19.3.2024 | Svátek má Josef


POLEMIKA: Klaus si zahrál na světovou osobnost

3.4.2007

Všechna naše média se rozsáhle věnovala textu, který Václav Klaus vyhotovil k tématu globálního oteplování. Běžný český konzument mediálních zpráv mohl velmi snadno podlehnout dojmu, jak váženou světovou autoritou V. Klaus je, když na jeho názory v této věci hledí i americký Kongres, nebo se dokonce spolu s Karlem Křivánkem z Úhlu pohledu v Lidových novinách 23. března nechat uhranout Klausovým „chytrým zviditelněním“ v USA. Rozpor mezi skutečností a touto PR bublinou je velmi pravděpodobně výsledkem naprosto cílené manipulace českou veřejností z dílny pražského Hradu, kterou naše média spolkla i s navijákem. Čistě hypoteticky by šlo uvažovat o tom, že se Hrad dopustil jen vyjadřovacích neobratností, to je však nemyslitelné, nepřipustíme-li současně, že na Hradě panuje amatérismus boratovských rozměrů nebo že prezidentskou kanceláří vládne reinkarnace Járy Cimrmana.

Klaus odpovídal na otázky z dopisu (český překlad dopisu zde - pozn. redakce), který mu s datem 6. března zaslal bývalý předseda jednoho z výborů americké Sněmovny reprezentantů, texaský republikán Joe Barton (připodepsán je ještě jeho illinoiský kolega J. Denis Hastert). Mělo se jednat o podkladové informace určené pro slyšení „Pohledy na změnu klimatu,“ které se v Kongresu konalo 21. března. Hrad si dal záležet na publicitě Klausovy odpovědi, rozsáhle o ní referovala média a běžný divák nebo čtenář mohl nabýt zcela zcestného přesvědčení, že snad Klause na slyšení do amerického Kongresu pozvali, že tam snad i byl, či že tam jeho úvahám byla věnována nějaká pozornost. Česká televize ve své hlavní zpravodajské relaci 21. března na české diváky vypálila headline „Prezident V. Klaus versus bývalý americký viceprezident Al Gore – jejich názory na klimatické změny stály proti sobě v Kongresu“, divák se dále dozvěděl o „věhlasu českého prezidenta, který dosáhl za Atlantik“ a Petr Hájek přispěchal s tvrzením, že američtí poslanci napsali Václavu Klausovi jako „člověku, který se tomu věnuje jak z akademické roviny jako pro ně (sic!) známý ekonom i jako pro ně známý politik.“ K. Křivan psal v LN o „zviditelnění v očích amerických politických a ekonomických elit“, kterého se touto Klausovou údajnou mediální bombou České republice dostalo. Co na tom, že v headlinech amerických médií po Klausově stanovisku ani pes neštěkl a Reuters o tom referoval jen zprávičkou z Prahy, která samozřejmě zapadla.

Dopis, na který V. Klaus poskytl českým médiím svou odpověď, obsahuje destilát otázek, který skutečný předseda příslušného výboru, demokrat John D. Dingell, s předsedou podvýboru, rovněž demokratem Rickem Boucherem, zaslali již 27. února dvaceti čtyřem šéfům (v angličtině shodou okolností rovněž titulovaných jako „president“) významných amerických průmyslových korporací. Z data 6. března na Bartonově dopisu je zřejmé, že republikány nedostihl Klausův transatlantický věhlas, jak servilně hlásá Petr Hájek, ale že se s Klausem víceméně náhodou setkali během jeho návštěvy 4.-10. března v USA a využili Klausovy ochoty zahrát si po návratu domů na světově respektovanou osobnost. Skutečně vyžádaná odpověď by nepochybně v oficiálních materiálech výboru jako jejich součást objevila, ve skutečnosti se o Klausovi ve svém vystoupení na panelu nezmínil ani Joe Barton, který na rozdíl od Klause na slyšení skutečně vystoupil s příspěvkem nekonečně serióznějším, než jaký poskytl písemně Klaus. Pro domácí publikum by ale příběh, kdy americký kongresman řekne „Marečku, podejte mi pero,“ a z pražského Hradu s efektně předsunutou bradou přiskočí snaživý Hujer, nevyzněl s žádoucí pompou.

