27.7.2016 | Svátek má Věroslav






POLEMIKA: Hyeny v českých lesích

10.2.2011

O Lesích ČR se daleko více lže, než se tam krade je název článku v Neviditelném psu z 5. února. Netroufám si hodnotit jestli se více lže nebo krade. Početnost nepravdivých či zavádějících výroků ministra zemědělství Ivana Fuksy skutečně vzrostla - viz hnutiduha.cz. Autor článku, agrární analytik Petr Havel, ovšem paradoxně ministrovu koncepci hospodaření ve veřejných lesích podporuje. Dovoluji si proto uvést podrobnější kontext a informace o dosud nejdůležitějším rozhodnutí této vlády.

Ze státních Lesů ČR lze skutečně vypumpovat miliardy korun ročně. Jenže lesy nejsou pouze výrobce dřeva. Ohlodání poslední neohlodané kosti, jak jim přezdívají někteří politici, se dotkne života každého z nás.

Dřevěná kniha

Luhy a háje, bučiny a smrčiny slouží také k pěstování dřeva. Ale až ve druhé řadě. Především jsou důležité pro život v krajině. Každý týden státní lesy navštíví dva miliony výletníků. Zachycováním srážek chrání města a obce před povodněmi, regulují místní klima a čistí vzduch od škodlivin. Domov zde má velká část české fauny a flóry. Převedeny na peníze mají tyhle služby mnohem větší hodnotu než dřevo.

Přesto ministr zemědělství Ivan Fuksa navrhl částečnou privatizaci veřejných lesů: státní podnik Lesy ČR chce změnit na akciovou společnost a menšinu akcií prodat. Jenže akciová společnost je ze své podstaty i ze zákona zřízena výslovně za "účelem dosažení zisku". Jak by se zachovala, kdybychom po ní chtěli, aby lesy nadále plnily své veřejné funkce? Chceš státe, abychom nedělali při těžbě holoseče a místo smrkových monokultur pěstovali smíšené lesy? Dobrá, ale proplať všechny vícenáklady. Jenže státní kasa na to platit takto vyčíslené částky prostě nemá, kdežto zůstane-li vlastníkem lesů stát, dokáže to jinak a s minimem nákladů.

Ivan Fuksa privatizační plány nyní kombinuje s jiným, ještě mazanějším plánem: veškeré práce ve veřejných lesích i veškeré vytěžené dřevo přenechá několika největším dřevařským společnostem. Říká, že na tom stát vydělá – gigazakázku dostanou firmy, které za to nejvíce zaplatí. Tuto koncepci popsal v programu, který nazval Dřevěná kniha. Příznačně hned v úvodu říká, že se nezabývá sociální a ekologickou stránkou hospodaření státních lesů. Navržená opatření přitom budou mít dramatické důsledky pro zdraví lesů.

Pěnězovod

Pravda ale není ani to, že stát na takovém postupu vydělá. Ministr Ivan Fuksa navrhuje prodávat dřevo ve formě tzv. komplexní zakázky. Ta spočívá v tom, že těžební firmy si stromy samy pokácí, změří, ocení, odkoupí, odvezou, následně provedou sortimentaci a s mnohem větším ziskem prodají. Prodej se uskutečňuje po skácení stromu, kdy ještě není známá přesná kvalita dřeva. Státní podnik tudíž může tratit na množství i ceně prodávaného dřeva. Peníze budou chybět jinde – na zlepšení zdravotního stavu lesů, služby pro výletníky nebo ochranu přírody.

Ministr Fuksa argumentuje, že prodávat dřevo prostřednictvím těžařských společností je nejvýhodnější. Ve skutečnosti je to český unikát. Státní lesy ve všech sousedních zemích prodávají dřevo samy. Rovněž ostatní soukromí i obecní vlastníci v České republice mají oddělen prodej dřeva od služeb a prodávají jej ve své režii.

Pokud majitel lesa zadá firmě prodej dřeva a přitom nezná jeho skutečnou cenu, nejde mu patrně o nic jiného, než se stůj co stůj připravit o část zisku. Hnutí DUHA propočetlo, že Lesy ČR během prvního pololetí roku 2010 kvůli použití stejného modelu přišly přinejmenším o 1,1 miliardy korun.

