17.2.2019 | Svátek má Miloslava


POLEMIKA: Klimaskeptický Dunning-Kruger

16.3.2012

Tak jsem se dozvěděl od českých klimaskeptiků, že prý Klimatologové klimatu stále nerozumějí. Ano, souhlasím. Klimatologové opravdu nerozumějí té nepodařené parodii na klimatologii, kterou tady už nějaký čas prezentují čeští klimaskeptici.

To, co malí čeští klimaskeptici považují za klimatologii, má ke skutečné klimatologii opravdu hodně daleko. Ale to jim nevysvětlíte. Jejich omezené schopnosti chápání fyzikálních procesů v atmosféře, statistického zpracování dat a dalších, pro klimatologii zcela základních věcí, jim brání pochopit cokoli složitějšího, včetně toho, o čem skutečně klimatologie je a jaké metody používá. Oni si prostě vytvořili svou pravdu, své (i když zcela scestné) představy o klimatu a klimatologii a ty si vzít nenechají. Mám pocit, že v poslední době vykazují i známky jakéhosi hromadného nebo skupinového Dunning-Krugerova efektu.

Jedním z příkladů je i článek pana Kremlíka na Neviditelném psu z 12.3.2012. Obviňuje v něm klimatology, že klimatu nerozumějí. Přitom opět jasně ukázal, jak je na tom s pochopením některých základních věcí on sám. Jen pár příkladů:

"I odhady velikosti vlivu zdvojnásobení CO2 na teploty se v klimatickém panelu OSN (IPCC) pohybují v mlhavém rozmezí 1,5- 4,5°C. Rozpětí tří stupňů Celsia! To je jako předpověď typu, nebude-li pršet, nezmokneme."

Mohu dokonce sdělit panu Kremlíkovi, proč tomu tak je, když on sám to neví. Neznáme totiž budoucí koncentrace skleníkových plynů. Nebo snad pan Kremlík dokáže říci, jaké budou koncentrace skleníkových plynů v roce 2050, 2070, 2100? Právě proto se zpracovává více variant, pro různé "vývoje" koncentrací, od těch nejnižších po nejvyšší reálné. Nevím, do jaké míry je to neznalost pana Kremlíka a do jaké míry úmysl. Není to tedy primárně problém modelů, je to hlavně problém nepředpověditelnosti budoucího vývoje koncentrací skleníkových plynů. Tím spíše, že jejich budoucí koncentrace budou závislé nejen na přírodních procesech, ale také na politických rozhodnutích, týkajících se především emisí ze spalování fosilních paliv. Samotná nejistota modelů je menší než nejistota vývoje koncentrací skleníkových plynů, což je ostatně vidět i z následujícího obrázku:

(zdroj: IPCC AR4 WGI, SPM)

Šířka pásů v grafu, zjednodušeně vyjádřeno, popisuje oblast "nejlepšího odhadu" (barevná čára) +/- 1 směrodatná odchylka z celého ansámblu použitých modelů. Pásy vpravo označují míru nejistoty i při započítání dalších vlivů, často i neklimatologického původu. Z grafu na levé straně je zřejmé, že rozhodující míra nejistoty pochází z nejistého vývoje koncentrací skleníkových plynů (tedy z rozdílů mezi jednotlivými emisními scénáři), nikoli z nejistoty samotných klimatických modelů. To ovšem pan Kremlík pro jistotu neuvádí…

"Naproti tomu v klimatologii je užití slov pravděpodobně či velmi pravděpodobně jen subjektivní pocit – nejde o přírodní vědu, ale jen o hormonální rovnováhu pisatelů.". Chápu, že lidé, kteří mají k pravděpodobnosti a statistice zřejmě až vrozený odpor, hledají vysvětlení třeba v hormonech. Možná i na základě vlastní zkušenosti. Pro práci v klimatologii jsou naopak ty pravděpodobnostní pojmy poměrně jasně (a zcela nehormonálně) definovány třeba zde.

