Nejsem člověk, co se rád pouští do polemik ve veřejném prostoru. Nicméně mi nedá, abych nereagoval na článek Jana Payna Noční můra.

Autor svým příspěvkem poukazuje na velký problém společnosti: neschopnost rozlišit úlohu politika a úředníka. Velmi často se můžeme setkat s nesmyslnou představou, že za špatný stav naší ekonomiky, kultury, školství apod. je zodpovědná nekompetentnost ve vedení. To ovšem pramení z výše uvedeného problému. Vztah experta a politika však není a nemá být dle definice souřadný (expert = politik), ale podřadný. Expert je podřízen politikovi.

Co je úkolem úředníka (odborníka, experta)? Úkolem úředníka je mít perfektní znalost problematiky, jíž se má zabývat. Schopnost řešit odborné problémy, poskytovat analýzy, vykazovat výsledky. Schopnost přispět odborným názorem do diskuze, prostě poradit. Nic víc, nic míň. Posléze už jen plní politická zadání svých nadřízených.

Co je úkolem politika? V demokratické společnosti je jedním z jejích největších kladů a záporů, že se politikem může stát každý. Lidé všech ras, skupin či povolání. Tedy i lidé bez náležitého odborného vzdělání. Proč to nevadí? Protože se neodbornost v podstatě nedostane do rozporu s úkolem politika. Politik má jediný úkol a tím je rozhodovat. Lidé si volí své zástupce dle podobných názorů, podobného uvažování a podobného rozhodování. Pokud si zvolím svého zástupce (politika), vycházím z toho, že se bude rozhodovat stejně, jako bych se rozhodoval já být na jeho místě. Politik musí být rozhodná, důvěryhodná a charismatická osobnost schopná zastupovat své voliče (ponechme stranou, který politik toto naplňuje, zde se bavíme o odbornosti). K tomu nepotřebuje žádný speciální výcvik a naučit se charismatu, schopnosti rozhodovat se a autoritativnímu vystupování stejně většinou nelze. Každý politik má svůj tým odborníků, kteří mu nahrazují chybějící odbornost, snáší mu všechna pro a proti k jednotlivým problematikám, ale za své názory nejsou zodpovědní. Nemůžete odborníka hnát k zodpovědnosti za to, že vyjádřil určitý názor. Úředníci se nemusí rozhodovat, mají jen podat fundované stanovisko. Úkolem politika a jeho odpovědností je se rozhodnout. Politik na sebe bere tíhu rozhodovacího procesu. Odborníci snesou hory stanovisek, často i úplně opačných, ale pak dají ruce pryč řkouce: "Rozhodni se, zástupče lidu." A neodborník politik po prostudování všech aspektů rozhodne. Sérií těchto rozhodnutí tak buduje svou politickou linii a politickou zodpovědnost. Úředníci – odborníci pak jen vyplní politické zadání podle přesně daných pokynů, žádná invence.

Po uplynutí mandátu bude politik hnán k zodpovědnosti za své činy a nemůže se vymlouvat: "Já nic, to oni mi to poradili, oni mě navedli!" Tobě dal lid důvěru, ty ses rozhodl. Odborníci jsou jen tví pokorní služebníci a rádci. A tak politici odcházejí a přicházejí a odborníci, úředníci a poradci zůstávají. Když je politik odborník, je to jen jeden odborný názor v diskuzi navíc. Žádná revoluční změna. Otázka odbornosti politiků je proto dle mého názoru v širokém spektru problémů, které s našimi zástupci lidu máme, naprosto marginální.

P.S. Nevím, jestli za neúspěšné politické šíbry máme považovat osobnosti typu Reagana (filmový herec), de Gaulla (voják) či Havla (dramatik).