11.12.2017 | Svátek má Dana


POLEMIKA: Tohle je Drahoš!

28.9.2017

Odpověď paní Cibulkové

V názvu sobotního textu klade paní Cibulková otázku Drahoš? Kdo je to Drahoš? Byl jsem osm let, od března 2009 do března tohoto roku, tedy po dobu, kdy byl Jiří Drahoš předsedou Akademie věd ČR, členem Akademické rady a jeho blízkým spolupracovníkem. Nemohu tedy poskytnout nezaujatý pohled na jeho činnost, ale nabízím čtenářům snadno ověřitelná fakta, která ukazují, že tvrzení paní Cibulkové se míjí se skutečností na světelné roky.

Nejdříve k hlavnímu obvinění, že byl Jiří Drahoš zvolen v březnu 2013 podruhé předsedou Akademie věd v rozporu se zákonem (zvýraznil jsem klíčová tvrzení paní Cibulkové).

Už když působil na akademii, tak měl k zákonům dost ‚pragmatický‘ přístup. Nejprve tam čtyři roky pracoval jako místopředseda, a pak osm let jako její předseda. Celkem byl tedy dvanáct let členem její Akademické rady, souvisle od roku 2005 do roku 2017. Jenže to bylo v jasném rozporu se zákonem o akademii. Ten říká, že Akademickou radu tvoří předseda, místopředsedové, předseda Vědecké rady a další členové volení ze členů Sněmu na základě návrhů z pracovišť akademie. Funkční období Rady je čtyři roky. Člen Rady může být do této funkce volen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období.

Toto porušení zákona sice tehdy vyvolalo mediální kritiku, tu ale akademie zdánlivě odklonila obezličkou, že předseda se jako volí zvlášť. Bylo to jen zametání vážného problému pod koberec, planá, zavádějící a nepoctivá výmluva. Ze zákona jasně pro každého plyne osm let a dost. S tím, jak technicky volba probíhá, to nemá nic do činění. To platí i pro Drahoše. Zákon byl prostě hrubě porušen tím Drahošovým protiprávním působením v druhém období jako předseda. Holt, když někomu jde o důležitou funkci, tak se zákon jednoduše ohne.

Paní Cibulková přesně cituje pasáž platného znění zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, která se týká Akademické rady a jež zní

§ 7
Rada
1. Výkonným orgánem Akademie je Rada.
2. Radu tvoří předseda, místopředsedové, předseda Vědecké rady a další členové volení ze členů Sněmu na základě návrhů z pracovišť Akademie.
3. Funkční období Rady je čtyři roky. Člen Rady může být do této funkce volen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období. Členství v Radě je neslučitelné s funkcí ředitele pracoviště.

Nemá ovšem pravdu, když z toho vyvozuje, že „ze zákona jasně pro každého plyne osm let a dost. S tím, jak technicky volba probíhá, to nemá nic do činění.“

protože předseda Akademie věd není nikým, ani Sněmem Akademie věd, do své funkce volen, ale, jak říká další paragraf zákona o Akademii věd,

§ 10
Předseda
1. Předseda jedná ve všech věcech týkajících se Akademie.
2. Předsedu jmenuje a odvolává prezident republiky z členů Sněmu a na návrh Sněmu, který projedná vláda. Funkční období předsedy je čtyři roky. Funkci předsedy nelze zastávat déle než dvě po sobě jdoucí funkční období.

je do funkce jmenován prezidentem, podobně jako jsou do funkcí jmenováni třeba rektoři vysokých škol. Všichni ostatní členové Akademické rady, kromě předsedy Vědecké rady Akademie věd, který je členem ex-offo, jsou skutečně Sněmem voleni a na ně se tedy omezení „dvakrát po sobě a dost“ vztahuje. Ani na předsedu Vědecké rady se toto omezení přirozeně nevztahuje, neboť ani on není Sněmem volen a v jeho případě není počet funkčních období předsedy Vědecké rady a tedy ani členství v Akademické radě dokonce ničím omezen.

V souvislosti s „vítačskou peticí“ se paní Cibulková dále zmiňuje o případu Karla Olivy, dlouholetého ředitele Ústavu pro jazyk český Akademii věd a mého dobrého kamaráda, takto:

Rozvraceč Oliva ze dne na den přišel o zaměstnání v akademii - jako, že už nezapadá do profilu ústavu. Lingvista, který tam dělal ředitele, a roky byl i předsedou Vědecké rady akademie. Tím se vyřešil i jiný problém - Karel Oliva uvažoval o kandidatuře v podzimních volbách předsedy akademie. S vyhazovem ta možnost však padla. Cyril Höschl je na tom lépe - působí totiž na univerzitě a na klinice.

