17.10.2017 | Svátek má Hedvika


POLEMIKA: Proč čtou Němci Marxův Kapitál?

24.2.2009

Protože se v něm dočtou, jak se rodák z Trevíru dívá na dnešní svět a spolu s mnoha dalšími politiky, ekonomy i obyčejnými lidmi hledá odpověď na otázku, jak současný pochroumaný kapitalismus uzdravit, aby dále sloužil lidem jako nástroj k životu ve svobodě a prosperitě. O tom, že Marxův Das Kapital je zajimavé a podnětné čtení svědčí jistě i to, že byl po 9 týdnů mezi německými bestsellery.

Konec legrace, všechno, co jsem napsal je do písmene pravda, jen jsem zamčel, že tím autorem není náš dobrý známý Karel, ale arcibskup mnichovský, dříve biskup v Trevíru, Reinhard Marx. A jeho knihu, pro niž si od svého jmenovce troufale vypůjčil název Das Kapital, si vzal Peter Gumbel, kmenový dopisovatel amerického týdeníku Time, jako výchozí bod pro článek Přemýšlejme znovu o Marxovi (Rethinking Marx), jenž vyšel v evropské mutaci Time 2. února jako jeden ze tří rozsáhlých článků věnovaných letošnímu Ekonomickému fóru v Davosu. Hlavním tématem tohoto čísla byla ovšem inaugurace Baracka Obamy. Připomínám, že Time vychází ve skutečnosti týden před datem na obálce, takže číslo z 2. února vyšlo krátce po Obamově inauguraci a těsně před Fórem v Davosu.

Hlavní poselství článku Petra Gumbela je shrnuté v jeho podtitulku: při hledání způsobu, jak zachránit kapitalismus, stojí za to studovat jeho největšího kritika. Jeho autor připomíná, že v úvodním dopise svému slavnému jmenovci Reinhard samozřejmě odmítá Karlova revoluční řešení tehdejší situace. Při pohledu na trosky globálního finančního systému si mnichovský arcibuskup nicméně klade otázku „Nebyla Marxova kritika kapitalismu nakonec oprávněná?“ a pokračuje „je možné, že kapitalismus je jen epizoda v historii, která v jednom okamžiku skončí protože tento systém se zhroutí v důsledku svých vnitřních protikladů?“

Podobný pohled na dnešní svět jako mnichovský arcibiskup má i Peter Gumbel, jenž v úvodu poznamenává „ponecháme-li stranou Marxova proroctví, nacházíme v jeho spisech břitkou diagnózou existujících problémů tržní ekonomiky, která je překvapivě releventní i v dnešní situaci“ a dodává „Komunistický manifest, jenž napsal společně s Engelsem, je podivuhodně předvídavý ohledně nákladů a výnosů globalizace“.

Článek je psán u příležitosti nadcházejícícho Ekonomického fóra v Davosu a jeho autor očekává, že diskuze o tom, jak napravit dnešní kapitalismus, aby byl stabilnější a spravedlivější, bude jeho hlavním tématem. Jak ukázal samotný průběh Fóra, tak tomu také bylo. V této souvislosti Gumbel připomíná varovná slova německé kancléřky Angely Merkelové „pokud nebudou vlády schopné ukázat, že dokážeme vytvořit sociální systém, v němž takové krize nenestávají, budeme čelit stále naléhavější otázce, zda tohle je ten správný systém.“

Není proto jistě od věci, že v dopise Karlovi Reinhard klade píše „Jedna otázka mne nenechává v klidu: na konci 20. století, kdy kapitalistický Západ porazil v souboji dvou systémů komunistický Východ, neodmítli jsem Tebe a Tvé ekonomické teorie příliš rychle?“

Člověk nemusí souhlasit s arcbiskupem Reinhardem či Peterem Gumbelem, že Marxovy práce a především Das Kapital mají k dnešní situaci ve světě co říci a může považovat jeho postřehy o kapitalismu za překonané a pro jeho dnešní problémy irelevantní. Může si dokonce myslet, že se žádná mimořádná krize kapitalismu nekoná, ale jde jen o jeho obvyklou chřipku, jež sama odejde. Ale časem prověřená moudrost nás učí, že je vždy užitečné znát názory svých protivníků. A kromě toho se z chřipky může vyklubat něco daleko horšího, třeba zánět srdečního svalu, jak jsem na vlastní kůži poznal před 28 lety.