Hradní propaganda a stokrát opakované nepravdy o Klausově světově uznávaném vědeckém renomé mohou mít mezi málo informovaným domácím publikem úspěch, pozornější zkoumání však odhalí skutečnost ve stylu pohádky o císařových nových šatech. Žádný duel Klaus-Gore se v americkém Kongresu nekonal. Na programu byli od začátku jen dva panelisté, bývalý americký viceprezident Al Gore a autor knihy Skeptický ekolog, dánský vysokoškolský učitel Bjørn Lomborg.

Tristně vyznívá pohled na Klause jako údajného vědce, který Kongresu dává podložené stanovisko. Vědecká práce má svou metodologii, která se neobejde bez citací zdrojů, ze kterých autor vychází. Gore si na vědce nehraje, ale jeho vystoupení obsahuje dva obecné odkazy na vědecké výsledky a několik odkazů na výsledky legislativní. Na konci Lomborgova textu je seznam 75 prací, na které se souhlasně nebo polemicky odkazuje. Klausovy odpovědi jsou ukázkou nepochopení žánru, protože jsou podány formou propagandistického eseje bez jakéhokoli náznaku argumentace vědeckého typu i citací. Jejich forma by byla adekvátní pro referát na setkání politruků, nikoli pro seriózní slyšení pořádaná americkými kongresmany.

Co se obsahu týká, je zarážející především nedostatek elementární slušnosti, který projevuje Klaus svým agresivním tvrzením o tom, že komunistická totalita pro něj má být menším zlem, než svět, který by respektoval požadavky ekologů. Vědec Lomborg vzdává v úvodu svého vystoupení hold Goreovi za to, že učinil z globálního oteplování přitažlivé téma („Gore deserves applause for making global warming cool again.“), zdůrazňuje, že globální oteplování je reálným a člověkem způsobeným jevem, a odvolává se na přesvědčivost závěrů Mezivládního panelu ke klimatickým změnám z letošního února. S Gorem polemizuje nikoli o nutnosti přijetí opatření proti těmto efektům, jak to z čistě z ideologických pozic činí Klaus, ale diskutuje charakter potřebných opatření. Vědci svá měření i předpovědi vždy kvantifikují číselnou hodnotou a stanovením mezí pro chybu této hodnoty. Lomborg s Gorem se ve svých návrzích liší s ohledem na cenu opatření činěných s ohledem na to, jakému vývoji předcházet, nikoli v tom, zda nedělat nic.

Adekvátním přiblížením, o co v této věci jde, aniž bychom se pouštěli do environmentalistických polemik, by byla debata o bezpečnosti silničního provozu: Víme, že zanedbatelné množství chodců zemře po kolizi s autem, které se pohybuje rychlostí menší než 5 km/h, zatímco úmrtnost při 100 km/h je stoprocentní. Požadavek absolutní bezpečnosti by vedl k omezení na 5 km/h, ale v tomto provozu by neočekávaně přibylo mrtvých v pomalu se pohybujících sanitkách, které by nezvládaly dojet do nemocnice včas. Polemika Gorea a Lomborga se pohybuje na půdě stanovení toho, co je a není rozumným limitem z hlediska srovnávání nákladů a výnosů, z hlediska srovnání nalezení akceptovatelného rizika a předcházení škodám, které jsou neodčinitelné. Klaus do toho vstupuje s pozicí čistě ideologickou – nechte volné ruce lidské svobodě, která si nakonec poradí sama, protože spousta rychle jezdících vozů nakonec ulice od chodců vyčistí a systém se dostane do rovnovážného stavu. Vědecká fakta pro Klause nejsou relevantní. Stejně jako marxistům v dobách, kdy on sám pracoval na kritice kapitalistických ekonomických teorií, mu totiž stačí setrvat na své zjevené pravdě. Jen jméno klasika, jehož slova jsou pro jakýkoliv kontext univerzálně použitelná, se změnilo.

