Předchozí díl: Velikáni i ti menší (Bloch, Bradbury, Brackettová, Bates).

V našem seriálu jsme se již dostali k písmenu „C“, a kým začít jiným než Arthurem Charlesem Clarkem (1917-2008). Leckde se sice dočteme, že tento velikán počal publikovat až v roce 1946, kdy mu v dubnovém čísle Astoundingu vyšla povídka „Skulina“ (1) a v květnu tamtéž nepoměrně vypsanější povídka „Záchranný oddíl“, resp. „Záchranná výprava“ (2), a že tedy pro naše téma počátků Zlatého věku není jeho dílo zajímavé, ale pravda je trošku jiná. Lépe by totiž bylo říci, že Clarke v roce 1946 začal publikovat své science fiction povídky profesionálně, zatímco pro nás jsou zajímavé jeho amatérské začátky.

Vezměme to úplně od počátku. Zásadní význam pro nasměrování mladého Clarka do oblasti fantastiky mělo v roce 1930 vyšlé březnové číslo magazínu Astounding, v němž se objevila první část románu Raye Cummingse Piráti na Měsíci (3). Clarkovi se toto číslo Astoundingu dostalo náhodně do rukou a z Cummingsova románu byl nadšen (4). Zmiňuji se o tom právě v souvislosti s tím, že v závěru tohoto cyklu, kdy se budu zabývat dnes již zapomenutými autory, bude jedna část věnována i tomuto Cummingsovu románu, protože to je jediný science fiction román z počátku třicátých let minulého století, který v češtině vyšel.

V roce 1935 se Clarke seznámil s románem Olafa Stapledona Last and First Men z roku 1930, a pod jeho dojmem začal psát do šuplíku své první literární science fiction pokusy.

V roce 1937 začal Clarke přispívat do amatérských fanzinů. Z období roků 1937-1942 má český čtenář k dispozici celkem pět povídek, a to z roku 1937 „Cestujte po drátě!“, z roku 1938 „Ústup ze Země“ a „Jak jsme byli na Marsu“, z roku 1939 „Reverie“, a z roku 1942 „Úlet“. Knižně se tyto téměř neznámé Clarkovy povídky poprvé objevily až v povídkové sbírce The Collected Stories z roku 2001, z níž nakladatelství Polaris vydalo v roce 2002 výběr pod názvem Směr času, a díky tomuto vydavatelskému počinu má český čtenář všech těchto pět raných Clarkových povídek pěkně pohromadě v jedné knize.

Pravdou je jedno – tyto rané Clarkovy povídky jsou skutečně nevyzrálé a nevyrovnané. Některé z nich (kupříkladu „Ústup ze Země“) téměř beze zbytku představují styl, kterým Clarke psal pak po celý život. Naopak jiné z nich se však zcela odlišují od stylu, jímž pak psal v pozdějších letech. Tak povídka „Jak jsme byli na Marsu“ je dle mého soudu jediným Clarkovým pokusem o komickou science fiction – zvláště mě z ní pobavila pasáž, v níž se hlavní hrdina dostane na Mars, kde se setká „se staříky s rozevlátými vousy, oblečenými do bílých hávů“, jimž namísto slavnostního projevu začne předčítat pasáže ze své přednášky „Britští autoři science fiction: zkusit to s prevencí, nebo léčit?“.

Povídku „Úlet“ jsem vůbec nepochopil, její text mi spíše připomněl Williama S. Burroughse. Tato povídka z roku 1942 je ostatně nadlouho poslední, kterou Clarke byť pouze amatérky publikoval (následující je až „Skulina“ z roku 1946). V roce 1941 nastoupil totiž do RAF a soustředil se pouze na psaní odborných článků, zatímco beletristická činnost šla víceméně stranou.

Pro naše téma počátků Zlatého věku je tedy podstatných pět shora uvedených povídek vyšlých v rozmezí let 1937 až 1942.

Je však na místě se zmínit ještě o jednom díle, které přestože vyšlo až v roce 1948 je pro naše téma počátků Zlatého věku z hlediska doby svého vzniku zajímavé – Clarke je totiž průběžně psal po celé období svých elévských začátků. Pod dojmem Stapledonova románu začal Clarke psát někdy kolem roku 1935 rozsáhlejší dílo, které postupně několikráte přepracovával (5), až v roce 1948 vyšlo pod názvem „Proti pádu noci“ v listopadovém čísle magazínu Startling Stories.