"Tvrdit, že scénář není předpověď, je ale jen páně Metelkův češtinářský omyl. Je to jako tvrdit, že mrkev není zelenina, nýbrž mrkev. Slovník Merriam- Webster říká: "Předpovídat (forecast) znamená vypočítat či predikovat (nějakou budoucí událost či stav) obvykle na základě studie či analýzy dostupných příslušných dat". Klimatologické "scénáře" do této definice spadají - je to jen jeden z druhů předpovědí." V klimatologii není, ať už to pan Kremlík chápe nebo ne. Klimatologie se terminologicky opravdu neřídí slovníkem Merriam-Webster. Někdy jsou prostě různé pojmy v různých oborech definovány jinak, než jaký je běžný "slovníkový" význam daného slova. Kam až by pan Kremlík, pochopitelně se slovníkem Merriam-Webster v ruce, došel, kdyby měl takto analyzovat pojmy jako "vůně", "půvab", "podivnost" nebo "barva" v teorii elementárních částic? Jaké vlastnosti by jim na základě těchto pojmů podle slovníku přisoudil? To by se teoretičtí fyzici asi nestačili divit… V klimatologii je předpovědí myšleno tvrzení o budoucím stavu. Bez ohledu na to, jak se vyvinou věci, které ten budoucí stav ovlivňují nebo podmiňují. Prostě odpověď na otázku "Co bude…?" Scénář oproti tomu odpovídá na otázku "Co by se stalo, kdyby…" Je podmíněn tím "kdyby". Příklad? Jistě si každý z nás někdy řekl něco na způsob "…když za týden bude hezky, půjdu na procházku, když bude pršet, půjdu do hospody…" Ještě nevíme, jak bude (a tedy ani kam půjdeme), ale máme pro různé varianty počasí předem připravené i různé varianty toho, co budeme dělat. Dva scénáře. Není to předpověď. Netvrdíme, kam určitě půjdeme. To závisí na počasí, to rozhodne, ale teď ještě nevíme, jak bude. Říkáme ale, kam bychom šli, pokud bude počasí "takové nebo makové". Podobně i klimatické scénáře neodpovídají na otázku "co se stane", ale na otázku, co by se mohlo stát, pokud se budou koncentrace skleníkových plynů vyvíjet třeba podle emisního scénáře A1FI nebo naopak podle B1. Takže ač pojmy "předpověď" a "scénář" panu Kremlíkovi (se slovníkem v ruce) češtinářsky připadají jako totéž, v klimatologii to totéž není.

Dále pan Kremlík cituje část rozhovoru se mnou, který zveřejnil Ekolist. Část, která se týká cyklů sluneční aktivity. Dokonce mi nabídl doučování. Jak milé… Pan Kremlík ale zřejmě žije v domnění, že pokud teď existuje nebo v nedávné minulosti existoval nějaký sluneční cyklus, delší než 11 let, tak je to jednou provždy dáno a tento cyklus je stálý a neměnný a že je možné nebo dokonce nutné s ním počítat i v budoucnosti. Podívejme se ale, jak je to ve skutečnosti:

(zdroj: http://www.lund.irf.se)

Na vodorovné ose je čas, na svislé délka periody. Z obrázků je jasně vidět, že z period, delších než 11 let, je jakž-takž časově stabilní perioda kolem 2500 let ("Halštatský cyklus - i když i ten měnil s časem svou intenzitu a částečně i délku periody). Kratší periody se ovšem často rychle objevují a zanikají, mění frekvence a podobně. Gleisbergův cyklus (cca 97 let) rozhodně není ničím typickým pro posledních cca 10 tisíc let. Suessův cyklus (cca 210 let), kromě současnosti, byl aktivní před cca 2-3 tisíci let, 5-6 tisíci let, asi 8000 lety, jinak byly jeho projevy mizivé. Bondův cyklus (cca 1500 let) před cca 3 tisíci let prakticky neexistoval. Každé období prostě mělo své sluneční cykly, své periodicity, které se většinou v čase dost výrazně měnily, byly poměrně nestabilní, někdy i rychle vznikaly a rychle zanikaly, jak je zřejmé z obrázků. Stavět na tom jakékoli úvahy o budoucím dlouhodobém vývoji sluneční aktivity je tedy značně sporné.

Dále pan Kremlík kritizuje mé tvrzení o současných globálních teplotách ve srovnání s posledním tisícem nebo desetitisíci lety. A "dokládá" to grafem teplot podle výsledků vrtu GISP2 v grónském ledovci. Tedy výsledky z jedné jediné lokality. Jenže globální průměry teploty nelze odhadovat pouze z dat jedné lokality. Na následujícím obrázku je vývoj teplot z více lokalit či oblastí:

(Zdroj - http://www.globalwarmingart.com/wiki/File:Holocene_Temperature_Variations_Rev_png, většina zdrojových dat je k dispozici na http://www.ncdc.noaa.gov/paleo/data.html)

Pokud jde o jednotlivé křivky a zdroje proxy dat, alespoň velmi stručně:

Tmavomodrá = sedimenty, východní tropický Atlantik

Modrá = ledovec, stanice Vostok, Antarktida

Světle modrá = ledovec, vrt GISP2, Grónsko (tím argumentoval pan Kremlík)

Zelená = ledovec na Kilimanjaru

Žlutá = sedimenty, severní Atlantik

Oranžová = analýza pylů, Evropa

Červená = ledovce, vrt EPICA, střední Antarktida

Tmavě červená = sedimenty, západní tropický pacifik

Černá křivka je průměrem z použitých rekonstrukcí.

Teď už je jistě jasné, proč pan Kremlík argumentoval právě vrtem GISP2. Podívejte se na světle modrou křivku. Ta dává v minulosti nejvyšší hodnoty – tak ji pan Kremlík použil jako argument. Že ostatní řady říkají něco trochu jiného, to mu zřejmě nevadí.