Summa summarum znamenalo Klausovo vyjádření americkému Kongresu jen ostudu z toho, co v Česku považujeme za kvalifikované a kompetentní stanovisko. Z okolností této story je dobře vidět, proč Hradu tolik záleží na hradbách naší národní suverenity. Vždyť domácí bahnitou a tlením mírně zapáchající louži, ve které se plácá velká ryba místní politiky, si musíme patřičně chránit před čistými vodami oceánu a volností malých rybek v něm. Co zaráží, je jednostranná publicita, které se Klausovu pamfletu dostalo. Proč nikdo neotiskl vedle prezidentových odpovědí také stanoviska Gorea a Lomborga, k jejichž vystoupení se tyto odpovědi měly vztahovat? Proč česká veřejnoprávní televize referuje o neexistujícím duelu Václava Klause s neúspěšným kandidátem na post amerického prezidenta, aniž by prezidenta okamžitě pozvala do rovnocenné debaty s domácími neúspěšnými kandidáty v minulé prezidentské volbě? Jejich legitimita není o nic menší, než Goreova – vzpomeňme, že bez komunistický hlasů by byl býval Jan Sokol nad Václavem Klausem spolehlivě vyhrál a že Klaus v pravicověji založeném Senátu nezískal převahu ani nad Petrem Pithartem. To vše je ale u nás z říše pohádek, což vysvětluje, proč na televizní obrazovce nejspíš žádný důstojný (a skutečný) duel Václava Klause s některým z těchto oponentů neuvidíme. Publicistický pořad by totiž v takové konfrontaci příliš snadno ukázal našeho místního velikána z Hradu jako nahého. Ale pohádky s dobrým koncem v programovém schématu ČT přicházejí až poté, co politická debata skončí.

Oficiální stránky kongresového výboru ke slyšení o klimatických změnách jsou na adrese
http://science.house.gov/publications/hearings_markups_details.aspx?newsID=1726,
příspěvek Ala Gorea je na adrese
http://democrats.science.house.gov/Media/File/Commdocs/hearings/2007/energy/21mar/gore_testimony.pdf, příspěvek Bjørna Lomborga je na adrese
http://democrats.science.house.gov/Media/File/Commdocs/hearings/2007/energy/21mar/lomborg_testimony.pdf, oficialni dopis podvýboru šéfům amerických korporací včetně seznamu adresátů je na adrese
http://energycommerce.house.gov/Press_110/110-ltr.Industry.JDD.Boucher.pdf,
z něj evidentně odvozený dopis amerického poslance Bartona prezidentu Klausovi je na adrese
http://republicans.energycommerce.house.gov/108/letters/3.19.07_Vaclav_Klaus.pdf, odpověď prezidenta Klause na něj lze najít na adrese
http://neviditelnypes.zpravy.cz/svet-prezident-odpovedel-americkemu-kongresu,
proslov amerického poslance Bartona na slyšení, ze kterého je patrné, že se o Klausovi a jeho odpovědi ani slovem nezmínil, je na adrese
http://joebarton.house.gov/news.asp?FormMode=Detail&ID=399.
Zpráva CNN, ze které je vidět, s kým vedl na slyšení Gore duel, je např. na
http://www.cnn.com/2007/POLITICS/03/21/gore.ap/index.html.
Pro ověření nulového efektu v headlinech amerických médií se dá na www.CNN.com zaškrtnout hledání ve zprávách CNN (nikoli na celém webu, což je tam jako default] a zadat dva dotazy, jeden znějící „Václav Klaus“ a druhý „Gore climate“.) - výsledky těchto dvou hledání jsou
http://search.cnn.com/pages/search.jsp?query=Vaclav%20Klaus resp.
http://search.cnn.com/pages/search.jsp?query=Gore%20climate, užitý headline ve zprávách České televize lze nalézt na http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/21.03.2007/1097181328-udalosti/31211.html.
Doporučit lze též zásadní polemiku mezi Bedřichem Moldanem a mluvčím prezidenta Petrem Hájkem na http://moldan.cz/cze/stranka.php?ID=214, případně pro pobavení i parodický skeč na obsah Klausovy odpovědi od Rushe Limbaugha z jeho rozhlasového pořadu šířeného spoustou amerických stanic (celovečerní film by se asi jestě Boratovi nevyrovnal, ale na dobré cestě k tomu to je.)

(Zkrácený text tohoto článku vyšel v Lidových novinách 27. března 2007)

senátor, emeritní rektor Masarykovy univerzity

Jiří Zlatuška