Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996POLEMIKA: Že Mátl není Bezděk ...
2. odstavec části Reforma zdravotnictví, tak jak jsem ji citoval ve svém článku:
Za tímto účelem bude vláda podle vzoru přípravy důchodové reformy iniciovat veřejnou diskusi o transformaci českého zdravotnictví a vznik expertní komise řízené nezávislým koordinátorem (obdoba Bezděkovy komise), která připraví strategický plán zásadní transformace českého zdravotnictví a přispěje k dosažení politického konsenzu při jeho prosazení.
Cikrtova interpretace tohoto závazku (cituji včetně pravopisných a gramatických chyb)
1. Vláda se zavázala podle vzoru přípravy důchodové reformy iniciovat veřejnou diskusi o transformaci českého zdravotnictví ke vzniku expertní komise řízené nezávislým koordinátorem (obdoba Bezděkovy komise), Podle J. Chýly není po takové komisi vidu ani slechu a dokonce o ní vláda ani nemluví. To je naprostá lež, taková komise pracuje už téměř dva roky. Vznikla usnesením vlády, její práce se účastnily všechny parlamentní strany kromě ČSSD (na přání D. Ratha), otevřela se různým skupinám včetně pacientských, má svého koordinátora Ondřeje Mátla, podobně jako měla svého koordinátora komise pro důchodovou reformu ("Bezděkova" komise). Bližší informace o této "komisi" a o veřejné diskusi pod názvem "kulatý stůl" naleznete na www.kulatystul.cz .
Jak je srovnáním citovaných textů jasné každému, kdo umí číst, vláda se ve vládním prohlášení zavázala nejen iniciovat "veřejnou diskuzi o transformaci českého zdravotnictví", ale také a především ustavit obdobu Bezděkovy komise, "která připraví strategický plán zásadní transformace českého zdravotnictví a přispěje k dosažení politického konsenzu při jeho prosazení." Toto a nikoliv organizace veřejné diskuze by tedy měl být úkolem vládou slibované zdravotnické "expertní komise"!
Červené vyznačenou druhou část citované věty vládního prohlášení, v níž je jasně vymezen mandát oné vládou slibované komise, ovšem Tomáš Cikrt vypustil. Důvod je zjevný, přečteme-li si text Usnesení vlády ČR z 11. června 2007 č. 632 k veřejné diskuzi k budoucnosti financování českého zdravotnictví. V něm je totiž ministru zdravotnictví uloženo iniciovat a organizačně zajistit "veřejnou diskuzi k budoucnosti financování českého zdravotnictví a vznik expertní komise k této diskuzi", ustavit "pracovní tým" jako podpůrný tým pro organizaci veřejné diskuze, zříditfunkci "koordinátora veřejné diskuze" a ustavit do ní Ondřeje Mátla. Výše definovaný "pracovní tým", jemuž budu pro jednoduchost říkat "Mátlova komise" má tedy mandát koordinovat veřejnou diskuzi, ale nikoliv "připravit strategický plán zásadní transformace českého zdravotnictví", o tom, že by měl "přispět k dosažení politického konsenzu při jeho prosazení" ani nemluvě.
Pro srovnání připomínám, že Bezděkova komise byla ustavena Usnesením vlády České republiky č. 656 ze dne 23. června 2004 "k organizačnímu zabezpečení přípravy podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě v České republice", v němž schvaluje zřízení "funkce koordinátora pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě v České republice, kterou bude vykonávat zaměstnanec České národní banky Vladimír Bezděk"
Bezděkova komise se nezabývala organizaci veřejné diskuze, ale vycházela z konkrétních návrhů všech parlamentních stran, jak reformu důchodového systému provést. Všechny tyto návrhy zevrubně posoudila z hlediska jejich proveditelnosti a dopadů na statní rozpočet a na jejich základě připravila vlastní doporučení, jak reformu provést. K tomuto doporučení se opět vyjádřily všechny parlamentní strany a tím činnost Bezděkovy komise skončila. V její závěrečné zprávě jsou všechny zmíněné podklady a stanoviska obsaženy.
Shrnuto a podtrženo: "Mátlova komise" není "Bezděkovou" komisí zdravotnictví ani náhodou. O tom ostatně jasně svědčí i slova samotného koordinátora Mátla, jenž v zápise z jednání Odborného týmu (OT), což je skupina šesti odborníků delegovanými ODS, KDU-ČSL a SZ, jež sbírá podněty k diskuzi,dne 23. a 25. května 2008 v bodu 2) jejím členům připomněl
"že dle vládního usnesení č. 632 projekt Kulatý stůl nemá mandát k tomu, aby se vyjadřoval k současným reformním opatřením. Odkázal také na dřívější jednání OT, kde se rozhodlo vyjádřit se podle poslední verze dostupných informací o stavu připravovaných změn. Bylo rozhodnuto doplnit do textu tezi, že Zpráva popisu-je stav zdravotnictví ke konci roku 2007 a že v ní nejsou analyzovány dopady uskutečněných a připravovaných změn realizovaných Ministerstvem zdravotnictví. (jako jsou poplatky ve zdravotnictví, transformace pojišťoven apod.)."
