Někdy na počátku letošního léta jsem se v blogu Markéty Šichtařové Vyhoďte značky do šrotu dočetl, že nizozemské město Emmen dramaticky snížilo počet dopravních nehod tím, že odstranilo všechny dopravní značky, pruhy a světla. V liberálním systému volného provozu si začali řidiči dávat takový pozor, že nastalo něco jako dopravní ráj. Jakkoliv by se mi takový výsledek velmi líbil, nějak mi to vše připadalo „příliš krásné na to, aby to bylo pravda“. Pár desítek vteřin „gůglení“, nakonec zabralo něco jako „Emmen traffic signs photo“ podezření potvrdila. Nojo, jsou tam značky, semafory i pruhy nechybí! Vyměnil jsem si na téma existence značek v Emmenu s M. Šichtařovou několik emailů a začal tušit, že její pojetí reality se dostává na kvalitativně novou úroveň. Tyto mé obavy potvrdila v novém blogu Češi milují masochismus (spoluautor V. Pikora), ve kterém je mimo dalších mírně řečeno spornějších tvrzení věštěno, že konec kursového závazku přijde v budoucnu ve chvíli, kdy dramaticky poškodí už tak zpomalující, či v recesi se ocitající českou ekonomiku. Píše se v něm totiž o době zavedení závazku, „... někdy v roce 2013. Naše ekonomika slušně roste a rozjíždí se pořád rychleji. A najednou se ČNB rozhodne ... a oslabí českou korunu.“

Nehodlám se příliš věnovat tomu, že není příliš jasné, proč by ke konci kursového závazku mělo docházet v situaci, kdy nebude nijak potřeba přitvrdit měnovou politiku. Pomíjím i další tvrzení textu, která jsou poněkud v rozporu s ekonomickou realitou. Zaměřím se ale na tu skutečně snadno ověřitelnou formulaci o „slušném“ růstu v roce 2013. Údaje o růstu české ekonomiky jsou všeobecně přístupné a těm, kteří by si je chtěli ověřit, lze doporučit třeba návštěvu webové stránky Českého statistického úřadu (www.czso.cz). Vyčtou z ní, že onen „slušný a stále rychleji se rozjíždějící“ růst v roce 2013 představoval ve skutečnosti pokles české ekonomiky o 0,5 %. Česká ekonomika tehdy zažívala konec nejdelší recese své historie doprovázený za dlouhou dobu rekordní nezaměstnaností, kurzarbaity a stagnujícími mzdami. Dokonce ještě o rok později, v roce 2014, dosáhla česká ekonomika už urychlená a stimulovaná mj. kursovým závazkem (který dle autorů „nepotřebovala“) růstu 2,7 %, což je tempo z hlediska historie české ekonomiky stále jen průměrné. Na „slušná“ tempa růstu se česká ekonomika dostala vlivem spíše jednorázových faktorů teprve loni.

Takže „Češi milují masochismus“ se blog M. Šichtařové a V. Pikory jmenuje. No, mohl bych rozvíjet, zda není zjevným znakem „masochismu“ nazývat pokles ekonomiky „slušným růstem“. Radši nemyslet, jak by dle M. Šichtařové a V. Pikory vypadal růst „horší, trochu podprůměrný, ale snesitelný“. Pokles o 1 % až 2 % doprovázený dvoucifernou nezaměstnaností? Ale nemyslím si, že tento blog svědčí o nějakém takovém rysu povah jeho autorů. Spíš si dovolím vyslovit neekonomickou prognózu: Další kuchařka M. Šichtařové se bude jmenovat „Konopí v kuchyni moderní ženy“.