Obři vytlačí místní firmy

Koncepce ministra navrhuje zadávat obří zakázky. Vybraná firma dostane na starost veškeré práce na tisících a desítkách tisíc hektarů na dobu až deseti let. Podmínky pro dodávky prací na tak velkých plochách dokáže splnit jen omezené množství největších firem. Malé a střední firmy i živnostníci budou ze soutěže úplně vyřazeni. A o co jde předkladatelům koncepce ze všeho nejvíc - veškeré dřevo z porostů ve správě Lesů ČR, tedy z 52 % českých lesů, získá několik vítězných těžařských firem, které mají smlouvy o dodávkách s velkými dřevozpracujícími závody nebo provozují vlastní. Malé a střední pily v regionech, od kterých lidé na venkově nejčastěji kupují dřevo, zkrachují.

Rozmnoží se harvestoři

Nejde pouze o peníze, ale také o zdraví krajiny. Petr Havel tvrdí, že Dřevěná kniha riziko poškozování lesů nijak nezvyšuje, protože firmy musí dodržovat lesní zákon i takzvaný lesní hospodářský plán. Ale každý hajný dobře ví, že v mantinelech současného zákona lze o les vzorně pečovat i postupovat bezohledně. Platná pravidla vyžadují jen nízkou povinnou výsadbu listnáčů do umělých smrkových monokultur. Naopak dovolují i hektarové (a někde i dvouhektarové) holosečné kácení, od kterého se ve všech lesnicky vyspělých zemích ustupuje. Garancí nejsou ani lesní hospodářské plány, ani smlouvy s dodavateli. Lesní hospodářský plán závazně říká pouze, kolik stromů se bude těžit a kolik se musí vysadit listnáčů. Vůbec nesouvisí s rozhodnutím, kudy a jak budou jezdit stroje, jak bude probíhat těžba a podobně.

Vliv největších firem je takový, že si vůči revírníkům a správcům Lesů ČR prosadí, co budou potřebovat. Jejich přirozeným zájmem je, aby měly z polesí rychlý zisk. Proto budou poškozovat lesy holosečným kácením či podobnými praktikami. Mají nakoupené harvestory a další techniku, která vydělává více, když pracuje na větších plochách, než při šetrnějším kácení po jednotlivých stromech. Revírník, který by chtěl mocné firmě vypovědět smlouvu za poškození lesa, dostane výpověď sám. České lesnictví přitom historicky spočívalo v odpovědnosti konkrétního hajného za svůj revír. Akciovka, která má omezenou lhůtu na spravování porostu (a vydělání na něm), žádnou osobní odpovědnost necítí.

Jak to může dopadnout, když se těžařské firmy vymknou kontrole, ukazují již dnes příklady lesů poškozených těžbou. Jeden z nejhorších se odehrál při zpracování kalamity po orkánu Kyrill v Boleticích. Těžké stroje tam rozjezdily lesní půdu na obrovských plochách a vznikly hluboké erozní rýhy. Půdu splavovanou ze zničených lesů musely shrnovat bagry. Viz zde

Dalším rizikem, na který ani Ivan Fuksa, ani Petr Havel nenašli recept jsou krádeže a ilegální přetěžování lesů. Nejvyšší kontrolní úřad varoval, že v minulosti dodavatelské firmy při použití obdobného modelu kácely často mnohem více, než podle smlouvy měly, někdy dokonce až o 40%.

Divoký Západ ve státních lesích

Vypsané tendry nejsou jediná divná věc, která se v Lesích ČR děje. Generální ředitel Svatopluk Sýkora, který do státního podniku přišel po šéfování společnostem Benzina, Aliachem či Agropol, po svém jmenování provedl personální změny, při kterých důležité pozice předal přímo některým představitelům dřevařských firem. Krajským ředitelem v Jihlavě se stal Václav Šebek, bývalý viceprezident jedné z největších společností CE Wood, která se s Lesy ČR a státem soudí.

