Jedním z kamarádů nejdražších je bígl Matěj, dvouletý velmi hrdý pes, který se jen tak s někým nebaví a je povahy nedůvěřivé. Na důvěrnosti  od cizích si nepotrpí a pohlazení zcela očividně pouze strpí, přičemž  celým výrazem dává najevo, že jako dobře vychovaný pes se nechá pohladit, ovšem anglická rezervovanost z něj jen čiší.

Jeho páníčci ho vedou poměrně přísně, Matěj je uvyklý vzorné poslušnosti - upřímně řečeno doufáme, že  to od něj Bony taky trochu  odkouká a uvidí, jak to vypadá, když se poslouchá na slovo… Ovšem když má Matěj volno, tak si to umí pěkně užít. A nejlépe s nějakou bláznivou psí slečnou, jako je Bony.

Matěj a páníčci nás přijeli navštívit na chalupě. A hned bylo po rezervovanosti. Jen vyletěl z auta, rozštěkal se jako blázen, všechny nás oňuchal, pošlapal a začala zběsilá honička. Matěj má krátké nožky, naše čubizna mu uteče, kdy si zamane. To jeho hrdosti nevyhovuje. V takové situaci, kdy nestíhá, začne blafat a kupodivu - slečna Bony se zastaví, chvíli počká, než jí Matěj dostihne a zase mu zdrhne. Výsledek se rychle dostaví - oba psíci padnou jak dřevění. Když se trochu prospí, začíná to nanovo.

Jo a díky Matějovi máme lepší plot: ten mazaný bígl zhruba půl hodinky po příjezdu objevil dosud utajenou díru v plotě. V pohodě jsme popíjeli kafíčko, slečna Bony setrvala na zahradě a najednou  Matěj štěkal před vrátky a chtěl dovnitř. A tak Matějův páníček vyfasoval kladivo, hřebíky a pár náhradních planěk…

Letní pohoda je pomíjivá, přátelství jsou však trvalá. Doufám, že příští léto zase přijedou a případné díry v plotě zase vyspraví.