Proč o tomhle článku v Time píši? Protože na něj v článku Neuvěřitelná nepoučitelnost vHospodářských novínách 17. 2. reagoval Václav Klaus. V jehož úvodu konstatuje

V okamžiku konce komunismu (nikoliv nezáměrně vždy říkám kolapsu, nikoli porážky komunismu) se zdálo, že jsou myšlenky a instituce tohoto systému natolik zdiskreditovány, že se v představitelné budoucnosti nemohou vrátit a že se je – bez začervenání – člověk snad ani nemůže odvážit veřejně obhajovat. Nedalo se předpokládat, že by se mohlo znovu začít věřit více státu než trhu, že by se mohlo myslet, že je možné rozdávat více než se vyprodukuje, že člověk má nárok na jistou životní úroveň a nikoli, že si ji sám musí zasloužit, že je libovolně vznešeně znějící doktrína více než lidská svoboda, že je moudrost vyvolených více než to, co vědí „obyčejní“ lidé, atd.

Po prostřední části, která je kritikou postojů Západu obecně a EU speciálně, Klaus dodává:

Motivací k napsání tohoto mého článku však bylo něco jiného. Americký časopis Time, v čísle věnovaném inauguraci prezidenta Obamy, diskutoval politiku nové administrativy a pravděpodobně – nikoli náhodou – věnoval celých šest stránek článku „Přemýšlejme znovu o Marxovi“ se základní tezí: „když se snažíme zachránit kapitalismus, stojí za to Marxe studovat“. (Mimochodem, v březnu uplyne již 120 let od Marxovy smrti.) Autor Peter Gumbel sice říká, že máme „nechat stranou jeho vizionářské pohledy do budoucnosti“, ale měli bychom se zabývat jeho „břitkou diagnózou existujících problémů tržní ekonomiky“ (Time, 20. 1. 2009, str. 42). Za citát stojí i to, že je podle něho Komunistický manifest mimořádně „předvídavý ohledně nákladů a výnosů globalizace“. Autor článku se proto ptá, zda jsme na konci dvacátého století neudělali chybu, když jsme příliš rychle odmítli Marxovy ekonomické teorie?

Cituji tento text tak obšírně, protože nejde o okrajového autora, o okrajový časopis a o okrajové načasování článku. Týdeník Time je již mnohá desetiletí naprostou špičkou amerických tištěných médií. Nesmíme si takových věcí nevšímat.

V souvislost s tímto odsudkem si připomeňme slova Vávlava Klause pronesená v projevu před Evropským parlamentem jen o tři dny později, 20.2. Klaus v něm kritizoval EU za to, že

Zde je prosazována alternativa jen jedna a kdo uvažuje o alternativě jiné, je považován za odpůrce evropské integrace.

a zdůraznil, že

Zřejmě nejdůležitější pro tuto chvíli je požadavek, aby svobodná diskuse o těchto věcech nebyla považována za útok na samotnou myšlenku evropské integrace. Vždycky jsem si myslel, že smět o těchto vážných otázkách diskutovat, být slyšen, hájit prostor každého k prezentaci jiného než "jediného správného názoru" - byť s ním třeba nesouhlasíme - je právě ona demokracie, která nám byla po čtyři desetiletí odpírána.

