26.4.2024 | Svátek má Oto


POLEMIKA: Soudruh Miller z Rudého práva

2.1.2008

Tak se nám soudruh Robert Miller zase jednou na Neviditelném psu hezky rozpovídal, skoro by se dalo říct, že zcela v intencích Jiřího Paroubka.

Nejprve prezidentu Klausovi vyčetl, že se odmítá zúčastnit televizní šaškárny s Paroubkovým kandidátem na prezidenta, nyní si vzal na paškál zase jeho rozhovor s Evou Hůlkovou pro pořad Doteky víry vysílaný Radiožurnálem. Prezidentův dialog si přečetl velmi pozorně - to by v tom byl čert, aby se něco na Klause nenašlo! A tak není divu, že z celého takřka hodinového (!) rozhovoru vyšťoural prezidentovo vyznání z obdivu k australskému časopisu protikomunistického zaměření Quadrant. Bingo!

Soudruh Miller ihned přispěchal s tvrzením, že je ostudné, když se český prezident nechá inspirovat časopisem financovaným CIA - v Millerových očích patrně odsouzeníhodnou a zavrženíhodnou. Jenže autor čerpá ze záhadných informací či spíš dezinformací, a to z obvinění jedné australské extremistické levicové straničky, jíž se však její tvrzení nepodařilo prokázat.

Soudruh Miller, aniž by připojil jediný odkaz, na němž bychom si mohli jeho slova ověřit, tak na základě jedné vyřčené věty hned českého prezidenta takřka obviňuje ze spolupráce s americkou výzvědnou službou - nebo se aspoň svým článkem snaží tuto myšlenku čtenářům zasít do podvědomí.

Nedosti na tom, soudruh Miller ještě Klausovi podsouvá, že se mu líbí v Quadrantu otištěné básničky a doplňuje jména tří autorek a názvů jejich dílek, názvů, které zřejmě mají ve čtenáři vzbudit dojem, že jde o obscénnosti nejhrubšího zrna. Dělá tak bez toho, že by se prezident o nějaké poezii vůbec zmínil, navíc se ještě rádoby ironicky táže, zda si v básničkách prezident také podtrhuje a dělá si z nich výpisky.

Dále pak soudruh Miller snižuje úroveň jmenovaného listu tím, že cituje bývalého australského premiéra Howarda, který si kdysi prý postěžoval, že Quadrant vede existenci z ruky do úst, což má být podle soudruha Millera asi důkazem mizerné kvality časopisu. Jemu by - podle zisků - zřejmě připadal jako nejserióznější bulvární Blesk, zatímco ve finančních těžkostech donedávna se potácející Respekt by u něj byl tiskovinou hodnou leda opovržení.

Nakonec se ale zamysleme nad - neprokázaným - tvrzením, že americká CIA financuje australský časopis, který si oblíbil prezident Klaus. I kdyby to byla pravda - co je na tom, proboha, špatného? Soudruh Miller, údajný to tlumočník a finanční poradce, který se v Hospodářských novinách pro změnu vydává za zakladatele celoamerické organizace American Czech & Slovak Association (o jejíž existenci nenajdeme na internetu ani slovo) a v letech 1992 - 1997 prý byl manažerem - opět nejspíš zcela fiktivního - Českého a slovenského střediska služeb ve Washingtonu, evidentně zapomněl na existenci jisté rozhlasové stanice, která mnohým z nás za totality vlévala krev do žil, uváděla na pravou míru lži bolševické věrchušky, byla velkým propagátorem Charty 77 a podporovala i pozdějšího prezidenta Havla. A hádejte, soudruhu Millere, kdo Svobodnou Evropu financoval!

O samotném soudruhu Millerovi nalezneme jedinou zmínku na stránkách českého ministerstva zahraničí, a to ve smyslu, že se neúspěšně pokouší obnovit Společnost česko-amerického přátelství. Na internetu je pak jediná reference k Czech and Slovak Service Center (CSSC) - Washington D.C.USA, a to na webu Běloruské republiky - ovšem odkaz vede na nefunkční adresu stejně jako odkaz ze serveru Thomson Gale.

Články soudruha Millera se na internetu (zejména na levičáckých Blistech) objevily poprvé v době sarajevského atentátu, a to kupodivu v souvislosti s Janem Švejnarem, jehož tehdejší prezident Havel neúspěšně navrhoval do funkce českého premiéra, aby se pak po nich nadlouho slehla zem a vynořily se opět na stránkách našeho tisku v souvislosti s kandidaturou - světe, div se - Jana Švejnara na funkci prezidenta České republiky. Soudruh Miller se nám zkrátka snaží vsugerovat, že Václav Klaus není nic jiného než bezcharakterní lump. A to jen díky tomu, že se nechce snížit k účasti v televizním varieté a že čte jeden australský časopis, do kterého, mimochodem, přispívají renomované osobnosti politického i kulturního života z celého světa.

To si pan Klaus dovoluje hodně, že?

Soudruh Miller by měl příště vyrukovat se smysluplnějším textem, s takovým, který by tolik nepřipomínal sloh komunistického Rudého práva a nad nímž by přemýšlející člověk nemusel nevěřícně kroutit hlavou a přemýšlet, zda neměl být uveřejněn až 1. dubna coby připomínka našich novin z doby před rokem 1989.

redaktor NP