19.3.2024 | Svátek má Josef


POLEMIKA: Klimaskeptik opět mimo mísu

11.5.2016

Chtěl bych zareagovat na článek pana Kremlíka Co vadí klimatologům? (NP, 9.5.2016). Pan Kremlík v něm zkombinoval svou posedlost klimatologií s minimálními znalostmi jejích základů a vyšlo mu z toho dílko vlastně celkem zbytečné. To, o čem pan Kremlík píše, je totiž už dávno známé a je to vysvětleno. Ale ani tady si pan Kremlík neodpustil pár trapných chyb.

První se mu povedla hned v původní verzi článku pro Osel.cz. Tam totiž pan Kremlík napsal, že „Polar SeeSaw“ znamená „Polární pila“ (doslova uvedl: „Jde o mechanismus známý u nás jako „polární pila“ (v anglosaské literatuře se používá Polar SeeSaw).“). To samozřejmě není žádný překlep, je to ukázka ostudné neznalosti samotných základů klimatologie. „See-saw“ jevů je v atmosféře plno a tento termín se používá pro kvaziperiodické jevy, kde se výchylky od průměru mění v různých místech „proti sobě“ (jsou antikorelované). Poměrně typickým příkladem je třeba Severoatlantická oscilace (NAO) a její islandské a azorské centrum, ale existuje jich daleko víc. Tak nějak jsem předpokládal, že tohle by „odborník“ Kremlík, který by rád poučoval klimatology, měl vědět. Neví. No, alespoň že si to na Oslu po upozornění v diskusi opravil...

Ale zpět k tématu článku - přibývání mořského ledu v okolí Antarktidy. Dobrá, ale co vlastně na tom ledu přibývá? Plocha? Objem? Nebo obojí? Pan Kremlík to jasně neuvedl, ale vzhledem k tomu, že používá plošné údaje, asi měl na mysli plochu ledu. Ta v Antarktidě a okolí skutečně přibývá. Ani tady si ale pan Kremlík neodpustil trapas, když v popisu pod prvním obrázkem uvedl: „...Přírůstek mořského ledu na jižním pólu (červeně)...“. No, když se podívám na mapu, mořského ledu na jižním pólu asi moc nebude, že? Nebo snad pan Kremlík neví, že jižní pól je na pevnině, takže psát o „mořském ledu na jižním pólu“ je totální nesmysl?

To, co napsal pan Kremlík o ploše ledu je ale jen polovina skutečnosti. Ta, která se mu hodí. Druhou část, která se nehodí, nám už pan Kremlík nesdělil, a to, že objem ledu v Antarktické oblasti klesá. Nehodilo se to, takže se o tom raději ani nezmínil. To je typicky Kremlíkovský přístup.

Bilance ledu, tedy odpověď na otázku, zda ledu jako takového přibývá nebo ubývá, to je jasně otázka objemu, nebo ještě lépe hmotnosti ledu, nikoli plochy. Plocha ledu vypovídá něco o jeho rozložení, ale ne o jeho množství. Více o ubývání objemu ledu v Antarktidě je třeba zde nebo zde.

Matematické vysvětlení je prosté: plocha a objem není totéž. Klesá-li průměrná tloušťka ledu relativně rychleji, než jak roste jeho plocha, musí objem ledu klesat, a to i při rostoucí ploše ledové pokrývky. Učivo základní školy, nic víc...

Fyzikální vysvětlení také není nijak těžké a není to ani nic nového. Tento jev je známý a vysvětlený už skoro 10 let – viz např. Zhang, 2007. Princip je v tom, že při odtávání antarktického ledovce se do oceánu dostává sladká voda. Slanost vody v oceánu v okolí Antarktidy tak klesá. Sladká voda má ale ve srovnání s vodou slanou dvě důležité vlastnosti. Za prvé – má při stejné teplotě nižší hustotu než voda slaná, takže se drží při povrchu. Toto stabilní zvrstvení pak potlačuje případné toky tepla z větších hloubek k povrchu oceánu a brání tak výraznějšímu ohřívání povrchové vody. No a za druhé – sladká voda mrzne při vyšší teplotě, než voda slaná. V okolí Antarktidy, tam, kde dříve byla slanější voda, která nezamrzala, je tedy dnes voda sladší, která snadněji mrzne. Změny slanosti mořské vody jsou také dokumentovány v Zhang, 2007, obr. 9d. Nárůst plochy ledu, pokles jeho objemu a změny slanosti mořské vody v okolí Antarktidy tak do sebe velice dobře a logicky zapadají.

Ne, klimatologům opravdu nevadí, že „...polární mořský led odmítá roztát“. Za prvé bilance ledu v oblasti Antarktidy je záporná a objem i hmotnost ledu tam klesají. A za druhé – proč by mělo vadit něco, co je v souladu s fyzikou a je to již mnoho let vysvětleno?

To jen pana Kremlíka a jemu podobné takové věci pořád ještě překvapují...