Clarke však s tímto dílkem nebyl vůbec spokojen, a tak jej v 50. letech podstatně přepracoval a rozšířil na román Město a hvězdy (6). A aby toho nebylo málo, k původní Clarkově novele „Proti pádu noci“ z roku 1948 napsal v roce 1990 Gregory Benford volné pokračování, které pod názvem „Po pádu noci“ (7) je českému čtenáři rovněž k dispozici.

1) Arthur C. Clarke: „Skulina“ (Loophole; mag. Astounding, duben 1946), in pov. sbírka Směr času, Polaris 2002 a in pov. sbírka Výprava na Zemi, Baronet 2007

2) Arthur C. Clarke: „Záchranný oddíl“ (Rescue Party; mag. Astounding, květen 1946), in pov. sbírka Oceánem hvězd, SNKLU 1962 a in ant. Velmistři SF 2, Baronet a Euromedia Group 2002, jako „Záchranná výprava“, in pov. sbírka Hlídka, Knižní klub 1994+ jako „Záchranná akcia“, in ant. Stratený robot, Mladé letá 1986

3) Ray Cummings: Piráti na Měsíci (Brigands of the Moon; časopisecky magazín Astounding, březen až červen 1930, knižně 1931), in Ikarie č. 7/1991

4) Neil McAleer: Životní odysea Arthura C. Clarka (Arthur C. Clarke: The Authorised Biography; 1992), Columbus 1995; str. 27

5) tamtéž; str. 29

6) Arthur C. Clarke: Město a hvězdy (The City and the Stars; 1956), Laser 1992 a Baronet 2005

7) Gregory Benford: „Po pádu noci“ (Beyond the Fall of Night; sborník Against the Fall of Night and Beyond the Fall of Night; 1990), in sborník Proti pádu noci / Po pádu noci, Baronet a Knižní klub 1999

BIBLIOGRAFIE ČESKY VYŠLÝCH ZÁJMOVÝCH DĚL ARTHURA C. CLARKA

• Arthur C. Clarke: „Cestujte po drátě!“ (Travel By Wire!; mag. Amateur Science Stories, prosinec 1937), in pov. sbírka Směr času, Polaris 2002
• Arthur C. Clarke: „Ústup ze Země“ (Retreat from Earth; mag. Amateur Science Stories, březen 1938), in pov. sbírka Směr času, Polaris 2002
• Arthur C. Clarke: „Jak jsme byli na Marsu“ (How We Went to Mars; mag. Amateur Science Stories, březen 1938) in pov. sbírka Směr času, Polaris 2002
• Arthur C. Clarke: „Reverie“ (Reverie; mag. New Worlds, srpen 1939), in pov. sbírka Směr času, Polaris 2002
• Arthur C. Clarke: „Úlet“ (Whacky; mag. The Fantast, červenec 1942), in pov. sbírka Směr času, Polaris 2002
• Arthur C. Clarke: „Proti pádu noci“ (Against the Fall of Night; mag. Startling Stories, listopad 1948), in sborník Proti pádu noci / Po pádu noci, Baronet a Knižní klub 1999

Vzhledem k tomu, že už za sebou máme hezkou řádku článků, které zejména mladší čtenáře mohou seznámit s kultem stojícím před moderní podobou fantastiky, nabízíme vám obsah dosavadních textů:

1. Úvod publicistický
2. Úvod chronologický
3. Stanley G. Weinbaum (1902-1935)
4. John Wood Campbell, Jr. (1910-1971)
5. Triumvirát titánů
6. Isaac Asimov (1920-1992)
7. Alfred Elton van Vogt (1912-2000)
8. Robert Anson Heinlein (1907-1988)
9. Povídky různé, zejména hrůzné (Lovecraft; Smith; Wyndham)
10. Velikáni i ti menší (Jack Williamson)
11. Velikáni i ti menší (Leinster, Hamilton)
12. Velikáni i ti menší (Ackerman, Bester, Brown)
13. Velikáni i ti menší (Bloch, Bradbury, Brackettová, Bates)