27.6.2016 | Svátek má Ladislav






BLÍZKÝ VÝCHOD: Konflikt (3.)

28.7.2006

Den poté, co izraelská armáda (IDF) utrpěla zatím největší ztráty v 16 dní trvajícím konfliktu s teroristickou organizací Hizballáh, odmítla izraelská vláda naléhání velení IDF rozšířit vojenské operace na celé území jižního Libanonu a otevření druhé fronty na syrských hranicích, kudy denně přicházejí Hizballáhu dodávky zbraní a munice z Íránu. Evidentně zaskočení generálové obviňují Olmertovu vládu, že hraje do rukou nepřítele, když uměle zpomaluje postup jednotek IDF a udržuje nízké početní stavy útočících jednotek. Podle jejich názoru by vojenská rozhodnutí vlády měla zůstat tajná, aby na ně Hizballáh nemohl okamžitě reagovat. Vláda jen nerozhodně, "bude-li to potřeba", povolila aktivaci tří rezervních divizí.

Předmětem kritiky jsou i velitelé ofensivy v jižním Libanonu, kteří údajně nemají dost zkušeností s bojem proti Hizballáhu. V Izraeli se stále více ozývají hlasy, aby do čela byl ze zálohy povolán generál Gaby Aškenazy, bývalý velitel severního okruhu, který má s Hizballáhem a jeho taktikou dlouholeté zkušenosti.

Izraelská vojenská kampaň zahájená 12. července, začala v centrálním sektoru jižního Libanonu obsazením vesnic Maroun er Ras a Bin Džubail včetně pěti satelitních osad. Ve středu překvapily zreorganizované skupiny Hizballáhu nenadálým protiútokem, který si vyžádal 9 životů izraelských vojáků. Vyhodnocení akce ukázalo, že početně slabé jednotky IDF neobsadily dvacetitisícový Bin Džubeil a nechaly otevřený severní přístup do města. Průzkum Hizballáhu tuto mezeru odhalil a velení usoudilo, že IDF nemá dostatečnou sílu na postup k řece Litani a stáhlo odtud z vybudované obranné linie nazpět do městečka asi 500 mužů vyzbrojených minomety a protitankovými raketami Sagger. Boje probíhaly celou středu.

V noci 26. července zaútočilo levé křídlo IDF ve směru pahorku s vesnicí Khiam po přístupových cestách k velké drúzské vesnici Hatzbaya na dohled syrských baterií na hoře Hermon. Už v pondělí Sýrie varovala Izrael, že nepřipustí, aby se izraelské dělostřelectvo přiblížilo na dostřel Damašku. Zatím však Syřané otevřeně vojensky nereagovali. Největším ziskem této operace bylo získání kontroly nad prameny vody Wazani v rozdělené vesnici Ghažar. Je více než pravděpodobné, že tuto oblast zahrne Izrael do dvoukilometrového nárazníkového pásu, který chce podél izraelsko-libanonské hranice vytvořit, a který by měl později být pod kontrolou mezinárodních jednotek. Tento poměrně úzký koridor nezabrání útokům dělostřeleckých raket Fajr-3 a Zelzal, ale zastaví ostřelování minomety a protitankovými zbraněmi, které jsou velice mobilní a těžko v terénu odhalitelné.

Ve vojenské hantýrce se tomu říká "Fogs of the War" (v mém volném překladu "mlhy nad bojištěm"), které provázejí vojenská tažení od nepaměti. Jsou to někdy těžko vysvětlitelné omyly a chyby v plánování a provedení vojenské operace, které vedou k nepředvídaným ztrátám. Zastřelení jednoho z nejúspěšnějšíh jižanských generálů Stonewalla Jacksona vlastní hlídkou je příkladem, kdy osud jednotlivce rozhodoval o výsledku kampaně. Bombardování vlastních invazních jednotek v Normandii - jednotky byly vysazeny jinam, než bylo vyznačeno na plánech navigátorů bombardérů - invazi nezastavilo, ale stálo život několik stovek spojeneckých vojáků. K "mlhám nad bojištěm" lze počítat i bombardování Prahy v únoru 1945.

Podle všeho zaúřadoval tento neblahý fenomen i v úterý, kdy izraelské letadlo zničilo pozorovatelnu jednotek OSN UNIFIL. Při útoku zahynuli čtyři pozorovatelé. Izraelská vláda vyjádřila hluboké politování a zahájila vyšetřování tragického incidentu, jež stále probíhá. V době probíhajících bojů, se všemi zmatky, které je vždy a nevyhnutelně provázejí, to bude trvat nějakou dobu, než se skutečné příčiny selhání a zavinění odhalí. Nikdo však nemůže předpokládat, že by ve velení IDF seděl magor, který by dal povel k vědomému zničení postu OSN. Jediný, kdo tím mohl něco získat, je Hizballáh. Obvinění Kofiho Annana, že Izraelci zaútočili na post úmyslně, bylo úletem, který Annan už dnes neopakuje. I komisař Jan Engeland musel přiznat, že teroristé Hizballáhu využívali instalací OSN a budovali své pozice prakticky v jejich stínu. Zatím je známo z telefonických hovorů oněch čtyř nešťastníků, že IDF útočili na cíle Hizballáhu v perimetru 150 metrů od pozorovatelny.

