Po úterku máme rozhodnutím ministra vnitra Martina Peciny pouze jednoho, staronového policejního prezidenta Petra Lessyho, ale ani to není tak úplně jisté. Podívejme se na situaci blíže.

V prosinci 2013 Pecina zrušil Kubiceho rozhodnutí o ukončení Lessyho služebního poměru. Učinil tak na základě soudních výroků, z nichž jeden Lessyho (nepravomocně) zprostil obžaloby, zatímco druhý dospěl k názoru, že ho vlastně není čeho zprošťovat, protože již samotné jeho trestní stíhání bylo v rozporu se zákonem. Vadu spatřoval nikoliv v tom, že Lessy byl již potrestán propuštěním od policie, jak se někteří komentátoři úporně snaží sugerovat. Vadou bylo porušení zásady "ne bis in idem", protože Lessy již byl v identické věci jednou stíhán (přičemž nejenže nebyl odstíhán, ale ani kázeňsky potrestán).

Vzhledem ke zjevné závadnosti Kubiceho rozhodnutí doporučila poradní komise, aby Pecina zrušil Červíčkovo jmenování. Tak se i stalo. Červíček se nyní vrací na náměstkovskou pozici, ale bude zřejmě činit kroky ke zrušení tohoto Pecinova rozhodnutí. Věc může teoreticky pokračovat i tak, že správní soud opravdu toto Pecinovo rozhodnutí zruší. Pak bychom tu měli z právního hlediska dva regulérní policejní prezidenty.

Cestu z této šlamastyky velkorysým gestem naznačil Lessy. Prohlásil, že novému ministrovi vnitra nabídne svou rezignaci. Milan Chovanec, pravděpodobně nový ministr vnitra, reagoval rozumně, že zvažuje v budoucnu vypsat výběrové řízení na post policejního prezidenta, a do té doby by policii měl řídit Lessy.

Mohl by postupovat tak, že by Lessyho rezignaci přijal a současně ho pověřil dalším řízenímpolicie. V případě návratu Červíčka by jen toto Lessyho pověření zrušil. Tímby se vyhnul opakování skrumáže, zaviněné Kubiceho technicky, ale, jak se ukazuje, též věcně nesprávným postupem.

Pecinovo konání (navrácení Lessyho do služebního poměru a do funkce) bylo mimo veškerou pochybnost naprosto správné, protože znamenalo nápravu nespravedlivého stavu, způsobeného Kubicem. Ten byl se svým dílem hotov za jeden den, ale jedna z policejních odborových organizací a další umanutí kritici za uspěchané označili jednání Pecinovo, které trvalo 70 dní. Neustále po něm požadovali, aby na něco posečkal – jednou na to, jestli se dovolá nejvyšší státní zástupce, podruhé na to, až bude jmenována nová vláda, potřetí možná na to, až nová vláda dostane důvěru. Chtěli prostě, aby se Lessy holt vyzbrojil trpělivostí, než se jim průchod práva bude hodit. Takto si totiž někteří rozumbradové představují právní stát!

LN, 9.1.2014