Jinými slovy, Mátlova komise může o reformě zdravotnictví organizovat veřejnou diskuzi, ale do samotné reformy kecat nesmí! Jak dokonale vymyšleno. Jsem zvědav, zda Tomáš Cikrt ve světle výše citovaných skutečností uzná, že Valdauf opravdu, ale opravdu není Vlach a že své tvrzení o mé "naprosté lži" vezme zpět.
Lze se za těchto okolností divit ČSSD, že účast v této taškařici odmítla? Jako výstižná se ve světle Mátlových slov jeví charakteristika smyslu jeho komise, kterou vyslovil v rozhovoru pro server iHNed.cz dne 1. 10. 2007 David Rath.
Ministr Julínek už má podle Ratha předem jasno. "Přesně ví, co chce dělat, a také ty věci realizuje. Sestavení této komise považujeme za jeho marketingový trik. Ministr Julínek už má jasno, že chce zprivatizovat pojišťovny a nemocnice," upozorňuje Rath a přidává příklad.
"To je, jako bychom si pozvali architekty a stavaře k diskusi, jak má být přestavěn náš dům, a přitom už ta přestavba byla v plném proudu. Jako bychom si sedli do domu a teď diskutovali, jak má vypadat, v situaci, kdy tam lidé bourají schody, střechu," říká Rath.
Ale pojďme k dalším bodům Cikrtovy odpovědi.
2. Vláda slíbila osobní zdravotní účty - Stačí, kdyby se pan Chýla zeptal u své zdravotní pojišťovny, zjistil by, že takový účet už má! Zjistil by, jakou péči a za kolik čerpal, jaké poplatky zaplatil atd. Ještě to nejsou spořící účty, ale jejich základ je položen.
Pan mluvčí má vskutku vytříbený smysl pro jemný humor. Ano, stačí abych se u své zdravotní pojišťovny na svůj účet pozeptal a ta podle §43 odstavce 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jehož druhá věta zní
"Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců včetně zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely za toto období, popřípadě tyto údaje za počet měsíců, po které byl pojištěnec v průběhu posledních 12 měsíců u této zdravotní pojišťovny pojištěn."
mi je povinna "bez zbytečného odkladu" odpovědět, ovšem jen JEDENKRÁT ROČNĚ! Vskutku originální způsob realizace slibu vládního prohlášení, že "Občané budou mít přehled o tom, kolik peněz pojišťovně odvádějí a kolik a na co z pojištění čerpají, prostřednictvím osobních zdravotních účtů." Velmi by mne zajímalo, zda by si pan Cikrt uložil peníze u banky, která by mu poskytovala stejně komfortní možnost, jak "mít přehled" o stavu svého bankovního účtu.
3. Vláda navrhne nahradit tzv. zákon o neziskových nemocnicích novým, v prostředí EU standardním, zákonem o neziskových organizacích. Na tomto zákonu se pracuje, v gesci ministryně Stehlíkové.
Takže moje předtucha, že zákon ještě není, je oprávněná, ale pracuje se na něm. To je jistě potěšitelné, jen člověka napadne, proč přípravu tohoto zákona řídí ministryně pro lidská práva a menšiny a nikoliv Saša Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti, ve spolupráci s ministry spravedlnosti a financí a za asistence legislativní rady vlády. Tomáš Cikrt bude mít jistě po ruce přesvědčivé vysvětlení.
4. Budou definovány nepodkročitelné parametry časové a geografické dostupnosti zdravotní péče pro každého občana (J. Chýla píše: "V kterém ze zákonů, které Julínek s Hroboněm dosud ukuchtili, jsou tytu limity stanoveny?). Tyto parametry jsou obsaženy v návrzích reformních zákonů o zdravotním pojištění (informace o nich naleznete na webu ministerstva www.mzcr.cz). Garance časové dostupnosti (maximální čekací doby na operace) jsou obsaženy i v malé novele zákona č. 48 o veřejném zdravotním pojištění, která úspěšně prošla vládou a leží v parlamentu (text zákona www.mzcr.cz sekce Odborník, vlevo záložka Legislativa a právo).