Očekával bych proto, že své zásady bude Václav Klaus aplikovat nejen ve vztahu na to, co tvrdí on sám, ale že stejně tolerantní a vnímavý bude i k názorům jiných, s nimiž nesouhlasí. Že to nebude on, kdo bude prosazovat „jedinou alternativu“ a že naopak bude hájit právo druhých na prezentaci jiného než „jediného správného názoru“ i když půjde o názor na ekonomické učení Karla Marxe. A že také pochopí, že článek v Time není útokem na podstatu kapitalismu, že Peter Gumber ani Rienhard Marx nevěří státu více bež trhu, že si nemyslí, že je možné rozdávat více než se vyprodukuje atd. A že ho proto nenapadne obviňovat Time a Petera Gumbela z „neuvěřitelné nepoučitelnosti“. Článek v HN je smutným svědectvím, že tohoto výkonu Václav Klaus schopný není. Skutečnost, že časopisu Time podkládá úmysl, že načasoval Gumbelův článek „pravděpodobně – nikoli náhodou – “ do čísla věnovaného inauguraci Obamy, je z důvodů, které jsem vysvětlil na začátku, absurdní a trapnou tečkou za jeho článkem. A to nemluvím o tom, že se Václav Klaus nenamáhá rozlišovat co říká Peter Gumbel a co arcibiskup Reinhard (poslední Klausem citovaná otázka z Time je jeho).

Přemýšliví lidé budou číst Marxe, Reinharda i Karla, nadále, i když se to Václavu Klausovi nebude líbit. A Time zůstane i po tomto článku „špičkovou amerických tištěných medií“, časopisem, který publikuje kvalitní články vhodně načasované, aby měli co říci k aktuálním problémům. A právě proto, že dává prostor k zaznění různých názorů i na takové pro někoho posvátné věci věci, jako je kapitalismus, bychom si ho měli všímat.

A na závěr ještě drobnost. Karel Marx zemřel 14. 3. 1883, a tedy v březnu od jeho smrti uplyne 126 let, nikoliv 120, jak tvrdí v článku v HN Václav Klaus.



Grafton Recruitment Praha
C# Web Software Developer

Grafton Recruitment Praha
Praha
nabízený plat: 50 000 - 80 000 Kč

Diskuse


Richard III.
23:17
24.2.2009

K.
8:44
25.2.2009

L'ego
21:28
24.2.2009

Jiří Chýla
23:10
24.2.2009

Fafa
20:04
24.2.2009

rolandszewczyk
0:55
25.2.2009

Jara
7:45
25.2.2009

Fafa
19:50
24.2.2009

K.
19:56
24.2.2009

Fafa
K
20:07
24.2.2009

K.
20:12
24.2.2009

Fafa
K
20:24
24.2.2009

K.
20:51
24.2.2009

Fafa
23:46
24.2.2009

K.
6:14
25.2.2009

Niky
18:37
24.2.2009

Kolemjdoucí (J.Š.)
5:40
26.2.2009

rolandszewczyk
18:30
24.2.2009

Pidra
17:45
24.2.2009

rolandszewczyk
17:22
24.2.2009

Phoenix
18:37
24.2.2009

rolandszewczyk
19:02
24.2.2009

K.
20:08
24.2.2009

No prece..
23:24
24.2.2009

rolandszewczyk
0:51
25.2.2009

Jarda
16:38
24.2.2009

Radek Kopecký
15:59
24.2.2009

rolandszewczyk
17:30
24.2.2009

Phoenix
18:44
24.2.2009

rolandszewczyk
19:08
24.2.2009

Phoenix
22:37
24.2.2009

René
15:04
24.2.2009

cb
17:35
24.2.2009

Pepan
21:56
24.2.2009

JakubS
14:43
24.2.2009

Jakub S.
14:54
24.2.2009

Minutus
15:58
24.2.2009

Rex
13:48
24.2.2009

Rex
13:50
24.2.2009

Pete Brich
13:58
24.2.2009

skrebec
17:59
24.2.2009

westík
13:33
24.2.2009

Phoenix
13:43
24.2.2009

J.S.
14:25
24.2.2009

cb
14:40
24.2.2009

Hrad
16:40
24.2.2009

ps
16:50
24.2.2009

Hrad
16:58
24.2.2009

ps
17:47
24.2.2009

Niky
13:15
24.2.2009

Svatý Svatopluk
16:18
24.2.2009

Harry
12:38
24.2.2009

cb
12:39
24.2.2009

student
13:36
24.2.2009

Zebra
12:16
24.2.2009

vita
14:42
24.2.2009

Pytel
11:27
24.2.2009

počet příspěvků: 186, poslední 26.2.2009 05:40









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.