Argumentovat řadou z jediné lokality proti tvrzení o globálních charakteristikách je ale holý nesmysl. Speciálně pro pana Kremlíka tu mám jeden příklad pro základní školu. Ostatním se omlouvám, že tak jednoduchou věc musím vysvětlovat tímto způsobem. Podívejte se na následující tabulku:

Řádky A až E představují časové řady, dejme tomu, z jednotlivých lokalit. Řádek P představuje jejich průměrné hodnoty po sloupcích, tedy nějakou "globální" charakteristiku, počítanou z řádků A až E. Oranžově jsou zvýrazněny nejvyšší hodnoty v jednotlivých řádcích. Ani v jednom z řádků A až E není poslední hodnota nejvyšší z celého řádku. Po zprůměrování po sloupcích, tedy v řádku P, ale ano. Takže zatímco všechny "lokální" řady A až E vykazují v minulosti i vyšší hodnoty, než jaké jsou na konci řady, "globální" řada průměrů na posledním řádku má nejvyšší hodnotu právě na konci. Možná, že historik žasne a překladatel se diví, ale je to tak. Takže reagovat proti tvrzení, že v řádku P je poslední hodnota nejvyšší, argumentem, že třeba v řádku C to neplatí, je prostě holý nesmysl.

Pokud ani tento příklad někdo nepochopí, vzdávám to. Primitivněji už to vysvětlit neumím…

Historik a překladatel hodnotí, jak klimatologové rozumějí klimatu. A ještě by je chtěl poučovat. To je opravdu pěkná ukázka Dunning-Krugerova efektu…

Autor je zástupce ČR v Mezivládním panelu pro změny klimatu – IPCC



Diskuse


S. Kneifl
21:51
16.3.2012

J. Ryba
0:20
17.3.2012

J. Ryba
0:41
17.3.2012

J. Ryba
0:53
17.3.2012

J. Ryba
7:51
17.3.2012

S. Kneifl
8:42
17.3.2012

J. Ryba
10:57
17.3.2012

J. Ryba
11:02
17.3.2012

J. Václavíková
15:18
17.3.2012

J. Ryba
17:08
17.3.2012

S. Kneifl
19:17
17.3.2012

J. Ryba
19:10
16.3.2012

S. Kneifl
20:47
16.3.2012

J. Ryba
0:16
17.3.2012

J. Ryba
1:10
17.3.2012

J. Ryba
8:28
17.3.2012

P. Krasny
13:46
16.3.2012

P. Rada
22:43
16.3.2012

J. Václavíková
12:47
16.3.2012

J. Hejna
12:46
16.3.2012

J. Václavíková
12:48
16.3.2012

J. Kalina
10:39
16.3.2012

I. Brezina
9:45
16.3.2012

P. Rada
11:05
16.3.2012

J. Ryba
14:11
16.3.2012

J. Václavíková
14:21
16.3.2012

S. Kneifl
14:35
16.3.2012

J. Ryba
15:28
16.3.2012

S. Kneifl
15:38
16.3.2012

J. Ryba
16:08
16.3.2012

J. Ryba
16:39
16.3.2012

S. Kneifl
17:34
16.3.2012

J. Ryba
18:53
16.3.2012

J. Ryba
18:55
16.3.2012

S. Kneifl
20:49
16.3.2012

J. Ryba
8:31
17.3.2012

J. Ryba
14:37
16.3.2012

J. Ryba
14:04
16.3.2012

I. Schlägel
7:34
16.3.2012

M. Šejna
9:12
16.3.2012

P. Rada
9:12
16.3.2012

J. Ryba
14:15
16.3.2012

K. Tequilla
5:39
16.3.2012

M. Šejna
9:17
16.3.2012

P. Lenc
9:25
16.3.2012

P. Rada
10:14
16.3.2012

V. Běhal
10:34
16.3.2012

P. Rada
11:14
16.3.2012

J. Ryba
14:20
16.3.2012

P. Lenc
15:39
16.3.2012

J. Ryba
16:45
16.3.2012

T. Řehořek
3:00
16.3.2012

M. Šejna
9:10
16.3.2012

S. Kneifl
10:53
16.3.2012

P. Rada
13:28
16.3.2012

S. Kneifl
14:30
16.3.2012

S. Kneifl
10:53
16.3.2012

o. istvanfy
14:00
16.3.2012

V. Kremlik
1:13
16.3.2012

P. Rada
3:19
16.3.2012

M. Kosik
7:14
16.3.2012

S. Kneifl
10:46
16.3.2012

J. Ryba
19:06
16.3.2012

J. Ryba
8:40
17.3.2012

J. Ryba
15:58
16.3.2012

S. Kneifl
17:41
16.3.2012

J. Ryba
19:18
16.3.2012

S. Kneifl
21:02
16.3.2012

J. Ryba
11:14
17.3.2012

počet příspěvků: 84, poslední 19.3.2012 05:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.