Chyba lávky milý pane Cikrte, nejsou! Zřejmě jste věcný záměr zákona o veřejném zdravotním pojištění, jehož text mi doporučujete k poučení, sám nečetl. Jinak byste totiž věděl, že v nich jsou jen obecná ustanovení o tom, co to časová a geografická dostupnost znamená, ale "parametry časové a geografické dostupnosti zdravotní péče" tj. hodnoty v kilometrech a dnech, či jiných jednotkách, budou, jak je řečeno v části 5.3, stanoveny až v prováděcím předpisu. V oné novelce zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je tímto "prováděcím předpisem" míněno nařízení vlády. Po něm ovšem, jak bude jistě souhlasit i pan Cikrt, není ani vidu ani slechu. V již zmíněné části 5.3 onoho věcného záměru najdeme také velmi zajímavé ustanovení o tom, jak budou ony parametry určovány.
"Konkrétní hodnoty stanoví prováděcí předpis tak, aby odpovídaly stávajícímu stavu sítě a aby byly flexibilní z hlediska měnících se zdravotních potřeb a vstupu nových technologií do zdravotnictví."
Přeloženo do normální řeči: ony nepodkročitelné parametry budou nastaveny tak, aby při stávající síti poskytovatelů zdravotní péče nebyl pro pojišťovny problém je dodržet. a aby je mohla vláda podle libosti měnit. Vlk se nažral a koza zůstala celá.
5. J. Chýla píše: Transformace zdravotních pojišťoven na akciové společnosti je mimořádně závažný a nevratný krok, který musí být pečlivě připraven. Kde je výše slíbený "nezávislý regulátor"? Slyšel někdo, že by o jeho zřízení vláda vůbec uvažovala? Pan profesor opět projevuje flagrantní neznalost - připraven je komplex zákonů, které od počátku počítaly s tím, že pokud mají být transformovány pojišťovny, musí ještě předtím vzniknout Úřad pro dohled nad zdravotními pojišťovnami, nezávislý na ministerstvu zdravotnictví - znovu odkazuji například na věcný záměr zákona, který na webu ministerstva visí už řadu měsíců a o kterém široce informovala média viz zde.
Ano, v tomto bodě jsme se mýlil, neboť Věcný záměr zákona o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami skutečně existuje. Mea culpa.
A na závěr k předposlednímu odstavci Cikrtovy odpovědi
Nebudu dále zmiňovat otázku univerzitních nemocnic, to by si vyžádalo samostatný článek a pan prof. Chýla se i zde mýlí - nikdy nešlo o prostý převod fakultních nemocnic na akciové společnosti, ale o vznik nové právní formy podle samostatného zákona o univerzitních nemocnicích, kde je forma a.s. jenom základem - ovšem přesně popsaným a okleštěným tímto specifickým zákonem (defacto non for profit organisace).
Nemýlím se já, milý pane Cikrte, ale Vy. O žádné "nové právní formě podle samostatného zákona o univerzitních nemocnicích" není v "Návrhu věcného záměru zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních pracovištích" ani zmínka. Naopak z části C16) tohoto věcného záměru, jež zní
Při volbě právní formy univerzitní nemocnice byla zvolena forma akciové společnosti, tj. obchodní společnosti, jejíž založení je státu umožněno zákonem č. 219/2000 Sb. Při přípravě věcného záměru zákona bylo zvažováno i vytvoření právnické osoby sui generis nebo zájmového sdružení právnických osob ve smyslu § 20f a násl. občanského zákoníku. Avšak jak z pohledu požadavků na vlastnickou strukturu, tak z hlediska řízení neposkytují méně obvyklé, příp. nové formy právnických osob jistotu dosažení cílů, které jsou tímto věcným záměrem sledovány.
jasně vyplývá, je použití "nové právní formy podle samostatného zákona", tedy "sui generis" bylo tvůrci věcného záměru jednoznačně odmítnuto. Univerzitní nemocnice by se podle tohoto záměru plně řídily ustanoveními zákona o akciových společnostech. Omezení, o němž Cikrt hovoří, by podle bodu 40 věcného záměru mělo být zakotveno až ve Stanovách a to ustanovením
"V případě dosažení zisku bude vyloučeno jeho vyplacení akcionářům. Dále bude vyloučeno vyplacení podílu na zisku členům orgánů společnosti."
Jak by měl pan mluvčí vědět, ustanoveními Stanov se ovšem právní forma žádné organizace nemění.
V jednom však s Tomášem Cikrtem souhlasím. Otázka vzniku a postavení univerzitních nemocnic by si zasloužila samostatný článek, v němž by například mohla být porovnána Julínkova koncepce s koncepcí obsaženou valternativním návrhu zákona o univerzitních nemocnicích, který předložila 20. listopadu loňského roku Karlova univerzita ve spolupráci s Masarykovou univerzita v Brně a Univerzitou Palackého v Olomouci. V tomto návrhu mají univerzitní nemocnice právní formu veřejnoprávních institucí, podobně jako veřejné vysoké školy či veřejné výzkumné instituce. A protože mám s teorií i praxí těch posledně jmenovaných jisté zkušenosti, mohli bychom takový článek napsat spolu. Co tomu říkáte, pane Cikrte?