Jeden z pozorovatelů byl Číňan, což překvapilo samotné Izraelce. Je totiž známo, že četné mise OSN jsou využívany jako centra špionážní činnosti, a to zejména na bojištích, kde jde především o hodnocení účinnosti a nasazení různých vojenských prostředků. Incident velmi připomíná podobnou příhodu z roku 1998 kdy americká raketa zasáhla čínskou ambasádu v Bělehradě. Jak se později ukázalo, měli Číňané v budově naistalováno sofistikované vojenské elektronické centrum, které sledovalo pohyb, koordinaci a řízení amerických letadel, křižujících raket a dálkově naváděných bomb. A jedna z těch křižujících raket, která měla na podobné zařízení vyhledávající senzory, zkrátka našla cíl.

Incident však ukázal na několik věcí:

Zaprvé, že celá mise UNIFIL je k ničemu, když v jejím perimetru mohl Hizballáh beztrestně a pod dohledem OSN budovat bunkry a palebné pozice. Úkolem UNIFIL bylo přece dohlédnout, aby po stažení IDF před šesti lety, byli militantní organizace v jižním Libanonu odzbrojeny. Je zajímavé, že z 2000 pozorovatelů OSN by si toho nikdo nevšimnul, anebo jejich zprávám nikdo v sídle OSN v New Yorku nevěnoval, ať už z lenosti či záměrně, patřičnou pozornost.

Zadruhé, znovu se prokázalo, že obdivovaná izraelská rozvědka není zdaleka tak dokonalá, jak má svět za to, že i v přesném stroji IDF to může značně zaskřípat a že navzdory mazaným bombám a přesné munici se bohové války nepřestávají škodolibě šklebit .

Rychlému postupu ve východním sektoru brání poměrně husté, etnicky smíšené osídlení drúzských, šíitských, sunnitských a křesťanských osad. Zatímco Drúzové své vesnice nikdy Hizballáhu neotevřeli, křesťané, nejistí si izraelskou ochranou, šíítské bojovníky do osad pustili. Hizballáh se naučil dokonale využívat těchto vsí jako štítů, neboť jeho místní velitelé jsou si dobře vědomi přísných direktiv IDF neútočit na drúzské a křesťanské osady.

Teprve postupující jednotky odhalily rozměry válečných příprav Hizballáhu. Jižní Libanon byl rozdělen do 176 operačních prostorů kontrolovaných ze 40 navzájem komunikačně propojených velitelských bunkrů. Izraelci, zvyklí bojovat v městském prostředí, byli nejdříve překvapeni systémem léček a krátkých výpadů z porostů a roklin. Na otázku, proč v tomto prostředí nepoužily síly IDF daleko účinnější prostředky, odpověděl jeden z velitelů: "Jsme armáda civilistů, učitelů, inženýrů, mechaniků a taktika spálené země, která by zde velmi účinně fungovala, nám jaksi není vlastní." Světová media soustavně hovoří o plošném bombardování a ničení obytných domů v Bejrútu, televizní obrazovky ukazují vysoké sloupy hustého černého kouře, ale málokdo si srovná účinnost shozených bomb s mocností výsledných explozí. Například v úterý večer vypálil izraelský bitevník dvacet raket na stavbu v jižním Bejrútu. Po prvotních záblescích došlo k mohutnému výbuchu, který srovnal se zemí i okolí cíle. Stometrový, z dálky viditelný sloup kouře nezpůsobily izraelské rakety, ale výbuch podzemního skladiště raketometné munice, raket a zbraní ukrytích v síti tunelů pod obytnými domy ve čtvrti kontrolované a osídlené rodinami příslušníků Hizballáhu. Media živě popsala hlavně ztráty potravin a vody, rovněž ukrytých v podzemí, a svět si zase poplakal nad nevinnými obětmi. K podobnému útoku došlo v Tyru. Na Yahoo je o tom reportáž Kevina Sitese. Raketa z letadla složila prázdný sedmipatrový dům, v němž byla údajně kancelář předáka Hizballáhu. Kevin dojemně popisuje utrpení zraněných z vedlejšího domu, aniž by se zeptal, co vedlo k explozi, jež zničila i domy v okolí. Raketa z F-16 nebo sklad kaťuší ve sklepě? Hrozná zranění dětí na televizních obrazovkách budí silné emoce. Nikdo ale nezmíní, že IDF několikrát varoval obyvetel čtvrti Tyru, z níž Hizballáh řídil odpalování raket na Haifu, aby místo opustili.

Izraelské ztráty se jaksi vedou jen v patrnosti. Na životech nejsou veliké, neboť Izraelci si za šest let raketových útoků vybudovali systém krytů a v napadaných oblastech zorganizovali fungující civilní obranu. Přesto v krytech, kde je sotva místo pro matraci na člověka, docházejí léky, potraviny i voda. Podle vládních odhadů hrozí 85 000 soukromých podniků likvidace. V severním Izraeli byla vypálena většina divoké vegetace a zničeno přes půl milionů pracně vypěstovaných stromů.