Dochází k destabilizaci podniku prodejem nemovitostí důležitých pro správu majetku – například hájoven revírníků, kterým hrozí, že budou muset do spravovaných lesů dojíždět. Hajní tím ještě více ztrácí kontrolu nad svěřeným majetkem a prací dodavatelských subjektů.

Podivuhodný je rovněž sponzoring. Lesy ČR věnovaly 900 tisíc korun na koncert pro uzavřenou VIP společnost v Rudolfinu, který organizoval místopředseda sdružení Zuzany Paroubkové. Z peněz na „výchovu k ochraně životního prostředí“ věnovaly 450 tisíc korun na vycpání ulovených exotických zvířat (slona afrického, kozorožce sibiřského a divoké horské ovce argali) pro veřejnosti nepřístupné muzeum Miroslava Schöna, spolumajitele firmy Mountfield.

Ředitel Sýkora také obešel zákon, který nedovoluje prodej veřejných lesů, a pod záminkou scelování pozemků „směnil“ lukrativní oboru Radějov v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty podnikateli Leoši Novotnému, bývalému šéfu firmy Hamé a osobnímu příteli tehdejšího ministra zemědělství Jakuba Šebesty.

Na „ovlivňování personálních i obchodních záležitostí“ Lesů ČR i samotného ministerstva zemědělství přitom opakovaně upozorňovala BIS. Podle BIS jsou státní lesy příkladem instituce, „která na sebe díky svému značnému majetku soustředila pozornost podnikatelských, vlivových a lobbistických skupin“, což „vytváří prostor pro únik citlivých či utajovaných informací, úplatkářství, klientelismus a korupci“.

Boj s korupcí se stal ústředním tématem nové vlády. Sami policisté ale upozorňují, že spíše než jen o korupci je třeba mluvit o organizovaném zločinu. Od nového ministra zemědělství Ivana Fuksy, dřívějšího náměstka ministra financí Miroslava Kalouska, veřejnost očekávala, že rázně zasáhne. Ten místo toho vyjádřil Svatupluku Sýkorovi plnou podporu.

Pro koho?

Pravidla, která umožňují přelévat peníze ze státních lesů dřevařským akciovkám nastavila už v první polovině devadesátých let, při transformaci bývalých socialistických Státních lesů, skupina

tří kamarádů: Jan Mičánek, Jiří Oliva a Pavel Rybníček. Chopili se příležitosti a po „transformaci“ si rozdělili posty. Jan Mičánek zasedl jako předseda v České asociaci podnikatelů v lesním hospodářství, která mimo jiné sdružovala právě nově vzniklé akciovky. Jednu z nich – firmu LESS – také sám založil. Jiří Oliva byl jmenován generálním ředitelem LČR. Pavel Rybníček, vše „jistil“ z pozice náměstka ministra zemědělství zodpovědného za lesní hospodářství.

Co dělají dnes? Holding LESS a. s. Jana Mičánka se stal mamutí lesnickodřevařskou firmou, která měla v uplynulém období nejvíce zakázek na lesnické práce od Lesů ČR. Zároveň Jan Mičánek postavil v Čáslavi největší a nejmodernější dřevozpracující závod v zemi…, a potřebuje pro něj zajistit dřevo, kterého je čím dál větší nedostatek. Pavel Rybníček dnes pracuje pro Jana Mičánka. Jiří Oliva je členem předsednictva politické strany TOP 09.

Nedoohlodanou kost veřejných lesů ucítili další hoši. V boji o zakázky Lesů ČR letos uspěla firma LST Trhanov. Jejím vlastníkem je Václav Junek, který ovládal obří kolos Chemapol group. Po jeho krachu zanechal dluh 17 miliard korun a nejcennější části celé chemické skupiny - firmy sdružené pod hlavičkou Aliachem začal řídit …. Svatopluk Sýkora. Podle týdeníku Ekonom pomohl Junkovi k pozvednutí firmy LST finanční injekcí přítel Miroslava Kalouska, mocný zbrojař Richard Háva, který je považován za tichého společníka firmy.

