Reforma je proces, na jehož konci je očekáváno viditelné zlepšení toho, co bylo předmětem reformy. Přitom je obvykle očekáváno zlepšení podstatné. Od reformy pak očekáváte dvojnásob něco úžasného, když se jí dostane takové mediální prezentace, jako tomu bylo v případě inzerované reformy policie exministrem vnitra Ivanem Langerem. Není pochyb, že česká policie reformu potřebovala. Na jejím konci běžný občan očekával policii více důvěryhodnou, policii silnější, a tedy i výkonnější, policii schopnou efektivně chránit společnost proti bezpečnostním rizikům. A co bylo ve skutečnosti občanovi dosud naděleno? Posuďte sami.

Moderní recepce a nové služební vozy

Nové recepce na policejních služebnách a nové policejní vozy s líbivými hesly. To je zřejmě nejviditelnější výsledek policejní reformy. Sami policisté se ovšem v některých případech k těmto dosaženým reformním metám staví rezervovaně. Získali jsme novou recepci a tím jsme přišli o šatnu, slyšíte mrzutě z jedné strany. Máme sice nová auta, ale není na benzín, tak stojí odstavená a mohou být použita jen v mimořádných případech, slyšíte z jiné strany. Navzdory tomu lze myslím konstatovat, že nová auta i recepce jsou přínosem.

Problematické ekonomické zabezpečení

Od ledna 2009 jsou krajská policejní ředitelství z ekonomického hlediska strukturována jako organizační složky státu. Zákon takovým organizačním složkám ukládá vynakládat finanční prostředky pouze na zabezpečení vlastní činnosti. Činnost ve prospěch jiné organizační složky státu musí být refundována prostřednictvím rozpočtového opatření. Na teritoriu krajských ředitelství policie je ale dislokováno množství expozitur útvarů s celorepublikovou působností a cizinecké policie, které organizačně pod kraj nepatří a jsou zabezpečovány jinou organizační složkou státu.
Protože není možné, aby každá expozitura měla svoje ekonomické zázemí, je pro zabezpečení ekonomického fungování těchto pracovišť nutná spolupráce s příslušným krajským ředitelstvím. Ta je ovšem oproti předcházejícím pravidlům velmi komplikovaná. Současný stav je navíc umocněn nedostatkem finančních prostředků na běžný provoz.
Z tohoto důvodu se jednotlivá krajská ředitelství snaží chovat autonomně a odmítají spolupráci s expoziturami jiných útvarů. V případech, kdy je spolupráce zachována, je spojena s velkým nárůstem administrativy poznamenané zejména nutností provádět rozpočtová opatření mezi organizačními složkami státu.
Pokud tedy náhodu zločinci přemýšleli o tom, jak zaměstnat specializované útvary policie zabývající se rozplétáním nejzávažnějších kauz nějakou jinou, "neškodnou" činností, tohle byl, zdá se, opravdu dobrý recept.

Zrušení finanční policie

Bezpochyby jedno z nejvíce kontroverzních a velmi sporných opatření, jež bylo z odborného hlediska v podstatě neodůvodnitelné. Ostatně jejímu zrušení nepředcházela žádná odborná analýza a ani věcné srovnání výslednosti s jinými policejními útvary. I v zahraničí respektovaná a velmi dobrých výsledků dosahující jednotka, která se specializovala především na vyhledávání výnosů z trestné činnosti, boj proti praní špinavých peněz a nejzávažnější případy daňové kriminality byla rozprášena na mnoho malých částí. Přitom právě tento policejní útvar měl nejlepší předpoklady pro to, aby zasáhl a eliminoval nejvíce "prosperující" zločinecké struktury. Na výsledky Finanční policie se po jejím zrušení už nikdy navázat nepodařilo. Policie navíc ztratila mnoho vynikajících odborníků na finanční kriminalitu a řadu schopných velitelů. Opatření současně vedlo k utlumení aktivit směřujících k vyhledávání zločineckých zisků. Zločinci tak mohou vřískat blahem.

Masivní odchody zkušených policistů

Reformátoři v policejním vedení udělali pramálo pro to, aby zkušení policisté ve službě zůstali a tak česká policie zažila v době reformy jeden z nejmasovějších odchodů. Opírat se přitom o argument, že důvodem byly výhody spojené s nabytím účinnosti nového zákona o služebním poměru se lze jen částečně. Velká část policistů odcházela z důvodu deziluze, demotivace, anebo proto, že ztratila perspektivu. Významnou roli zde hrála Langerova teze "generačního odšpuntování". Skvělá myšlenka, která se poněkud "zvrtla". Ono totiž rozhodně neznamená, že starší policista je policista špatný. Policie jako celek v každém případě tratila, pokud nedokázala délesloužícím policistům nabídnout podmínky pro jejich setrvání ve službě. Odchody policistů zařazených na službě kriminální policie a vyšetřování s sebou přinesly ještě jeden sekundární negativní efekt. Odcházející kriminalisté totiž obvykle své zdroje z kriminálního prostředí nepředávají. Masivní odchody policistů tak lze tedy vnímat i jako jednu z důležitých příčin snížení schopnosti policie vyhledávat latentní trestnou činnost.

