostní agentury ABL Víta Bárty. Lze se totiž domnívat, že to nemusely být jediné materiály, které si Bártova ABL dokázala z tajných služeb či jiných úřadů obstarat. Pokud něco takového jakákoli soukromá agentura dokáže, není to z hlediska bezpečnosti státu o nic příznivější informace, než že státní orgány záměrně kryjí zloděje. Nejen proto je třeba pečlivě zvážit Langovu výměnu.

Bárta sice pochopitelně tvrdí, že o nahrávkách nic neví. Zajímavé by bylo vědět, proč si "kompra" na Janouška s Bémem vůbec pořizoval. V roce 2009, kdy ABL materiály získala, byla totiž spolupráce mezi Romanem Janouškem, Tomášem Hrdličkou a Věcmi veřejnými v plném proudu. Vzhledem k tomu, že Janoušek podle informací týdeníku Euro v minulém týdnu rozhodil sítě mezi své spřátelené detektivy, aby se dostal ke kompletním nahrávkám a mohl si udělat obrázek o tom, co má MF Dnes ještě v ruce, mu Bárta odposlechy jistě nepustil. Tím asi padá vysvětlení, že nahrávky pořizoval pro Janouška. Vše spíše nasvědčuje tomu, že měl materiály v záloze proti němu. Pro jistotu. To si Janoušek jistě velmi dobře spočítá. Stejně jako to, že se nahrávky k novináři Jaroslavu Kmentovi sice nedostaly s Bártovým požehnáním, ale že je "superguru" minimálně nedokázal zabezpečit před někým, kdo je vynesl.

Vztahy Bárty a Janouška byly v poslední době údajně poměrně napjaté. Může to přejít v otevřenou válku (tedy pokud lobbista neskončí rychle za mřížemi). To by sice mohlo přinést zajímavé efekty pro společnost jako celek. Bártu by to v kombinaci se soudem mohlo "dorazit" a Janouška ještě více pošramotit. Kdo totiž přesně ví, co všechno na sebe ještě kde mají…

Týdeník EURO 13/2012, 25.3.2012