Z toho, co si čtenář NP již mohl za poslední léta od pana Pehe přečíst, je možné poměrně přesně stanovit diagnózu - je jí "posedlost" Klausem. Neexistuje téměř nic, co by náš současný prezident a první předseda vlády samostatné České republiky udělal podle představ Pehe. "Rozbil" Československo, které tak výborně fungovalo, dopustil se "předběhnutí ekonomiky nad zákonností", podporoval tuneláře a zloděje (seděl kdysi na tenisovém utkání ve vedlejší lóži, v níž seděl Kožený), provozoval "bankovní socialismus", i to Klausovo "sociální cítění" nebylo to pravé ořechové, protože "nedovolil deregulaci nájemného" atd. Klaus toho má prostě "na svědomí" strašně moc.

Stesky a nářky pana Pehe nad Klausem jsou rajskou hudbou pro naše levičáky. Miloš Zeman a nyní Jiří Paroubek se zásadně proti Klausovi vymezují, jejich "klonové"(mám-li použít stejnou terminologii jako používá Pehe) jako nový ministr zdravotnictví MUDr. Rath Klausovi bezostyšně na veřejnosti spílají a vyhrožují. Jiří Pehe se veze na této vlně již celá léta. Vyhýbá se sice urážkám (je nad věcí?), kterým Klause častují jeho političtí protivníci, o to více slouží jeho názory pro naše levičáky jako jakýsi vzor serióznosti. Postoj Klause (naposledy jeho projev k 28. říjnu) tak spojuje naše dnešní levičáky s okruhem kolem prvního prezidenta polistopadového Československa a prvního prezidenta České republiky Václava Havla. Své společné protiklausovské postoje si jistě "posílili" Paroubek a Havel při svém posledním "utajovaném" setkání v hotelu Hilton.

Pozastavme se nyní před tzv. "radikalismem" Vlastimila Tlustého. Pehe ho líčí jako novodobého radikálního svazáka, který pouze "překabátil" a nyní horuje se stejným zápalem pro pravicový radikalismus (extremismus). Ostatně, podobně argumentuje i předseda KDU-ČSL Kalousek, když ekonomický program své strany vidí někde "uprostřed dvou extrémů ČSSD a ODS". Pehe opět hledá jakéhosi "průměrného středového voliče", kterému musí nutně "radikální" postoj Tlustého nahánět "husí kůži". V čem je tedy tzv. radikální postoj Tlustého, chcete-li ODS? V tom, že ODS navrhuje zásadní (radikální - chcete-li) snížení daně z příjmů na rovnou daň 15%? V mém příspěvku Kolik zaplatíte na daních? (NP 8.11. nebo barton.europoslanec.cz) jasně ukazuji, že je dnešní výběr daní a odvodů na zdravotní a sociální pojištění nejen komplikovaný, ale nespravedlivý, protože v něm není dodržena zásada jeden plátce daně z příjmu, jedna daň. Liší se zásadně výpočet daně z příjmů pro samostatně podnikající fyzické osoby a zaměstnance v neprospěch samostatně podnikajících fyzických osob. Do systémů zdravotního a sociálního pojištění ze všeho nejvíce přispívají zaměstnavatelé, což prodražuje naši pracovní sílu a je jedním z důvodů naprosto zbytečně vysoké míry nezaměstnanosti. Proti plýtvání prostředků ve zdravotním pojištění by proto měly nejvíce protestovat zaměstnavatelé, neboť právě 2/3 všech příjmů zdravotních pojišťoven hradí zaměstnavatelé!

Husí kůži by však měl nahánět postoj těch politiků a komentátorů, kteří bagatelizují spojenectví KSČM a ČSSD v budoucím parlamentu po volbách 2006. Plnou výhodu současné převahy levice v českém parlamentu si ostatně naplno "uvědomil" teprve Jiří Paroubek. Kamufláž stávající pravolevostředé koalice mu poskytuje dle jeho názoru dostatečné krytí toho, aby ve skutečně vládnoucí koalici komunistů a socialistů v parlamentu procházely ty nejlevicovější návrhy na změny našich zákonů. Této skutečné koalici se například jen v posledním týdnu podařilo z nového zákona o nemocenském pojištění vypustit pasáže o stropu pro výši odvodu na toto pojištění. Takže soudruzi v parlamentu -novodobí Jánošíkové- chtějí stále více a více peněz. Přitom nemocenské dávky končí stropem, tj. mají svou maximální výši ! A opět se argumentuje výhodností pro tzv. nízko příjmové skupiny obyvatel. Jak správné bylo stanovisko již tolikrát zmiňovaného "radikála" Tlustého, který k novele zákona o dani z příjmu poznamenal lakonicky- je to vzkaz našim občanům- nevydělávejte víc, stejně vás o váš vyšší příjem daněmi a odvody stát připraví. A stát- jak tvrdí Paroubek- jsme přece my.

Krokodýlí slzy roní Pehe nad tím, že v regionech má ODS výborné politiky,ale na celostátní úrovni je "zašpuntovaná" lidmi , kteří zbyli z "éry Václava Klause". Topolánkovi vyčítá,že sice vyšel z regionu, ale nechal se těmi "klony Klause" převálcovat a přijal jejich strategii. Ošidnost poukazování toho, že "ODS vládne ve 13 regionech" je v tom, že naše regiony nemají rozhodující pravomoci, kterými disponuje pouze stát. Levicové vlády si navíc bystře uvědomily, že není nutné delegovat na kraje další pravomoci, jestliže v nich "vládne ODS". Neexistuje lepší příklad než zdravotnická zařízení, která byla na kraje převedena v letech 2002-4. Jakmile se kraje pustily do problematiky financování nemocnic, které jim stát předal s obrovskými dluhy, a rozhodly se vytvářet z nemocnic obchodní společnosti, stát jim v tom formou zákonných překážek zabraňuje. A nový ministr Rath chce víc, chce uzákonit přeměnu těchto nemocnic včetně těch, které už kraje převedly na obchodní společnosti, na neziskové organizace. Regionální samosprávy jsou proto v představách naší vlády pouze další převodovou pákou státu a jejich pravomoci omezené. Navíc nové územní členění státu na 14 krajů se promítlo negativně i do dalšího růstu byrokratického aparátu. To, že Pehe rozděluje politiky ODS na "dobré" z regionů a "zlé" z celostátního vedení, může sice některým lidem i v ODS znít líbivě, bylo by velmi pošetilé se tímto dělením politiků ODS vůbec vážně zabývat. Jedno totiž nemůže Pehe politikům ODS upřít. Tím je názorová konzistentnost. Volič ODS má proto jednu nezanedbatelnou výhodu. Ví, co a koho volí. Pokud ve volbách 2006 zvítězí levice, nebude to znamenat konec politiky ani v ODS. Volby se ale rozhodují u volebních uren, předvolební preference volby nevyhrávají. Počkejme si proto, jak dopadnou. Výsledek je stále otevřený.