Karel Oliva byl od roku 2003 do září 2016 s malou přestávkou, kdy byl předsedou Vědecké rady Akademie věd, ředitelem Ústavu pro jazyk český a znova na tuto funkci již kandidovat nemohl. Způsob, jakým se Ústav pro jazyk český rozešel s Karlem Olivou, jsem kritizoval ve svém blogu v LN Ústav pro jazyk český versus Karel Oliva, protože takto se s končím ředitelem nezachází, ať už byly důvody rozchodu jakékoliv. Ale s Karlem Olivou se rozešel ve zlém nový ředitel Martin Prošek, Jiří Drahoš s tím neměl nic společného. A pokud jde o „jiný problém“, ten vůbec nevznikl, protože Karel Oliva o kandidatuře na místo předsedy ve volbách v prosinci 2016 jistě neuvažoval, neboť, jak říká výše citovaný § 10, odstavec 2., volit lze jedině ze členů Sněmu a tím již od okamžiku skončení funkce ředitele nebyl.

A nakonec k případu „dění kolem senátorky Sykové“.

I o ní se proslýchalo, že by mohla na podzim kandidovat na předsedkyni akademie, a dokonce, že by se ČSSD mohla pokusit postavit ji jako svého kandidáta na prezidenta. V obou případech měla rozumné šance uspět. Leč nekonvenovala akademickému lobby a jeho plánům. Zatímco roky se sama akademie výzkumy týmu Sykové kolem kmenových buněk chlubila, náhle vypukla mediální kampaň naopak proti. A už se jí nikdo z akademie nezastal. Vzhledem k načasování pak už nepřicházela ani jedna její kandidatura v úvahu. Možná, že ta její klinická studie byla ještě předčasná, ale v medicíně výsledky jen na laboratorních zvířatech ještě jistotu nedávají. Jenže o to taky tehdy nešlo - senátorka Syková by prostě mohla jaksi stínit.

Nevím, zda Eva Syková uvažovala před 31. květnem 2016 o kandidatuře na předsedkyni Akademie věd ve volbách v prosinci 2016, či dokonce na prezidentku republiky v barvách ČSSD v roce 2018, ale co všichni víme je, že v prosinci roku 2008 kandidovala proti Jiřímu Drahošovi ve volbě kandidáta na předsedu Akademie věd. A tehdy, kdy žádné problémy s kmenovými buňkami ještě neexistovaly, drtivě prohrála poměrem hlasů 27:188. A o tuto funkci se mohla znova ucházet při další volbě kandidáta na předsedu Akademie věd v prosinci 2012, ale nepokusila se o to.

Je pravda, že otázkou využití kmenových buněk pro léčbu různých chorob se Ústav experimentální medicíny, jehož byla Eva Syková od roku 2001 do června 2016 ředitelkou, delší dobou zabýval, ale chválila se především sama paní profesorka. Ona „mediální kampaň“ začala pořadem Reportéři ČT 9.11. 2015 o tom, jak probíhalo přijímání některých pacientů zařazených do klinické studie zaměřené na zkoumání vlivu podávání kmenových buněk pacientům postižených amyotrofickou laterální sklerózou. Tato klinická studie probíhala se souhlasem Státního úřadu na kontrolu léčiv od roku 2012 v Nemocnici Motol a kmenové buňky pro ní dodávala podle smlouvy s FN Motol Bioinova, s.r.o., jejímž většinovým podílníkem byl v té době Ústav experimentální medicíny. Přitom ze zákona musí poskytovat dodavatel testované léčivé prostředky zdarma. V reportáži ČT se objevila svědectví, že v některých případech bylo zařazení do klinické studie podmíněno předchozím poskytnutím „daru“ 150 tisíc spolku Buněčná terapie „na výzkum“. Tento spolek, jehož předsedkyní byla od založení v roce 2003 Eva Syková, poskytnutý dar poukázal Bioinově, která je použila pro přípravu kmenových buněk. Poté, co ČT odvysílala 30.5. 2016 druhý díl reportáže o této klinické studii, z níž bylo zjevné, že k takovému jednání skutečně docházelo, odvolal Jiří Drahoš prof. Sykovou z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny a současně požádal Radu tohoto ústavu o nezbytný souhlas s tímto rozhodnutím. Dříve než Rada Ústavu experimentální medicíny žádost předsedy Akademie věd projednala, profesorka Syková sama odstoupila. Na podzim 2016 pak odstoupila i z funkce první místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace a členky Učené společnosti. A podle údajů v Obchodním rejstříku zakladatelé spolku Buněčná terapie rozhodli dne 7.11.2016 o zrušení spolku s likvidací ke dni 31.12.2016.

Profesorka Syková nikomu nestínila, snad jen sama sobě.

