Tahanice kolem hollywoodské hvězdy Jima Carreyho na galavečeru Českých lvů je zábavná a bude se o ní ještě dlouho mluvit. Za přítomnosti fyzických i imaginárních televizních diváků Jim Carrey na galavečeru vystoupil a zmizel, načež následovaly dohady, vysvětlování a nakonec prohlášení, že šlo o kanadský žertík.

Patří to zřejmě k době. Něco vidíme na vlastní oči, jsme o tom přesvědčeni, že tomu tak je, ruku do ohně bychom na to dali, tím spíš, že to dotvrzuje Jan Svěrák, a ona je to flígna a navíc se neví, kdo ji spískal. Patří to k době a není to ojedinělý jev. Věřit nemůžeme prakticky vůbec ničemu a tím méně tomu, o čem se píše v novinách, takový závěr si každý snadno vytvoří.

Až na to, že bubliny vždycky prasknou a všední, nezábavná realita nakonec vyplave na povrch. V mnoha případech v podobě smrduté skvrny.

Příhoda s Carreym je naštěstí neškodná a zábavná.

Tím spíš, že to nakonec pravý Jim Carrey byl. Mně můžete věřit, já ho osobně na to jeviště přivedl, je to starý kamarád.

Můžete tomu věřit, čtete to na obrazovce černé na bílém.