Do hry o miliardy ze státních lesů se snaží dostat i další společnosti, například Lesy Hluboká a.s. spojená s jihočeským kmotrem ODS Pavlem Dlouhým či Opavská lesní a.s., ve které figuruje bývalý nechvalně proslulý ministr vnitra za ODS Petr Čermák. Některá další jména skutečných vlastníků zůstávají utajena.

Déja vu

Pro stát nevýhodný model prodeje dřeva ale není nový nápad Ivana Fuksy. Ředitel Sýkora podle něj už před necelým rokem jeden tendr vypsal. Měl tehdy zajištěné silné politické krytí – dozoroval jej předseda dozorčí rady Lesů ČR Pavel Drobil (ODS) a jiný její významný člen Jan Birke (ČSSD), nejbližší spolupracovník a šéf sekretariátu Jiřího Paroubka. Drobilův poradce Martin Knetig, o té době řekl: „…co jsem zažil v Lesích [ČR] vedle Pavla, kde fakt, ale opravdu to byly krádeže za bílýho dne….“.

Samotné zadání tendrů připravovala advokátní kancelář Jansta a Kostka, ve které dříve pracoval stínový ministr zemědělství ČSSD Michal Hašek a jejíž představitel Miroslav Jansta je nejen přítel a právník Jiřího Paroubka, ale má dobré vztahy a vliv i v ostatních politických stranách, je považován za muže, který v zákulisí tahá za pomyslné provázky.

Proti obřímu tendru se však krom ekologických organizací, expertů z lesnických fakult, soukromých vlastníků lesů, živnostníků či malých pil postavila i veřejnost. Předsedové politických stran a poslanci dostali stovky emailů od lidí, které mobilizovalo Hnutí DUHA. Ekologická organizace také uspořádala demonstraci před ministerstvem zemědělství, kam přišly stovky lidí. Po ní to přestalo být pro politiky únosné. Svatopluk Sýkora tendr oficiálně odpískal.

Leč je po volbách. Nový ministr dal věci nové jméno a znovu ji předkládá jako dlouhodobou koncepci hospodaření Lesů ČR. Ohrožuje tím kredit celé vlády. Penězotok v řádu miliard korun ročně ze státních lesů do kapes vlivných vlastníků velkých dřevařských firem nutně povede k další ztrátě důvěry.

Vláda mohla rozhodnout. Ale musela by se postavit mocným kmotrům v ODS a Miroslavu Kalouskovi. Ministři Věcí veřejných, Karel Schwarzenberg se o to skutečně zpočátku pokusili. Ivan Fuksa musel dvakrát stáhnout svůj návrh z jednání vlády, jenže změny které provedl byly pouhá kosmetika. Napotřetí vláda o osudu našich lesů opět nerozhodla. Koncepci ministra Fuksy ani neschválila, ani nezamítla, ale alibisticky vzala na vědomí. Vyhnula se zodpovědnosti i koaličnímu konfliktu. Ministr Ivan Fuksa se z neúspěchu na vládě nepoučil a tvrdí, že přesto Dřevěnou knihu uvede v život a v březnu podle ní vypíše nové tendry.

Roste nový skandál, který veřejnost zajímá. Rozhoduje se o tom, zda několik málo těžařských firem dostane přednost před zdravým lesním hospodařením a lidmi, kteří si chodí do lesů odpočinout. Facebooková skupina Proti tunelování našich lesů aktuálně informuje o vývoji kauzy. Počet jejích členů roste.

Rozšířená verze článku psaného pro Nový prostor

Autor pracuje v Hnutí DUHA, české ekologické organizaci, www.hnutiduha.cz

Jaromír Bláha


Diskuse


J. Šrámek
10:15
11.2.2011

A. Nováček
22:52
10.2.2011

B. Hudzieczek
9:02
11.2.2011

I. Brezina
10:46
10.2.2011

B. Hudzieczek
9:08
11.2.2011

V. Grycz
10:01
10.2.2011

J. David
6:07
10.2.2011

V. Hošek
5:57
10.2.2011

J. David
6:10
10.2.2011

počet příspěvků: 12, poslední 11.2.2011 02:00









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.