Dokáže si Babišova vláda razit cestu Poslaneckou sněmovnou?

Léto je za námi a politický provoz, jehož klíčovým místem je Poslanecká sněmovna, se rozbíhá na plné obrátky. Teprve nyní půjde zodpovědně odhadnout manévrovací schopnosti Babišova kabinetu.

Je menšinový, tudíž musí v každém hlasování hledat pomoc u opozice. Komunisté jej sice nechali vzniknout a ve stěžejních bodech s ním asi basu držet budou, jisté to ale není.

Za předpremiéru můžeme považovat srpnové jednání dolní komory o důchodech. Ani při něm nebylo dlouho jasné, jestli se KSČM postaví za vládní plán zvýšit výrazněji penze lidem nad 85 let, anebo se přikloní ke štědřejší vizi Senátu přidat všem, co jsou v důchodu 25 let a déle.

Kabinet však v rozhodujícím hlasování podrželi také Piráti. Patrně nepůjde o poslední případ. S Andrejem Babišem se podobně dívají na potřebu zmírnit tempo růstu platů poslanců a senátorů. Šéf pirátského klubu Jakub Michálek podporuje zdanění finančních náhrad v rámci církevních restitucí.

Strana též využila možnost mít zastoupení v poradním orgánu kabinetu pro informační společnost. Ve spoustě dalších otázek nenechají Piráti na koalici ANO a ČSSD nit suchou. Jejich předseda Ivan Bartoš dokonce deníku Právo řekl, že Babišův styl je velmi podobný jeho předchůdcům – „korupce, klientelismus, elitářství“.

Piráti ale odmítají hrát prastarou parlamentní hru na nulovou toleranci. Před voliči se mohou prezentovat jako konstruktivní či přímo státotvorná strana, která nejdřív sleduje obsah návrhu a až pak si všímá, kdo s ním přišel.

Tento přístup se Babišovi hodí. Už dříve mluvil o tom, že se spoléhá na ad hoc spolupráci s nevládními formacemi. První vlaštovka je tu. Není to špatná zpráva. Ať si o stávajícím kabinetu myslíme, co chceme, tím nejhorším, co by Českou republiku mohlo potkat, je táhlá politická krize a neschopnost rozhýbat legislativní proces.

Otázka je, zda zůstanou Piráti ve své vstřícnosti osamoceni. Druhdy to s ANO a KSČM táhla SPD. Když se ale partnerem babišovců stali sociální demokraté, Okamura se pasoval na hlasitého kritika vlády. Zároveň však svým stoupencům slibuje prosadit maximum z předvolebního programu. To jej může motivovat, aby aspoň kus cesty šel s kabinetem.

Středovou a pragmatickou politikou jsou vyhlášení lidovci a Starostové a nezávislí. Zvlášť když je potřeba pomoci městům, vesnicím nebo zemědělství, navazují spojenectví i s těmi, co stojí na opačné straně pomyslné barikády.

Pravici ve sněmovně reprezentují TOP 09 a ODS. Především občanští demokraté jsou v kuriozní situaci. Loni před volbami si stěžovali, že jim ANO vykrádá program. Ministerský předseda zase často opakuje, že by se mu s nimi vládlo lépe, poněvadž hlavně v ekonomických tématech si s ODS notuje častěji než s ČSSD. Bariéra mezi ODS a ANO se jmenuje Babiš. S trestně stíhaným premiérem nechtějí občanští demokraté nic mít.

Co se ale stane, až parlament bude projednávat sociální či daňové normy? Již dnes vidíme, že názory koaličních partnerů na minimální mzdu, karenční dobu nebo zálohované výživné se různí. Leckde bude muset Babiš v zájmu udržení koalice couvnout. Přesto třecích ploch zůstane víc než dost. Nebudeme svědky pozvolného sbližování ANO a ODS? Stoupenci Václava Klause mladšího k němu vyzývají už dlouho.

Během volebních kampaní a formování vlád se politici chovají jako naši furianti. Když se ale prach usadí a začne se makat, skýtá se šance konfrontační strategie přehodnotit.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus