29.8.2016 | Svátek má Evelína






Počátky Zlatého věku 11: Velikáni i ti menší (Leinster, Hamilton)

31.3.2010 0:05

Murray LeinsterTOPlistDalším autorem, slavným již před nástupem Zlatého věku, který po jeho nástupu nezapadl, je William F. Jenkins (1896-1975), známý fanouškům dobré science fiction spíše pod přezdívkou Murray Leinster.

Svoji první povídku The Runaway Skyscraper publikoval již v roce 1919 v magazínu Argosy, a svůj první román publikoval časopisecky v magazínu Astounding v roce 1930. Velice dobře se dokázal přizpůsobit novým podmínkám a požadavkům kladeným na moderní science fiction, o čemž ostatně svědčí skutečnost, že jeho noveleta „Průzkumný tým“ (1) z roku 1956 byla oceněna Hugem.

Český čtenář má to štěstí, že z tvorby tohoto velikána science fiction má k dispozici celkem pět povídek, o nichž se lze v rámci tohoto seriálu zmínit.

Pominu-li humornou nenáročnou hříčku „Demonstrátor čtvrté dimenze“, resp. „Demonstrátor čtvrtého rozměru“, je asi nejvýznamnější kratší prací tohoto autora novela z roku 1934 „Schovávaná v čase“, která do science fiction vnáší motiv paralelních světů.

Murray Leinster Schovávaná v čase Sidewise AstoundingLeinster vychází z předpokladu, že vedle Spojených států amerických tak, jak je známe, existují ještě v mnohých dalších paralelních světech jiné Spojené státy americké, v nichž kupříkladu vládnou Francouzi nebo Rusové, či které jsou osídleny Římany nebo Číňany. Představme si, že dojde k jakémusi „světotřesení“, při němž se části území Spojených států z různých paralelních světů promíchají. V povídce „Schovávaná v čase“ pak sledujeme osudy profesora provinční university, který se za pomoci skupiny studentů pokouší nalézt takové uspořádání části Spojených států, v níž by mohl uplatnit své světovládné cíle.

Takto napsán působí námět této povídky zastarale, ale nezapomeňme, že byla napsána před více než 75 lety. Ostatně o mimořádném významu této povídky pro dějiny a vývoj science fiction svědčí nejlépe skutečnost, že v roce 1995 byla na její počest zřízena The Sidewise Award for Alternate History.

Byť je to již částečně trochu stranou našeho hlavního zájmu, rád bych ještě upozornil na dvě Leinsterovy velmi významné povídky z roku 1945.

Je to jednak povídka „De profundis“, která je zajímavá tím, že je vypravována mimozemšťanem v ich-formě.

Murray Leinster První kontakt Astounding May 1945Zejména to je ale povídka „První kontakt“, která v naprosto krystalické podobě představuje jeden ze základních atributů science fiction Zlatého věku – v rukou malé skupiny lidí (či dokonce jednoho člověka, jako tomu je v Brownově povídce „Aréna“ – viz příště) leží osud Země, galaxie, někdy i celého vesmíru.

Děj Leinsterovy povídky „První kontakt“ je prostý – kdesi v hlubinách vesmíru v Krabí mlhovině střetne se pozemská vesmírná loď s vesmírnou lodí mimozemšťanů. Přestože obě rasy jsou technicky velmi vyspělé a je jim jasný i morální aspekt tohoto prvního setkání dvou inteligentních civilizací, stojí před zdánlivě neřešitelným problémem – jak zabránit protistraně, aby zjistila jakékoliv informace o možném domovském světě kteréhokoliv z obou účastníků tohoto prvního kontaktu. Vždyť každá z obou ras musí především chránit cokoliv, co by mohlo vést k odhalení a možnému následnému zničení své domovské planety. Zdánlivě není jiné řešení než vzájemné zničení v boji. Nakonec se však kapitánům obou lodí podaří najít východisko z této patové situace rovnováhy strachu.

Ne náhodou byla tato povídka snad až symbolicky publikována přesně v ten samý měsíc, kdy byla ukončena druhá světová válka – jako by autor chtěl říci, že vždy a za všech okolností by měl být dán prostor pro pokus o domluvu a racionální řešení.

Pro mě osobně navíc povídka „První kontakt“ má ten význam, že až do jejího přečtení jsem za absolutně nejlepší povídku zobrazující setkání dvou naprosto odlišných civilizací považoval (samozřejmě po odmyslení si ideologického balastu) nádhernou povídku Ivana Jefremova „Cor serpentis“ (2). Na rozdíl od Jefremovovy filosoficko-utopické povídky je však Leinsterův „První kontakt“ člověčensky humorným a optimistickým pohlazením po duši.

Je na místě dodat, že když v roce 1967 členové SFWA vybírali nejlepší krátké SF povídky vyšlé před rokem 1965 (tedy před rokem, za který byla poprvé udělována cena Nebula), umístil se „První kontakt“ společně se Sturgeonovou povídkou „Mikroskopický bůh“, resp. „Bůh mikrokosmu“ (3) na velmi pěkném čtvrtém až pátém místě.

