25.4.2024 | Svátek má Marek


POLEMIKA: O špinavých a čistých zdrojích energie

18.2.2014

Reakce na článek Ivana Breziny Šest špinavých tajemství "čistých" zdrojů energie

Autor uvádí článek úsměvnou příhodou výbuchu kravínu díky zvýšené koncentraci metanu z kravských prdů.

Jakoukoli stavbu, nejen kravín, je nutno pro to, aby se tam dalo přebývat, větrat. Výbuch nahromaděného metanu jasně naznačuje, že došlo k pochybení člověka a nikoli dobytka. Zemědělci si tedy můžou stěžovat jen na vlastní hloupost, popřípadě nefunkčnost techniky a nikoli na to, že krávy "prdí".

A nyní již k jednotlivým bodům v článku. Co se mi na něm nelíbí, je to, že autor řekne A, ale tak nějak už zapomene říct i to B.

1) Bioplynové elektrárny

Autor "šmahem pera" hodil všechny bioplynové elektrárny do jednoho pytle. Elektrárna, o kterou mu v článku převážně jde, je ale dost specifické zařízení, které pro výrobu bioplynu využívá mimo jiné "vedlejší živočišné produkty", což jsou mrtvá těla zvířat. To není "normální" bioplynová stanice, kterých je spousta po vesnicích a které si staví každé zemědělské družstvo a krmí je siláží stejně jako krávy, které mají kravín hned vedle. Tohle je specifické zařízení, které musí mít přísné hygienické podmínky pro svůj provoz, které mimo jiné podmiňuje vydání povolení, jež bioplynová stanice neměla, načež jí byly opakovaně udělovány pokuty.

Samozřejmě, že i "normální" bioplynové stanice páchnou. Ale neměly by páchnout víc, než obyčejný kravín.

Bioplynová stanice je specifická stavba, jejíž umístění by mělo splňovat určité náležitosti. Není to stavba, kterou někde postavíte a děj se vůle boží. Ke stanici potřebujete mít pozemky dostatečně vzdálené od osídlených míst, abyste sem mohli vyvážet "fugát", stejně jako kejdu z kravína. A stanice samozřejmě musí být postavena tak, aby případným zápachem neobtěžovala obyvatele okolních obcí. Pokud se ale skloubí zlatokopectví v energetice s hloupostí projektantů a úřadů, ale i občanů, pak bohužel dochází k situacím jako ve Velkých Albrechticích u Ostravy, na které článek autora taktéž odkazuje.

Rada: Uhelnou elektrárnu byste si také na zahradě nepostavili.

2) Vodní elektrárny

Ano umím si představit, co by se stalo, kdyby se protrhla přehrada. V televizi už jsem viděl spoustu katastrofických filmů, kde se něco podobného stalo. Zmiňovaná přehrada Orlík je součástí vltavské přehradní kaskády a slouží k tomu, aby pomáhala mírnit následky povodní. Výroba elektřiny je spíš jen vedlejší produkt, kterého by bylo škoda nevyužít. Do vodních elektráren bychom měli ale započítat i přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně nebo třeba domácí vodní elektrárny, které jsou taktéž velmi užitečné a povodně z nich rozhodně nehrozí.

A propos, vodní elektrárny nejsou nebezpečné, přehrady můžou za jistých podmínek být nebezpečné.

Rada: Voda teče zadarmo, uhlí si musíte nakopat.

3) Geotermální elektrárny

Mé vzdělání není nijak slavné, ale i mně je jasné, že když budu na velmi horkou věc lít studenou vodu, tak to bude hodně pářit a pak něco možná praskne. V uzavřeném prostoru vznikne díky páře tlak, který se prostě po určité době bude muset nějak uvolnit. Geotermální elektrárna dokáže vyrábět levnou energii, ale bohužel způsobuje nestabilitu v zemském podloží. Zavrhovat ji je stejné jako zahodit tisíci korunovou bankovku jen proto, že se mi nelíbí obrázek, který je na ní natištěný. Její stavba je ale odůvodnitelná pouze tam, kde nebude nějaké to zemětřesení vadit.