Slepá policie

Ztráta informátorů a tím i do značné míry ztráta schopnosti vyhledávat skrytou trestnou činnost a zjišťovat její pachatele byla navíc akcelerována i novými pravidly pro jejich získávání a řízení. Následný úbytek důvěrných informací z kriminálního prostředí se zákonitě musel projevit i na výslednosti při objasňování trestné činnosti a především na její struktuře. Zdá se, že z informátora se v podmínkách české policie stal velmi vzácný druh, který je těsně před vyhynutím. Je skoro neuvěřitelné, že tahle neschopnost pronikat do kriminálního prostředí ponechává policejní špičky v ledovém klidu.

Masivní personální výměny ve vedoucích funkcích

Tak nebývale vysoký počet "odejitých" policistů z vedoucích funkcí policejní sbor, pokud vím, dosud nezaznamenal. Bylo by chybou tvářit se, že to bylo vždy špatně. Na některých pozicích policejní management působil, korektně řečeno, poněkud opotřebovaně a jeho výměna byla opodstatněná. Bylo by ovšem stejnou chybou tvářit se, že špatní byli všichni nebo skoro všichni. Četnost personálních obměn ve vedoucích funkcích prakticky na všech úrovních ovšem připomínala personální čistky a chvílemi dokonce vytvářela zdání, že jediným smyslem reformy je právě jen výměna policejních funkcionářů na (skoro) všech pozicích.

"Žabákování"

V situaci, kdy byli "odinstalováni" ti "špatní" velitelé, bylo zapotřebí "nainstalovat" ty "správné". Protože pravidla služebního poměru neumožňují obsazení vysokých vedoucích pozic bez potřebné předchozí praxe na pozicích nižších, objevil se v české policii fenomén zvaný "žabákování". Jde o to, že "vyvolený" policista během velmi krátké doby, někdy i jen několikadenní, postupně naskakuje do jednotlivých funkcí, kde se "chvilku zdrží" aby vzápětí "poskočil" o "funkci výše", až "doskáče" na onu vyvolenou pozici. Proces se dá též inzerovat pod heslem "Za dva týdny z embrya dospělákem".
V mnoha případech tak byl vzbuzen dojem, že profesní a ani osobnostní dispozice vyvolených kandidátů nejsou tím kritériem, pro které byli do svých funkcí dosazeni. Na tomto místě si dovolím poznamenat, že fanouškovství k politické straně, jejímž členem je funkci vykonávající ministr vnitra, by nemělo být kritériem pro obsazování vedoucích pozic v policii.

Neschopnost reagovat na aktuální bezpečnostní rizika

Reforma je zkrátka dřina a tak není divu, že policejní špičky občas "přehlédly" něco důležitého. Něco, co přehlédnout neměly, protože vyhodnocování bezpečnostních rizik patří k jejich nejdůležitější povinnostem. A také adekvátní reakce na taková rizika. Dobrým příkladem může být extremismus a jeho nárůst a zviditelnění v české společnosti. Domnívám se, že tady policie opravdu zaspala. Něco takového nemělo být ponecháno "vyrůst" do současných rozměrů.

Generálské odměňování

Zdá se, že pro management české policie platí, že není důležité, co uděláte, nýbrž jak se ohodnotíte. A tak, zatímco běžný občan a řadoví policisté čekají na ty světlé zítřky, které policejní reforma přinese, vedoucí policejní funkcionáři se odměňují způsobem, který nasvědčuje tomu, že uprostřed světlých zítřků se již dávno nacházíme. Někteří z nich kromě královských finančních odměn byli dokonce navrženi ke jmenování do generálských hodností.
Slovy Ivana Langera: "Odvedli neuvěřitelnou práci". Jako občan souhlasím. Tohle je skutečně neuvěřitelné. Jako daňový poplatník bych se přimluvil za zveřejnění odměn policejního TOP managementu. Asi budou také neuvěřitelné.

Závěr

Policie je firmou, kterou nikdy nikdo nezruší. Dokonce ani tehdy ne, když bude fungovat špatně. Přesto si myslím, že špatné výkony české policie a chyby jejích vedoucích představitelů by veřejnost přehlížet neměla. Možná by to mohlo přispět i k vyvození odpovědnosti příslušných policejních funkcionářů.

Psáno pro server Našipolitici.cz

Autor je bezpečnostní expert, bývalý ředitel Finanční policie