Předchozí díl: Velikáni i ti menší (Arthur C.Clarke).

Lze jen litovat toho, že Halu Clementovi (1922-2003) – jedná se o pseudonym, pravé jméno autora je Harry Clement Stubbs - vyšel v češtině pouze jeden (byť jeho nejznámější) román a čtyři povídky beznadějně rozptýlené po různých antologiích. Lze-li si totiž představit hard SF Zlatého věku ve své nejryzejší podobě, pak to byla hard SF psaná Halem Clementem.

Máme-li si na podkladě toho mála, co tomuto autorovi v češtině vyšlo, udělat obrázek o jeho tvorbě, pak bych ji asi nejvíce připodobnil k tvorbě Arthura C. Clarka, ovšem Clementovy povídky jsou podstatně dějovější a dobrodružnější, a zároveň méně pocitové.

V Clementově tvorbě lze dohledat dvě jeho oblíbená témata.

Prvním z nich je technický problém, na jehož vyřešení záleží život hlavních hrdinů – typickým příkladem povídek zařaditelných do tohoto okruhu je na Měsíci se odehrávající povídka „Mít tak s sebou prachovku“ (1) nebo „Horká planeta“ (2), která se pro změnu odehrává na Merkuru.

Druhým tématem Clementa velmi zajímajícím je téma inteligentního života, který Clement umísťuje do nejrůznějšího exotického a nehostinného prostředí. To je příklad jeho v češtině jediného vyšlého románu Těžká expedice (3), který se odehrává na planetě Mesklin, která je 4.800 krát větší než Země a otočí se kolem své osy jednou za 18 minut – to ve svých důsledcích znamená, že zatímco na rovníku jsou pouhá 3 g, na pólech je 700 g. V povídce „Kritický faktor“ (4) popisuje autor plynné inteligentní bytosti žijící v nitru Země.

Pro naše téma počátků Zlatého věku je zajímavá Clementova vůbec první publikovaná povídka „Důkaz“, která jakoby předznamenává zájem autora o popis života v co nejméně pravděpodobném prostředí – ono totiž umístit inteligentní život do nitra Slunce muselo v té době představovat velkou odvahu a představivost. Tato povídka pro Clementa představovala raketový start a zároveň mu zajistila stálé místo v Campbellově stáji.

Je snad na místě ještě dodat, že tato Clementova povídka se stala inspiračním zdrojem pro Clarkovu ranou povídku „Vyvržený“ (5) z roku 1947 a že obdobné téma již ve vyzrálé poloze Clarke zpracoval v povídce „Ze Slunce zrozeni“ (6) v roce 1958.

Cleve Cartmill (1908-1964) za svůj život publikoval pouze něco málo přes 40 povídek. Jeho první povídky se objevily v magazínu Unknown v roce 1941. Pravděpodobně by to byl dnes už zcela zapomenutý autor, kdyby se mu v roce 1944 nepodařil „majstrštyk“, kterým se zřejmě navždy zapsal do análů science fiction. V tomto roce totiž publikoval povídku „Krajnílhůta“, v níž bylo poměrně podrobně popsáno složení atomové bomby. Kvůli této povídce byl jak Cartmill tak i Campbell vyšetřováni vojenskou kontrašpionáží.

Děj zmíněné povídky je prostý. Na planetě Cathor kdesi ve vzdáleném vesmíru proti sobě bojují hodní a zlí. Ti zlí disponují atomovou bombou a jsou připraveni a odhodláni ji použít – je proto z tábora hodných ke zlým vypraven tajný agent jménem Sebrof, který má za úkol bombu ukrást, protože existuje teoretické nebezpečí, že by se v případě jejího výbuchu do štěpné reakce zapojila (zde se Cartmill mýlil) i okolní hmota, což by mělo za následek zánik celé planety.

Jako kuriozitu českého vydání této povídky je na místě dodat, že byť vyšla v Ikarii pod názvem „Krajní lhůta“, je na obálce zmíněného čísla Ikarie její vydání avizováno pod názvem „Konečný termín“.

1. Hal Clement: „Mít tak s sebou prachovku“ (Dust Rag; mag. Astounding, září 1956), in ant. Těžká planeta, Mladá fronta 1979 a Triton 2002
2. Hal Clement: „Horúca planeta“ (Hot Planet; mag. Galaxy, srpen 1963), in ant. Deti vesmírnej noci, Slovenský spisovatel 1989; jako „Horká planeta“, in ant. Objevitelé, Laser-books 2007
3. Hal Clement: Těžká expedice (Mission of Gravity; časopisecky mag. Astounding, duben až červenec 1953; knižně 1954), in Ikarie č. 9-12/1993
4. Hal Clement: „Kritický faktor“ (Critical Factor; ant. Star Science Fiction Stories # 2 1953), in ant. Cesta k science fiction – od Heinleina po Aldisse, AFSF 1994
5. Artur C.Clarke: „Vyvržený“ (Castaway; mag. Fantasy, The Magazine of Science fiction, duben 1947), in ant. Stvořitelé budoucnosti, Metafora 2003
6. Arthur C. Clarke: „Ze Slunce zrození“ (Out of the Sun; mag. If, únor 1958), in Pionýr č. 10/XXVII. ročník (1980), in pov. sbírka Zpráva o třetí planetě, Práce 1982, in pov. sbírka Devět miliard božích jmen, Baronet a Knižní klub 2002 a in pov. sbírka Odvrácená strana nebe, Baronet 2008

BIBLIOGRAFIE ČESKY VYŠLÝCH ZÁJMOVÝCH DĚL CLEMENTA a CARTMILLA

• Hal Clement: „Důkaz“ (Proof; mag. A stounding, červen 1942), in ant. Těžká planeta, Mladá fronta 1979 a Triton 2002
• Cleve Cartmill: „Krajní lhůta“ (Deadline; mag. Astounding, březen 1944), in Ikarie č. 2/1991

Vzhledem k tomu, že už za sebou máme hezkou řádku článků, které zejména mladší čtenáře mohou seznámit s kultem stojícím před moderní podobou fantastiky, nabízíme vám obsah dosavadních textů:

1. Úvod publicistický
2. Úvod chronologický
3. Stanley G. Weinbaum (1902-1935)
4. John Wood Campbell, Jr. (1910-1971)
5. Triumvirát titánů
6. Isaac Asimov (1920-1992)
7. Alfred Elton van Vogt (1912-2000)
8. Robert Anson Heinlein (1907-1988)
9. Povídky různé, zejména hrůzné (Lovecraft; Smith; Wyndham)
10. Velikáni i ti menší (Jack Williamson)
11. Velikáni i ti menší (Leinster, Hamilton)
12. Velikáni i ti menší (Ackerman, Bester, Brown)
13. Velikáni i ti menší (Bloch, Bradbury, Brackettová, Bates)
14. Velikáni i ti menší (Arthur C.Clarke)