Rada: Každá věc má svoje plusy a mínusy.

4) Sluneční elektrárny

Zde s autorem víceméně souhlasím, jen bych doplnil, že účinnost používaných křemíkových panelů je dnes cca 17 %, přičemž jejich účinnost po 20 letech se sníží asi tak na polovinu. Začínají se ale vyvíjet organické solární panely, které mají pokusnou účinnost 25 % a teoretickou cca 35 % a měly by stát cca 200x méně než panely křemíkové. Pro jejich funkčnost se používá oxid titaničitý TiO2, který se používá třeba do žvýkaček (E171). Ekologické zatížení pak bude zajisté několikanásobně menší než u křemíkového panelu.

Olověné baterie se používají hlavně proto, že jsou nejlevnější - nejsnadněji vyrobitelné. Nikoli jediné možné.

Rada: Díky poptávce se vyvíjejí nové metody. Pokrok určují peníze.

5) Větrné elektrárny

Větrné elektrárny se stavějí z nějakého důvodu. Jejich energie je levná a neprodukují žádný odpad. Ano, ubližují našemu krásnu, ale to hnědouhelné elektrárny také a, přiznejme si, v mnohem větší míře. Zabíjejí ptáky, ale to automobily také. Padá z nich led, ale to ze střech a okapů také. Produkují hluk, ale to všechny elektrárny.

Rada: Postavíte-li si na zahradě hospodu, nemůžete se divit, že se moc nevyspíte.

6) Biopaliva

Ano, biopaliva jsou způsob, jak sponzorovat zemědělce, protože jen výrobou potravin se zemědělské družstvo uživí velmi špatně. (Proto také staví bioplynové elektrárny.)

Dodatek: Uhlí (České úspory uhlí stonásobně prožerou jiní)

Autor propaguje uhlí, uhelné elektrárny, prolomení těžebních limitů.

Uhlí není řešení. Jeho zásoby, stejně jako ropy a zemního plynu, jsou omezené. Při jeho těžbě i spalování dochází k znečištění ovzduší, a jak už říkal kotelník ve filmu Sněženky a machři: "Uhlí nemá nožičky." Proto se vymýšlejí a používají jiné metody výroby elektrické energie.

Odsíření je hezká věc, ale polétavý popílek v plicích už není tak hezký. Doporučuji autorovi, aby se někdy zajel podívat do severních Čech, kde se to "spásné" uhlí těží, anebo na Ostravsko, kde se spaluje. A dýchat, zhluboka dýchat.

Nebo se alespoň podívat na stránku Ovzduší na Ostravsku, to už řekne vše.

Prolomením těžebních limitů, které autor propaguje, dojde k devastaci krajiny mnohem rozsáhlejší, než může způsobit kterákoli z výše uvedených elektráren. A dopady na zdraví občanů budou několikanásobně vyšší.

Hezká věc jsou tyhle statistiky. Jenže člověk by měl porovnávat porovnatelné.

Pan Brezina píše: "Nejpikantnější ale je, že snaha o vytlačení fosilních paliv z Evropy je až dětinsky hloupá. Čína ročně vytěží asi 2 878 milionů tun uhlí,USA 1 171 milionů tun, Indie 568 milionů. Česko ročně vytěží 66 milionů uhlí - tedy 2,3 % těžby Číny a 1,4 % těžby všech tří největších světových těžitelů."

A já přidávám: Čína vytěží 2878 mil.t/rok - 1 339 724 852 obyvatel (2010) - 9 596 960 km² = 2,15 t/obyvatele =299,8 t/km². USA vytěží 1171 mil.t/rok - 312 355 000 obyvatel (2011) - 9 631 214 km² = 3,75 t/obyvatele = 121,58 t/km². ČR vytěží 66 mil.t/rok - 10 505 445 obyvatel (2012) - 78 867km² = 6,28 t/obyvatele = 836,85 t/km².

Opravdu si pan Brezina myslí, že na tu naši malou zemičku těžíme uhlí málo?

Antonín Pavlas