Europoslanec Miroslav Poche vyzývá předsednictvo ČSSD, aby rozhodlo o nominaci ministra zahraničí. Ať ho prý potvrdí, anebo jmenuje někoho jiného. Předseda socialistů Jan Hamáček se kasal, že problém vyřeší do konce prázdnin. Má tedy poslední den na to, aby slib splnil. 

Anonymní hlasy blízké vedení strany však trousí před novináři informace o tom, že strana nemá zájem rozviřovat krizi během předvolební kampaně. V nadcházejících volbách jde straně o existenci. Z dosavadního průběhu čiší pravé zoufalství: kdo jede do centra Prahy po magistrále, musí se smát, jak na každém kandelábru visí jiný plakát se slibem, co bude zadarmo. Škarohlídi předvídají tříprocentní výsledek. A do toho nějaký Poche!

O krizi se tedy stará Poche sám. Už touto svou výzvou upozornil na situaci, v níž se strana nachází: nechá se sebou zacházet jako s oušlapkem. Není schopna obsadit své pozice ve vládě a není schopna obsadit ani vedení sebe sama. Je úsměvné, jak Zemanova hlásná trouba - Parlamentní listy – přičinlivě připomněla styky Miroslava Pocheho s bývalým pracovníkem Národního bezpečnostního úřadu Radimem Burešem. S Pochem prý jezdil na dovolenou a ty dovolené prý platil Svaz cyklistiky, jehož je Poche viceprezidentem. No a je z toho titulek Velký průšvih pro Pocheho a celou ČSSD. To se hodí, že, možná za to bude řád Velkého slintu.

Pohár trapnosti je tedy vypit takřka do dna. Možná ale, že se sociální demokracie dostala už za hranici veřejné vnímavosti a ať udělá, co udělá, je to jedno. Z letargie by ji mohlo probudit jen bouchnutí do stolu a nátlak na Babiše a Zemana, aby se drželi ústavy.

To je asi tak pravděpodobné, jako že Hamáček roztáhne paže a bude kroužit v nadhlavníku jako skřivan.