A aby byl výčet v češtině dostupných raných Leinsterových prací úplný, zmiňme se ještě o povídce „Vysoká sázka“, která ovšem není science fiction, ale výborným komorním psychothrillerem. Na moři ztroskotá loď a z ní se na malém skalnatém ostrůvku, kde není vůbec nic k jídlu, zachrání muž a potkan. A každý z nich čeká na smrt toho druhého, aby si mohl jeho snědením zvýšit své šance na přežití.

Hamilton Brackett zlatý věkDalším autorem, který dosáhl věhlasu již před nástupem Zlatého věku a který do jisté míry zůstal slavný i v letech pozdějších, byl Edmond Moore Hamilton (1904-1977). Dnes je již tento autor téměř zapomenut, známý je snad jedině proto, že se ve 40. letech stal hlavním tvůrcem příběhů o kapitánu Futurovi.

Z tvorby tohoto autora publikované ve 30. letech minulého století má český čtenář k dispozici tři povídky, ohledně nichž lze souborně uvést, že je pro ně typická deziluze.

Z těchto je zřejmě nejvýznamnější povídka „Prokletá galaxie“ zcela svérázným způsobem vysvětlující důvod rozpínání vesmíru. Okolní galaxie se pokouší dostat co nejdále od Mléčné dráhy, protože část Mléčné dráhy je zasažena smrtelnou chorobou - životem.

V povídce „Věčný koloběh“ vychází Hamilton z předpokladu, že po zániku našeho vesmíru vznikne nový vesmír, v němž se bude vše opakovat naprosto přesně tak, jak to probíhá v našem nynějším vesmíru. A konečně v povídce „Devoluce“ se Hamilton zamýšlí nad tím, zdali evolucí vzniklý život na Zemi není krokem zpět ve srovnání s protoplazmatickými zárodky, které byly na Zemi z vesmíru zaneseny v dávných dobách.

Je snad na místě ještě dodat, že Hamiltonova postava kapitána Futura se stala inspirací pro Steelovu novelu „Smrt Kapitána Budoucnosti“, resp. „Smrt kapitána Futura“ (4) z roku 1995, která byla oceněna Hugem a nominována na Nebulu.

1) Murray Leinster: „Průzkumný tým“ (Exploration Team; mag. Astounding, březen 1956), in ant. Hugo Story I: 1955-1961, Winston Smith 1993 a in ant. Staré dobré kusy, Laser-books 2002

2) Ivan Jefremov: „Cor serpentis“ (Serdce Zmeji; ???), in ant. Povídky z vesmíru, Svět sovětů 1961

3) Theodore Sturgeon: „Mikroskopický bůh“ (Microcosmic God; mag. Astounding, duben 1941), in ant. Síň slávy: nejlepší SF povídky 1929-1946, Baronet 2003; jako „Bůh mikrokosmu“, in pov. sbírka Bůh v zahradě a jiné vize, Epocha 2004

4) Allen Steele: „Smrt Kapitána Budoucnosti“ (The Death of Captain Future; mag. Asimov’s, říjen 1995), in ant. Science fiction 1995, Netopejr 1997; jako „Smrt kapitána Futura“, in Ikarie č. 7/1997


BIBLIOGRAFIE ČESKY VYŠLÝCH SHORA UVEDENÝCH DĚL LEINSTERA a HAMILTONA

  • Na úsvitu Zlatého věku Isaac AsimovMurray Leinster: „Schovávaná v čase“ (Sidewise in Time; mag. Astounding, červen 1934), in ant. Na úsvitu Zlatého věku, Mustang 1995
  • Murray Leinster: „Demonstrátor čtvrté dimenze“ (The Fourth-Dimensional Demonstrator; mag. Astounding, prosinec 1935), in Zápisník č. 8/1988; jako „Demonstrátor čtvrtého rozměru“, in ant. Stvořitelé budoucnosti, Metafora 2003
  • Murray Leinster: „Vysoká sázka“ (Side Bet; mag. Colliers, červenec 1937), in ant. Strašidla na dobrou noc, ABR 1995
  • Murray Leinster: „De produndis“ (De Profundis; mag. Thrilling Wonder Stories, zima 1945), in ant. Na vrcholu zlatého věku, Mustang 1996
  • Murray Leinster: „První kontakt“ (First Contact; mag. Astounding, květen 1945), in ant. Síň slávy: nejlepší SF povídky 1929-1946, Baronet 2003
  • Edmond Hamilton: „Věčný koloběh“ (The Eternal Cycle; mag. Wonder Stories, březen 1935), in ant. Úžasné příběhy, AFSF 1992
  • Edmond Hamilton: „Prokletá galaxie“ (The Accursed Galaxy; mag. Astounding, červenec 1935), in ant. Na úsvitu Zlatého věku, Mustang 1995
  • Edmond Hamilton: „Devoluce“ (Devolution; mag.Amazing, prosinec 1936), in ant. Mistrovské kusy, Laser-books 2003

Vzhledem k tomu, že už za sebou máme hezkou řádku článků, které zejména mladší čtenáře mohou seznámit s kultem stojícím před moderní podobou fantastiky, nabízíme vám obsah dosavadních textů:

  1. Isaac Asimov (1920-1992)
  2. Povídky různé, zejména hrůzné (Lovecraft; Smith; Wyndham)
  3. Velikáni i ti menší (Jack Williamson)
Jiří Halama


Diskuse


I. Fencl
0:33
31.3.2010

počet příspěvků: 1, poslední 31.3.2010 12:33
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...