*****************************

Dodatek:

Uvědomil jsem si, že pro ty, kteří stále pochybují o legálnosti volby Jiřího Drahoše předsedou Akademie věd na druhé funkční období, bych měl citovat i paragraf 6 zákona o Akademii věd ČR

§ 6
Sněm
a. přijímá stanovy Akademie, které nabývají platnosti po schválení vládou České republiky,
b. schvaluje výroční zprávu o činnosti Akademie,
c. schvaluje rozpočet a závěrečný účet Akademie, jakož i rozdělení finančních prostředků mezi pracoviště,
d. schvaluje zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení pracovišť,
e. usnáší se na návrhu na jmenování předsedy z členů Sněmu a na jeho odvolání,
f. volí a odvolává z funkce volené členy Rady a členy Vědecké rady,
g. rozhoduje o všech dalších věcech, které mu vyhradí stanovy.

z něhož jednoznačně vyplývá, že Sněm Akademie věd předsedu nevolí, ale usnáší se na návrhu na jeho jmenování prezidentem republiky. A dále, že volí „volené“ členy Rady. O tom, co úpravou zákona o Akademii věd zákonem 342/2005 Sb., kterým se měnilo postavení Akademie věd a jejích ústavů, zákonodárce myslel, se lze přesvědčit v Důvodové zprávě, jež je součástí výše citovaného zákona. K úpravě § 6, jíž se do zákona dostaly výše citovaná písmena e. a f., se v ní praví:

Smyslem úpravy v § 5, 6 a 8 je odlišit postavení řídícího orgánu Akademie věd České republiky jako organizační složky České republiky (předsedy Akademie věd České republiky) od volených samosprávných orgánů soustavy pracovišť Akademie věd České republiky (Akademický sněm a Akademická rada).

Zásadní odlišnost postavení předsedy Akademie věd od ostatních členů Akademické rady je dána tím, že Akademie věd má pro rozpočtové účely postavení ústředního orgánu České republiky a prostředky pro ni se rozpočtují v samostatné kapitole státního rozpočtu České republiky, za jejíž správu předseda Akademie věd odpovídá, podobně jako ministři vlády odpovídají za své kapitoly. Tuto odpovědnost má výlučně předseda, nikoliv Akademická rada, jež je samosprávný organ soustavy pracovišť Akademie věd.

Na základě ustanovení paragrafu 6 a znalosti Důvodové zprávy k 342/2005 Sb., nemůže být o interpretaci ustanovení paragrafu 7Člen Rady může být do této funkce volen nejvýše na dvěpo sobě jdoucí období.“ žádný spor. Čtenář má samozřejmě právo sdílet názor, že pravidlo „dvakrát a dost“ by se mělo vztahovat na všechny členy Rady, nejen ty volené, ale zákonodárce měl zjevně a jednoznačně jiný úmysl. A to bychom měli všichni respektovat.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


J. Kanioková
20:20
28.9.2017

V. Klepetko
22:32
28.9.2017

Š. Hašek
15:24
28.9.2017

J. Hejna
11:51
28.9.2017

V. Heidlerová
7:20
29.9.2017

O. Zeman
11:46
28.9.2017

Š. Hašek
15:31
28.9.2017

T. Hraj
10:30
28.9.2017

J. Štrobl
9:17
28.9.2017

P. Rudolf
Ano
8:59
28.9.2017

V. Klepetko
9:29
28.9.2017

P. Rudolf
9:49
28.9.2017

V. Klepetko
10:28
28.9.2017

J. Farda
15:25
28.9.2017

D. Polanský
8:47
28.9.2017

P. Zinga
8:47
28.9.2017

J. Skála
5:12
28.9.2017

D. Stirský
6:28
28.9.2017

R. Sorge
6:39
28.9.2017

Z. Rychlý
8:14
28.9.2017

V. Heidlerová
8:56
28.9.2017

M. Prokop
11:35
28.9.2017

J. Jurax
11:35
28.9.2017

V. Heidlerová
14:01
28.9.2017

J. Jurax
14:59
28.9.2017

V. Heidlerová
18:09
28.9.2017

J. Jurax
19:39
28.9.2017

J. Jurax
19:47
28.9.2017

Š. Hašek
15:39
28.9.2017

V. Heidlerová
7:41
29.9.2017

V. Klepetko
2:20
28.9.2017

P. Boublíková
5:00
28.9.2017

V. Klepetko
8:39
28.9.2017

P. Boublíková
9:54
28.9.2017

P. Rychetsky
0:47
28.9.2017

J. Jurax
11:44
28.9.2017

V. Vlk
0:24
28.9.2017

počet příspěvků: 56, poslední 29.9.2017 07:41









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.