Kdyby Izrael požil taktiku spálené země a na úbočí roklin, v nichž se v tunelech a bunkrech skrývají komanda Hizballáhu, položil několik řad napalmu, došlol by v dolině k ohnivému víru (jako kdysi v Drážďanech), který by spotřeboval veškerý kyslík a v údolí by nezůstalo živáčka. Jenže na tak tvrdé metody válčení jsou Izraelci příliš humánní. Skutečně jim nejde o vyvraždění a anexi jižního Libanonu.

Z druhé strany se ovšem neopomněl ozvat alkajďácký zástupce Proroka al-Zawahirí: "Muslimové kdekoliv na světě, svolávám vás do boje, abyste se stali mučedníky ve válce s křižáky a sionisty. Džihád nepřestane, dokud Islám nezvítězí od Španělska po Irák. Budeme útočit všude."

Velení Hizballáhu však nepočítalo s tak razantní reakcí Izraele a mnohé bunkry a skladiště nebyly ještě dostavěny. Právě ty se staly terčem během postupu IDF do východního sektoru, stejně jako skupiny Hizballáhu rozmísťující podél silnic nálože a miny, zatímco se konvoje uprchlíků snažily dostat z ostřelovaného pásma. Proto, podle kuvajtského tisku Al-Syiassah, požádal v Damašku Hassan Nasrallah íránského styčného důstojníka o povolení začít ostřelovat oblast mezi Tel Avivem a Netanya dělostřeleckými raketami Zelzal. Konferenci byl údajně přítomen i syrský prezident

Assád. Současné boje v jižním Libanonu jsou jen zástupným jevištěm, na němž testuje Írán svou sílu proti nerozhodnosti Západu, hlavně Evropy. Mohsen Rezai, jeden z oficiálních politruků íránských elitních gard to objasnil v interview pro teheránskou televizi: "Izrael a Amerika chtějí v Libanonu NATO. To by ale byla čirá okupace, neboť NATO není OSN. Je to útočná armáda jejímž úkolem je dobývat. Nyní čelí Sýrii (sic) a má problémy s Čínou a islámským světem. Může NATO odzbrojit Hizballáh? Kdo by se odvážil. Dnešní Libanon je v rukou Hizballáhu. Jeho bezpečnost, dokonce bezpečnost uliček a alejí, hranic a moře, je v rukou Hizballáhu. A až Hizballáhu dojde trpělivost, nastane chaos v Tel Avivu, neboť zaútočí na nukleární a chemické arzenály umístěné mezi Haifou a Tel Avivem a neočekávané se může přihodit. Doposud Hizballáh demonstroval jen chlapství, odhodlání, zdrženlivost a humanitu, ale Hizballáh má trumfy v rukávě."

"Postupjeme pomalu, neboť to nejhorší, co může velitele potkat, je oznámit rodičům, že jejich syn se už nevrátí, změní to jejich život navždy, tomu se snažím za každou cenu vyhnout," řekl velitel izraelské jednotky po vyčerpávajícím boji v Bin Džebuil. Jaký to rozdíl mezi vzýváním mučednictví. Matky mučedníky neoplakávají, jen rodí další.

Předchozí články:
Konflikt (1.), Konflikt (2.)



DIAMO, státní podnik, odštěpný závod Těžba a úprava uranu
Bezpečnostní technik

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod Těžba a úprava uranu
Liberecký kraj

Diskuse


nosál
23:33
28.7.2006

Alex Juchelka
23:43
28.7.2006

Adam
2:49
29.7.2006

gN
20:30
28.7.2006

quetzal
21:04
28.7.2006

nosál
23:37
28.7.2006

os
18:11
28.7.2006

S.P.
17:15
28.7.2006

Antifasista
15:43
28.7.2006

Alex Juchelka
16:05
28.7.2006

Alex Juchelka
16:22
28.7.2006

Alex Juchelka
16:43
28.7.2006

doxa
16:51
28.7.2006

Sowfiw
17:41
28.7.2006

doxa
15:16
28.7.2006

salus
18:57
28.7.2006

Umiracek
12:05
28.7.2006

Hanyz01
11:13
28.7.2006

wandy
11:48
28.7.2006

Umiracek
12:35
28.7.2006

damian.frach@atlas.cz
9:48
28.7.2006

J. T.
10:28
28.7.2006

Outsider
12:51
28.7.2006

xaver
9:40
28.7.2006

Tomáš Gottschalk
9:37
28.7.2006

martin h
13:38
28.7.2006

Harwey
17:38
31.7.2006

petr
9:17
28.7.2006

hodne neRath
OSN
9:13
28.7.2006

Vera
8:36
28.7.2006

Jiri Janecek Seattle USA
8:26
28.7.2006

gringo
0:44
28.7.2006

HonzaM
8:47
28.7.2006

mik
0:36
28.7.2006

Montana
8:25
28.7.2006

doxa
0:24
28.7.2006

petr
9:05
28.7.2006

mila
20:00
28.7.2006

počet příspěvků: 74, poslední 4.8.2006 09:30









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.